Španělsko
Černá díra španělského dluhu se rozšiřuje.
Jak vláda ministerského předsedy Mariana Rajoye informovala Evropskou komisi, země vykáže za letošek horší deficit rozpočtu, než očekávala. Namísto 3,5 procenta HDP, uvedených v květnu, skončí vládní hospodaření ještě o jeden procentní bod více v červeném. Na vině jsou dramaticky vzrůstající náklady na sociální zabezpečení, zhoršující se situace regionálních vlád a samozřejmě také celkový stav ekonomiky země. Ta se už na začátku roku vrátila do recese. V prvním čtvrtletí meziročně ubrala o 0,4 procenta, v druhém pak rovnou o celé procento.
Špatná zpráva ještě zhorší dosavadní nedůvěru investorů, kteří už tak nejsou příliš ochotni Španělsku půjčovat. Desetileté vládní dluhopisy dosahují na trhu výnosu těsně pod sedm procent, což je hranice, přes kterou už většina zemí není schopna svůj dluh ufinancovat. Náklady na správu španělského vládního dluhu přitom za letošní půlrok vzrostly o 32,6 procenta. Země se zatím brání přímé pomoci od Evropské unie, i když už požádala o stomiliardovou půjčku určenou pro přímou sanaci svých bank. Ty jsou považovány za kámen úrazu celé španělské ekonomiky.
Podle posledních dat v jejich bilancích nemusejí být splaceny úvěry v objemu až 155 miliard eur, a tak ani zmíněná evropská půjčka nemusí být dostatečná na jejich záchranu. Skutečnou hloubku potíží španělského finančního sektoru ale nikdo nedokáže přesně určit. Bankovní domy byly tvrdě zasaženy prasknutím bubliny na trhu nemovitostí, přičemž pád realitních cen ještě zdaleka není u konce.
Přitom bychom měli připomenout, že před začátkem finanční krize patřila španělská vláda mezi rozpočtově nejodpovědnější kabinety v Evropě. Do potíží se země dostala přílivem levných peněz ze zbytku eurozóny, především z Německa.
