Restituent Ženíšek se pozemku od Pozemkového fondu nedomohl, společnost Xaverov soudu navzdory ano
Restituentům, kteří se už dvacet let nemohou domoci náhrady za ukradené pozemky, došla trpělivost a satisfakce se domáhají soudně. Pozemkový fond (PF ČR) čelí desítkám takových žalob a soudy začínají dávat restituentům za pravdu. V Praze sice už téměř nejsou pozemky, které by mohli získat, pan Otakar Ženíšek ale jeden takový našel. Dříve než stihl soud vynést rozsudek, však parcela skončila ve vlastnictví společnosti Xaverov.
Ubohá nabídka
Rodina pana Ženíška hospodařila na více než 50 hektarech pozemků v místech, kde se dnes rozkládá Jižní Město, už v minulém století. Za bývalého režimu byla donucena valnou část svého majetku „prodat“ státu za čtyřicet haléřů na metr. Když prodat odmítla, stát zřídil konto, na které obnos uložil. Na pozemcích rodiny vyrostly paneláky, metro, silnice, parkoviště či parky.
Po revoluci vydal Pozemkový úřad panu Ženíškovi plochy, které nebyly zastavěné. Nárok za ty nevydané – zhruba 45 hektarů – ocenil na 488 tisíc „restitučních“ korun v cenách k roku 1991. Se svými nároky se před patnácti lety obrátil na Pozemkový fond, který měl napravovat křivdy způsobené minulým režimem a v restitucích vydávat parcely náhradní. Dodnes nemá ani metr. Mohl získat tu pár metrů čtverečních v Podolí, jindy několik desítek metrů v Uhříněvsi. Jenže pan Ženíšek chtěl přiměřenou náhradu.
Nyní by si měl správně najít takové pozemky v rámci veřejné nabídky, kterou fond čtyřikrát za rok zveřejní. O ty by potom měl ještě soutěžit v aukci. Vyhrává ten, kdo nabídne nejvíce svých nároků. Jenomže i kdyby pan Ženíšek vysoutěžil celou nabídku za loňský rok, stejně by to na náhradu za jeho ukradené parcely nestačilo. Navíc součástí veřejné nabídky nebývají velké celistvé pozemky v Praze alespoň trochu odpovídající těm, o které přišel. Dle Sdružení pozemkových restituentů je většina parcel ve veřejné nabídce pod 200 metrů čtverečních, a pokud se mimo Prahu objeví větší, Pozemkový fond ji často z nabídky posléze stáhne.
Pro řadu restituentů – především seniorů – je tento systém natolik složitý nebo nedůstojný, že si najímají „specialisty“, kteří se za ně aukcí účastní, nebo své nároky rovnou prodávají. Pozemkový fond nyní slibuje, že by se postavení restituentů mělo po novele zákona o prodeji půdy zlepšit, jelikož vypořádání jejich nároků dostane prioritu před zemědělci, kterým nyní fond přednostně prodává zemědělskou půdu.
Pro pražské restituenty to ovšem není nijak dobrá zpráva, v metropoli příliš polí nenajdou. Fond uvádí, že dosud vyřídil restituční nároky v hodnotě 18,9 miliardy korun, zbývá mu ovšem vypořádat v hodnotě přes miliardu, což je 5,6 procenta z celkového počtu restitučních nároků.
===== Restituenti na tahu
Pan Ženíšek se rozhodl stejně jako řada jeho kolegů – neúspěšných restituentů – soudit. Umožnil mu to judikát Nejvyššího soudu ČR. V roce 2009 velké kolegium občanskoprávního senátu rozhodlo, že soud může za určitých okolností uložit PF ČR povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemku na žalobce – původní oprávněnou osobou i v případě, že tento pozemek nebyl předmětem veřejné nabídky. Soud tím otevřel cestu restituentům domáhat se svých práv soudně.
Praxe je nyní taková, že si restituent vybere pozemek, u kterého je v katastru zapsán jako vlastník Pozemkový fond a u soudu podá žalobu, kterou se jej domáhá a zároveň prokazuje, že fond postupuje při vyřizování jeho nároku liknavě. To nemusí být až tak velký problém vzhledem k tomu, že restituenti se neúspěšně snaží získat náhrady už dvacet let. Pozemkový fond nyní eviduje desítky takových žalob. Problémem se ovšem pro restituenty ukazuje možnost najít v Praze volný pozemek, který by nebyl blokován pro církevní restituce nebo si jej už „neoznačkoval“ jiný restituent prostřednictvím předběžného opatřením soudu. Na některých pozemcích dokonce podle informací Pozemkového fondu vázne několik takových předběžných opatření.
===== Smrt rychlejší než soud
Pan Ženíšek si vybral zhruba hektarový pozemek v katastru Horních Počernic a u soudu podal loni v červenci žalobu na Pozemkový fond, kterou se domáhal jeho vydání. Zároveň podal u soudu návrh na předběžné opatření, kterým by soud zakázal Pozemkovému fondu s danou parcelou nakládat. Obával se totiž, že by jej fond mohl dříve, než soud rozhodne, převést na třetí osobu nebo dát do veřejné nabídky, jako se to už stalo v minulosti. Některé soudy už vzhledem k této praxi taková předběžná opatření vydávají, tentokrát ovšem návrh soudkyně zamítla.
První jednání o žalobě se odehrálo u obvodního soudu pro Prahu 9 minulý měsíc a právní zástupkyně Pozemkového fondu na něm pronesla pouze jednu větu: fond už pozemky, o jejichž vydání pan Ženíšek žádá, nevlastní, a ke kauze se tudíž vyjadřovat nebude. Z vlastnictví Pozemkového fondu byl totiž dotyčný pozemek 21. října převeden na společnost Xaverov. Pan Ženíšek byl průběhem jednání rozčarován, nikoli však překvapen. Stejně dopadl v minulém roce se svou žalobou jeho strýc Jindřich. Také on se domáhal pozemku, který skončil ve vlastnictví Xaverova ještě předtím, než mohl soud nařídit jeho vydání. U jiného pozemku Jindřich u soudu uspěl, Pozemkový fond se ale odvolal a požadoval revizní posudek. Než mohl soud znovu rozhodnout, Jindřich v 97 letech zemřel. „Jsem trochu ve schizofrenním postavení. Já jako Radim Zika mám úplně jiný názor než jako ředitel Pozemkového fondu,“ reaguje šéf instituce, v jejímž čele stojí od roku 2009, na tiskové konferenci. Svolal ji proto, aby napravil špatný mediální obraz fondu, který je v poslední době zmítán skandály.
===== Dvojí metr
Škoda jen, že Pozemkový fond vždy nehájí své državy stejně horlivě jako v případě pana Jindřicha. O již zmíněný pozemek, který si nárokoval Otakar Ženíšek a který byl přepsán na firmu Xaverov, se totiž Pozemkový fond několik let soudil. Loni v létě Městský soud v Praze jako odvolací soud zamítl žalobu Xaverova, kterou se tohoto a dalších pozemků domáhal. Přesto firma o tři týdny později bere právo do svých rukou, podává na katastr návrh na zápis pěti z těchto pozemků na základě takzvaného souhlasného prohlášení z roku 2005, kterým se Pozemkový fond těchto parcel před sedmi lety vzdal. Katastr je tehdy odmítl zapsat a nové vedení fondu, které nastoupilo poté, co se provalilo vydání parcel za miliardy spekulantům, prohlášení v roce 2006 zpochybnilo. Od té doby se fond s firmou ze zemědělského impéria rodiny Tomanů soudí.
Loni katastr pět pozemků o celkové výměře zhruba 15 hektarů na východě metropole, o které se neúspěšně Xaverov soudil, přepsal, o čemž týdeník Euro informoval před koncem roku. Xaverov své loňské podání katastru navíc podpořil aktuálním vyjádřením právního zástupce Pozemkového fondu, že nerozporuje platnost souhlasného prohlášení, neboť jej podepsala osoba fondem řádně pověřená. Byl jím mimochodem Ivan Višňák, kterého smetla zmiňovaná aféra a který podle serveru Aktuálně obhospodařuje miliony metrů čtverečních v Africe.
Hektarový pozemek v Horních Počernicích, který zažaloval pan Ženíšek, je další z pozemků, u kterých odvolací soud žalobu Xaverova na určení vlastnictví zamítl. Xaverov přesto podal na katastr návrh na jejich přepsání loni v říjnu poté, co soud zamítl Ženíškův návrh na předběžné opatření, kterým by zakázal s parcelou nakládat.
Pozemkový fond ovšem před koncem loňského roku administrativně přichází kromě této parcely i o dalších téměř dvacet hektarů ve Štěrboholích a v Dubči, přestože se o ně právě soudil. V první instanci úspěšně, odvolací soud ale rozsudek zrušil a vrátil věc k dalšímu jednání. Letos v lednu už právní zástupkyně fondu na tomto jednání konstatovala, že fond již pozemky nevlastní, jelikož je katastr přepsal na Xaverov.
Přestože fond by se mohl parcel domáhat zpět žalobou na určení vlastnictví, nečiní tak. Byť soud v těchto konkrétních případech žaloby Xaverova zamítl, první náměstek ředitele Pozemkového fondu Petr Šťovíček se domnívá, že by fond nebyl úspěšný, jelikož nemá stejně jako Xaverov nabývací titul k pozemkům. A tentokrát by jako žalobce nesl důkazní břemeno právě fond. Nechce také zpochybňovat souhlasné prohlášení z roku 2005. Fond, který se odvolává proti rozsudkům na převod pozemků restituentům, se v tomto případě zatím bránit nehodlá.
