Praha má být připravena o biologické plíce – stromy na Střeleckém ostrově
Sotva se podařilo odrazit frontální útok na aleje podél silnic, vznikl nový problém – zvýšený tlak na kácení vzrostlých stromů uprostřed městské zástavby. Malé město, velké město, církevní stavba, všechno vychází nastejno. Čelákovice, Kbely, Poruba, břevnovský klášter, tam všude se rozhodli kácet mohutné zdravé stromy ve velkém a většinou se jim to už podařilo. Jinde, jako v pražské Terronské ulici, stačí při výstavbě parkovišť stromy podhrabat a ony spadnou samy.
Teď má ovšem přijít na řadu pražský Střelecký ostrov. Navzdory všem povodním, pleněním vojsky a dalším dějinným ranám, a dokonce i navzdory částečné zástavbě, se na něm podařilo až do 21. století zachovat relativně přírodní prostředí, což je v samém středu města, na skok od Národního divadla, unikum. Tomu má být po plánované „rehabilitaci Střeleckého ostrova“ konec. Střelecký ostrov by měl být „učesán“ a vydlážděn podobně jako nedaleký Žofín. Zaniknout by tu mělo 84 stromů, přičemž u 54 z nich je to dle dendrologického průzkumu objednaného odpůrci kácení zjevně nepatřičné rozhodnutí, protože jsou v přijatelném zdravotním stavu. Přímo na pilu nemusí žádný strom. Ty nemocné je možné ošetřit, aby nebyly nebezpečné pro návštěvníky, a nahrazovat je postupně.
S tím ovšem projekt nepočítá – chce si to s populárním „Střelákem“ vyřídit jedním vrzem. Pokácené stromy chce z pouhých dvou třetin nahradit novou výsadbou. Zřejmě má ostrov plnit jinou roli, než být zelenými plícemi středu Prahy. A už nebýt lokálním biocentrem, v němž žije navzdory rušnému mostu napříč ostrovem a občasným „táborům lidu“ docela rozmanité přírodní společenstvo. Projekt se nelíbí ani památkářům. Dokáží si Střelecký ostrov představit bez dlážděné okružní komunikace a visutých ochozů. Prezidentu české sekce Mezinárodní rady památek Josefu Štulcovi vadí, že se ostrov má proměnit v tuctový park. Přílišná urbanizace ostrova povede k tlakům na další výstavbu. Praha navíc kvůli této změně ztratí kus svého genia loci. Vždyť zelený ostrov v jejím centru odjakživa patřil do výtvarných kompozic, například fotografických klasiků Sudka a Plicky.
Jde však o mnohem víc. Dvojice autorů komplexního znaleckého posudku Trpák-Grulich upozorňuje, že Vltavská kotlina má zrovna v této části území nedostatečnou ventilaci, takže tu dochází ke značnému počtu inverzních situací. Udržení funkční stromové, keřové i bylinné vegetace je pro tlumení zdravotních rizik, které inverze přinášejí, k nezaplacení. Zachování zeleně by mělo být nad všechna ostatní hlediska.
Jedna generace obyvatel by musela čekat, než se třiapadesát „mladíků“ ze zahradnických školek olistí a začne plnit funkce dnešního stromoví. Jenže nové stromy se nejen nevyrovnají těm pokáceným v plnění očekávaných úloh, ale nejsou dostatečnou náhradou ani podle zákona. Celková hodnota stromů navržených k pokácení je tři a tři čtvrtě milionu korun. Tu by dle zákona mohla nahradit jen výsadba 150 stromů do dvaceti let nebo 70 stromů z vyšší velikostní skupiny. Ale kdo ocení ztrátu životně důležitých funkcí?
Dvojice českých vědců Pokorný-Seják to umí. Po dlouhém procesu poznávání dokáže spočítat cenu klimatizační služby stromů, ocenit jejich schopnost zadržovat a čistit vodu a spočítat i jejich podíl na udržení biodiverzity. Smýcením 84 stromů na Střeleckém ostrově budou obyvatelé Prahy dlouhodobě ochuzeni o ekosystémové služby za více než 26 milionů korun ročně. A to až do doby, než vyroste náhradní vegetace o stejné biologické kapacitě. Odhad celkových ztrát plánovaného kácení se blíží půlmiliardě korun.
To stojí za přemítání. Pokud si k němu vyberete zahradní restauraci Pod Kaštany nebo U Tří lip, přesvědčte se předem, zda tam inzerované stromy opravdu ještě stojí. Při pětatřiceti stupních na slunci dokážou stromy zchladit ovzduší na příjemných dvacet čtyři stupňů. To nedokáže žádný slunečník. Ten vás sice ochrání před přímým sluncem, ale pod svou kupolí shromáždí vzduch z rozpálené dlažby.
Nekácejte stromy, bez nich budeme ztraceni!
