ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA Stagnace trhu s půdou, omezené možnosti vlastníků nakládat se svým majetkem. Ale také zmrazené investiční aktivity a propad příjmů státního rozpočtu. To je stručný výčet problémů v lokalitách, kde ještě nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy.
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA Stagnace trhu s půdou, omezené možnosti vlastníků nakládat se svým majetkem. Ale také zmrazené investiční aktivity a propad příjmů státního rozpočtu. To je stručný výčet problémů v lokalitách, kde ještě nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy.
Současná vláda Stanislava Grosse deklarovala jako jednu ze svých priorit urychlení dosavadního tempa komplexních pozemkových úprav. V praxi je vše jinak. Zodpovědný rezort, ministerstvo zemědělství, na ně nemá dost peněz a je otázka, zda nějaké najde. Jistých je v současné době necelých 700 milionů korun, což je méně než v předchozích letech. Finance tak nebudou stačit na zahájení pozemkových úprav v nových katastrech. Ze zhruba 13 500 katastrálních území v Česku jsou přitom komplexní pozemkové úpravy dokončené ve 450, dalších 600 je v různých stadiích rozpracovanost.
Podle ředitele Ústředního pozemkového úřadu Jiřího Hladíka jde asi o 11 procent plochy zemědělské půdy, které se nutnost pozemkových úprav týká. „To je naprosto nevyhovující. Nedostatek peněz na pozemkové úpravy je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Pozemkové úpravy jsou přitom bezpodmínečně nutné pro rozhýbání trhu s půdou, rozvoj venkova a stabilitu podnikání v zemědělství a na venkově vůbec,“ zdůrazňuje stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež.
PROJEKTY JSOU, STAVĚT ALE NEJDE
V současné době je podle Hladíka financování pozemkových úprav zabezpečeno zejména z peněz Evropské unie. Necelých 600 milionů korun je na ně vyčleněno v Operačním programu zemědělství, použít lze také asi 60 milionů, které zbyly z programu Sapard. „Existuje také předběžná dohoda s Pozemkovým fondem ČR, který by měl poskytnout přibližně 125 milionů korun na řešení katastrálních území s nedokončenými přídělovými řízeními. Tedy tam, kde by fond potřeboval prodávat půdu, ale zatím to není možné, neboť v území nejsou dořešené vlastnické vztahy,“ říká Hladík.
O dalších penězích se sice podle něj na ministerstvu zemědělství diskutuje, z dostupných údajů se ale zdá, že mimorozpočtové zdroje, kterými hodlá ministr Jaroslav Palas posílit rozpočet rezortu, budou použity na dorovnání přímých plateb. Bez peněz ale podle Hladíka například nebude možné vybudovat takzvaná společná zařízení v katastrech, kde již byly pozemkové úpravy vyprojektovány a kde proběhlo uspořádání pozemků. To znamená zpřístupnit pozemky vlastníků komunikací nebo vybudovat protipovodňové či protierozní objekty.
CO JE VÝSLEDKEM POZEMKOVÝCH ÚPRAV
Stručně řečeno, jde o komplexní vyřešení vlastnických vztahů v konkrétním území. Komplexní pozemkové úpravy přitom zahrnují celé jedno katastrální území, jednoduché úpravy, většinou z důvodu veřejného zájmu (stavba silnic, dálnic atd.) pouze jeho část. Proces komplexních pozemkových úprav trvá několik let, podstatným prvkem je přitom směna pozemků tak, aby ke každému pozemku měl přístup jeho vlastník a aby měl každý pozemek v katastru majitele. Řada drobných pozemků ale leží uvnitř jiných větších pozemků, na nichž hospodaří zemědělské podniky. Vlastník tak nemůže nakládat se svým majetkem a jeho nezpřístupnění snižuje jeho hodnotu. U řady parcel není znám vlastník, nebo majitel neví, kde se jeho pozemky nachází.
V rámci pozemkových úprav se budují komunikace k již identifikovaným pozemkům a také objekty veřejného zájmu, například již zmíněná protierozní opatření. Takto zpracovaný katastr je zanesen do digitálních map. Vzhledem k tomu, že jde o veřejný zájem, financuje úpravy pozemků v plné výši stát. Náklady na jeden hektar úprav činí podle Hladíka průměrně sedm až osm tisíc korun, reálně kolísají podle složitosti území od čtyř až k 12 tisícům korunám za hektar.
STÁT PŘICHÁZÍ O PENÍZE
Urychlení procesu pozemkových úprav je mimo jiné i v zájmu státu. Podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy stát totiž tím, že není pořádek v půdní evidenci, přichází o obrovské peníze na výběru daně z nemovitostí. O peníze z pronájmů půdy přicházejí však také vlastníci pozemků.
Vzhledem k tomu, že podle Jandy existují statisíce hektarů půdy drobných vlastníků, s nimiž nemá nikdo uzavřené žádné smlouvy, jde o propad příjmů státu v řádech desítek milionů korun ročně. Nedostatečně evidované pozemky jsou i příčinou současných zmatků kolem daně z nemovitostí, kterou by měli platit právě vlastníci, což je podle Jandy standardní řešení. Jenže v Česku platí daň z některých pozemků vlastníci a z některých jejich nájemci.
TERMINOLOGIE SOUVISEJÍCÍ S PL ACENÍM DANĚ Z POZEMKŮ
Pozemkové knihy jsou dokumenty, kde jsou zapsány pozemky ve zjednodušené evidenci, pozemky vlastníků nejsou v tomto případě součástí katastru nemovitostí a vlastníci mají pod svým jménem pouze evidována čísla parcel. Daň z pozemků platí v takovém případě nájemce. Katastr nemovitostí obsahuje pozemky, které jsou vytyčeny, zaměřeny a evidovány v digitalizované podobě. Daň z pozemků platí vlastník. Ten nicméně platí daň z pozemků jen tehdy, pokud jsou provedeny komplexní pozemkové úpravy, čili pozemky se nacházejí v území, kde je vlastnicky uspořádán celý katastr. Existuje totiž celá řada oblastí, kde v rámci katastru je zaměřena a zaevidována jen část pozemků. V takovém případě, i když má vlastník pozemek identifikovaný, daň platit nemusí.
