Bývalý realitní magnát přišel o značnou část svého impéria. Nové městské čtvrti na jeho parcelách nyní plánuje PPF Real Estate
Letos v létě soud vynesl verdikt, že Miloš Červenka je v úplatkářské aféře nevinný. Po šesti letech. Pozemkový spekulant se připletl do „kauzy biolíh“, která tehdy hýbala politickou scénou, spíše náhodou. Přestože v ní sehrál epizodní roli, měla pro něj patrně nejničivější důsledky. Bývalý pozemkový král řekl deníku MF Dnes, že zvažuje žalobu na stát. Škody jsou prý gigantické.
Pád jednoho z největších vlastníků pozemků započal v březnu roku 2006, kdy skončil na dva měsíce ve vazbě na Pankráci. Z Červenkových monstrózních developerských projektů, které měly Prahu pozvednout mezi evropské metropole, dnes zůstaly jen trosky. O nových městských čtvrtích, které mu měly vynést slávu, si čte už jen v novinách. O značnou část svého realitního impéria, které v nejlepších dobách obnášelo téměř čtyři miliony metrů čtverečních v Praze a jejím okolí, Červenka přišel před dvěma roky v rámci vyrovnání s PPF. O další nemovitosti přichází nyní v důsledku prohraných soudních sporů.
Bémova pomsta?
Týdeník Euro se měl s Milošem Červenkou sejít v březnu před šesti lety v jeho nových kancelářích v rekonstruované parní elektrárně v Karlíně – v prostorech nabitých energií, ušlechtilostí a kreativitou, říkal tehdy pyšně realitní mág. V té době zaměstnávala firma MCA několik desítek lidí, kteří pracovali na zhmotnění jeho developerských vizí.
V uskutečnění snů mu ovšem bránil tehdejší primátor Pavel Bém. Červenka už nestihl novinářce předat materiály k pochybné transakci, kterou si město pronajalo bývalé Škodovy závody na Jungmannově náměstí od pražského developera švýcarského původu Sebastiana Pawlowského. Reportáž o nevýhodném pronájmu, kdy Praha zaplatí za dvacet let čtyři miliardy korun a nebude nic vlastnit, už natočila televize Nova. A Červenka hodlal servírovat informace i dalším novinářům. Zatčení jej zřejmě nijak nepřekvapilo. Odvetu očekával, a dokonce předpovídal, že přijde ze strany ochránců zákona.
Červenka byl první, kdo se tehdejšímu primátorovi otevřeně postavil. Pavel Bém byl v roce 2006 na vrcholu popularity a v podstatě nedotknutelný. Jeho „dvojče“ Roman Janoušek už sice úřadoval na separátní radnici v paláci Blaník, než se o tom ale začne psát, uplyne ještě dlouhá doba. Okamžikem, kdy vzájemné antipatie Červenky a Béma přerostly v neskrývanou nenávist, bylo zřejmě schvalování změn územního plánu v pražském Suchdole.
Návrh, který by mu umožnil stavět na pozemcích s exkluzivním výhledem na Pražský hrad, zůstal dodnes zamčený v šuplíku. „Nešlo tehdy tolik o peníze jako spíše o nedodržení dohod a o způsob jednání lidí, které Červenka intelektuálně převyšoval minimálně o třídu,“ vzpomíná člověk obeznámený s ději kolem radnice. A vzhledem k tomu, že Červenka je do velké míry solitér a bojuje sám za sebe, neměl za sebou žádnou strukturu, která by jej v tu chvíli podržela.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky Ve vazbě na Pankráci pobyl Červenka dva měsíce. PPF Banka, která mu podle informací časopisu Týden v roce 2004 půjčila 300 milionů korun, v té době požadovala splacení úvěru. Ze smlouvy na to měla právo v případě, pokud by bylo ohroženo splácení úvěru tím, že by se dlužník dostal do konfliktu s jakoukoli jurisdikcí. Záchranné laso poslala magnátovi za mříže firma Appian. Jenomže Červenka se s ní nakonec na spolupráci nedohodl. Starou lidovou pravdu nevzal v potaz a při hledání investora skončil opět u skupiny nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
PPF Investments měla poskytnout stamiliony na přípravu obřích projektů. Červenka v té době pracoval na japonském městečku v Suchdole, v Újezdu u Průhonic naplánoval ekosídliště s lázeňskou kolonádou, Trojmezí se mělo změnit v moderní velkoměsto pro dvanáct tisíc lidí. Velké plány měl i v pražském Slivenci, kde koupil od restituentky statek a desítky hektarů. Přestože na Červenku jeho bývalí obchodní partneři obvykle nevzpomínají právě s láskou – jeden z nich jej nazval neuvěřitelným lišákem – jedno mu neupírají. Zápal pro věc, buldočí vytrvalost a vize, pro které nelituje obětovat dost peněz. Pozemkový spekulant, který je na toto označení háklivý, roky trpělivě skupoval a postupně sceloval pozemky na rozhraní tří městských částí – Prahy 10, 11 a 15. Pro rozvoj více než stohektarové lokality, jejíž část požívá ochranu z titulu přírodní památky, získal souhlas tří pražských starostů, vymýšlel dopravní řešení a v tichosti připravoval změnu územního plánu. Vlastně dokázal to, co zbabrali i ostřílení pražští šíbři. Po Červenkově vyřazení ze hry převálcovala komunální politiky, kteří se pokusili protlačit změnu územního plánu silou, občanská sdružení.
Exekuce i n a pingpongový stůl Ani ne rok po vazbě ovšem Červenku postihla další rána. Tentokrát ze strany finančního partnera. V červenci roku 2007 vyhlašuje soud nebývale hbitě na návrh společnosti AB-Credit ze skupiny PPF Investments exekuci na majetek Miloše Červenky a začíná bezmála tříletý boj. Strany se dohodly na vyrovnání až před koncem roku 2010. „Bylo to velmi tvrdé, ale dnes jsme korektní partneři,“ tvrdí Červenka. Tak tvrdé, že exekutoři v jeho domě zabavili i kola jeho dětí nebo pingpongový stůl. Na Vánoce v roce 2007 se dražil v Rokycanech jejich gauč, vyprávěl Červenka v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Podrobnosti vzájemného vypořádání žádná ze stran nezveřejnila. Jisté je, že PPF získala nejcennější část Červenkova impéria – pražské Trojmezí. Před prázdninami představila svůj projekt zástavby, líbivě nazvaný „park“. Magnát se musel vzdát i parcel v Hostivicích, kde letos v části Břve ohlásila PPF Real Estate projekt příměstského bydlení. Červenka přišel i o pozemky v pražském Slivenci; momentálně je ovládá společnost Investiční klub. Předseda představenstva Jaroslav Otenšlégr nechce detaily složité transakce nijak komentovat. Jediné, co se uvolil do médií říci, je to, že s panem Červenkou už nemá vůbec nic společného. Zdroje týdeníku Euro tvrdí, že Otenšlégr vyřizoval celou záležitost pro PPF Investments.
Červenkovy pozemkové lapálie Pozemky, o které přišel Červenka v rámci vyrovnání s bývalým obchodním partnerem, ovšem nejsou jediné, se kterými se musel rozloučit. Zdá se, že jej začíná dohánět jeho kariéra zdatného vyjednávače s Pozemkovým fondem, která započala ještě před koncem minulého století.
První zmínku o Miloši Červenkovi nabízí
mediální archiv z roku 1999. Od Pozemkového fondu si tehdy pronajal téměř 500 hektarů polností, které měl původně v pronájmu Statek Veselý. Ten se dostal do finančních problémů, Červenka za něj uhradil dlužný nájem. Následně požádal fond o svěření pozemků do vlastnictví.
Svou žádost podpořil nároky skoupenými od prvorestituentů, kteří neměli schopnosti nebo sílu dolovat z Pozemkového fondu náhradní parcely za ty, které jim nemohly být vráceny. Plánovaná akce se ale tehdy provalila. Pozemkový fond se totiž chystal vydat Červenkovi i pozemky, které náležely hlavnímu městu Praze. Tehdejší primátor Jan Kasl neváhal mluvit o zlodějině.
Na tom, že mistrovsky ovládl systém, kterým Pozemkový fond vydával půdu, založil Červenka celý svůj byznys. Používal několik modelů obnášejících kombinaci výhod pronajímání polností a skupování restitučních nároků. Část restitučních nároků koupil od současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který není jediným politikem v Červenkově životopise. Působil i jako správce majetku Václava Havla.
Červenka se připletl i do kauzy pozemků pod letištní ranvejí. Tehdejšímu šéfovi pražského letiště Martinu Kačurovi nabídl, že státnímu podniku zprostředkuje nákup parcel potřebných pro výstavbu nové ranveje.
Za metr chtěl „pouhých“ 550 korun. Letiště nakonec zaplatilo za metr přes pět tisíc korun skupině Penta. Ta koupila od státu Aero Vodochody, kde se stal Martin Kačur ředitelem. S šéfem Penty Markem Dospivou se znal Červenka z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů, kde oba studovali. Odtamtud si odnesl řadu cenných kontaktů – například na Petra Gandaloviče.
Sedlák s titulem práv I když kvůli praxi Pozemkového fondu prodávajícímu za hubičku a na splátky zemědělskou půdu nebyla o sedláky s tituly doktora práv nouze, JUDr. Červenka v množství obdělávaných polností vynikal. Přestože právník v několika rozhovorech tvrdil, že od fondu nedostal zadarmo ani píď a úředníci mu spíše házeli klacky pod nohy, více než 150 vydaných hektarů tomu příliš nenasvědčuje. „Narážel jsem na něj ve všech soutěžích a zpravidla vítězil. Pouhé dobré informace by k tomu podle mého nestačily,“ říká jeden ze zástupců prvorestituentů, který si nepřál být jmenován. K tomu, jak dalece podpořil jeho úspěchy bývalý úředník fondu Jan Červenka, údajně bratranec, později Červenkův zaměstnanec a statutární zástupce v jeho firmách, se Miloš Červenka nevyjádřil s tím, že k pozemkovému fondu se už vracet nebude. Faktem je, že Červenka dnes vede s Pozemkovým fondem minimálně pět soudních sporů. Soudí se například o náhrady za nevydané pozemky, některé spory se týkají i transakce z roku 1999 s polnostmi původně pronajatými rodinou Veselých.
Jakkoliv účinně se Červenka naučil využívat zákonodárci nastavený a fondem různě modifikovaný systém restitucí, jeho autorem nebyl. Některými lidmi je mu ale přisuzována role mozku „zvláštního“ režimu, který umožnil v roce 2005 vydat během pár dní desítky lukrativních parcel pár osobám, které o anomálii věděly. Byl z toho skandál, který stál křeslo ministra zemědělství Petra Zgarbu.
Červenka z něj ale zdaleka neprofitoval nejvíce. Například v porovnání se známým bývalého ministra Gabrielem Večeřou tehdy získal jen drobky. A i o ty nyní přichází. Minulý měsíc soud rozhodl, že Červenka nemá nárok na parcely v Modřanech, které dnes mohou mít tržní cenu v hodnotě stamilionů.
O další pozemky zchudl na jihovýchodě Prahy. Na část z nich si dělala nárok městská část Křeslice, která je vyhrála v soutěži obálkovou metodou. Fond ale uzavřel smlouvu s Červenkou, který se domáhal přednostního práva s tím, že je měl pronajaté. Křeslice už s jednou žalobou uspěly a čekají, jak dopadnou ty další, kterými se domáhají více než 20 hektarů prodaných Červenkovi.
Zašlá sláva Bývalý pozemkový guru se v mezičase oženil, pořídil si děti i novou živnost. Se společností Geosyntax vstoupil do byznysu digitálních map pro zemědělce. Díru do světa už ale asi neudělá, shodují se lidé, kteří s ním během minulých let přišli do styku. „On vyrostl na zvláštní situaci. Do klasického byznysu se podle mě příliš nehodí. Je vtipný, vzdělaný, neuvěřitelně inteligentní, jeho úchylkou je ale megalomanství. Kdyby býval měl vedle sebe partnera, který by ho dokázal zkrotit, stihl by realizovat projekty, ještě než přišla krize, a byl by slavný. A to on rád,“ říká jeden z nich.
Nejrozsáhlejší lokality, kde Miloš Červenka plánoval nové obytné čtvrti
1 Suchdol. Japonské městečko naplánoval Červenka v lokalitě s exkluzivním výhledem.
2 Trojmezí. Rozhraní tří městských částí bylo klíčovým projektem realitního magnáta.
3 Újezd u Průhonic. Tématem sídliště na jihovýchodě Prahy měly být lázně.
4 Hostivice. Projekt příměstského bydlení v části Břve na více než 30 hektarech představila místo Červenky PPF Real Estate.
5 Slivenec. Projekt na desítkách hektarů v oblíbené městské části už plánuje Jaroslav Otenšlégr.
Na tom, že mistrovsky ovládl systém, kterým Pozemkový fond vydával půdu, založil Červenka celý svůj byznys Z Červenkových monstrózních developerských projektů, které měly Prahu pozvednout mezi evropské metropole, dnes zůstaly jen trosky
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
