ring volnýZdá se, že loňské povodně nám předvedly celkovou bilanci našeho chemického průmyslu za poslední půlstoletí. V současné době je na tapetě Spolana Neratovice, na kterou je podáno přinejmenším tucet žalob za kontaminaci okolní krajiny. V mediální kampani teď mají prim ekologové všeho druhu.
ring volný
Zdá se, že loňské povodně nám předvedly celkovou bilanci našeho chemického průmyslu za poslední půlstoletí. V současné době je na tapetě Spolana Neratovice, na kterou je podáno přinejmenším tucet žalob za kontaminaci okolní krajiny. V mediální kampani teď mají prim ekologové všeho druhu. Najednou se předvádí obsah těžkých kovů v zelenině a vejcích ze sousedství chemičky a nutno přiznat, že televizní záběry s příslušnými emocemi místních obyvatel jsou působivé. Chabá prohlášení tiskových mluvčích Spolany, která všechno popírají a snaží se servírovat veřejnosti představu, že rtuť nemá s jejich fabrikou nic společného, balancuje na pokraji lži. Je to oboustranné pokrytectví. Bydlet v sousedství chemičky a pěstovat si na zahrádce zeleninu je stejně bezpečné jako provozovat pěší turistiku na dálnici. A protože většina lidí z neratovické oblasti byla zaměstnána v chemickém gigantu, jde přinejmenším o totální ignoranci. Neběží jen o Neratovice. Stejný, ne-li horší, stav je v pardubickém kraji v komplexu Semtín-Rybitví, kde v širokém okolí nenajdete pitnou vodu, ale přesto zde všichni pěstitelé vesele zalévají svou zeleninu vodou ze studní, jež má v sobě všechny prvky Mendělejevovy tabulky. Zkrátka: co oko nevidí, ale každý ví, se vesele provozuje do té doby, než vám játra začnou stávkovat. Absolutně bezpečná výroba chemických produktů nikdy nebyla a nebude. Ekologické pokrytectví tvrdí, že je to problém dnešní doby. Minulost v jejich podání je nesmyslná idyla. Cesta lidské civilizace byla vždy lemována stejnými problémy. Množství pitné a užitkové vody starého Říma (největší v historii) bylo zatíženo takovým množstvím olova (jiné trubky tenkrát nebyly), že by z toho museli naši zelení zešílet. Výsledek? Fantastická životní úroveň a hygiena srovnatelná s dvacátým stoletím. Olověná zátěž ostatně provází lidstvo do dnešních dní - středověkým cínovým nádobím (s olovem) počínaje a tiskařskou černí konče. Přes všechny peripetie moderní chemie délka lidského života, a právě v průmyslových zemích, se prodlužuje.
