PRAHA (rom) - Přestože privatizace Českého Telecomu byla Špidlovou vládou oficiálně odložena až na rok 2005, resortní ministr financí Vladimír Mlynář má již dnes ve věci jasno: Ze seznamu zahraničních operátorů, který mu byl sborem poradců předložen k posouzení, si přednostně vybral Romtelecom.
„O té firmě toho sice zatím moc nevím, ale je mi tak nějak sympatická,“ připouští. Zlí jazykové tvrdí, že prohlížení soupisky potenciálních investorů v ministrovi evokovalo vzpomínky na práci v Tošovského vládě a zalitoval, že neměl dost času a sil rozdělanou práci dokončit. „Prasečák v Letech zůstal stát, ale tentokrát mě nikdo nezastaví,“ buší do stolu politik, který se netají svou podporou principům afirmativní akce. „Přinesla pozitivní výsledky ve školství, přinese i v byznysu!“
Mlynářův přístup osvětluje, proč předchozí fáze prodeje telekomunikační firmy musela zkrachovat. V očích mladého zastánce lidských práv nemělo konsorcium Deutsche Bank/Tele Danmark absolutně šanci. „Myslím, že modrookých árijců máme dost v mladoboleslavské Škodovce, v plynárenství, v elektrorozvodných závodech, ve výrobě stavebních hmot, v obchodních řetězcích,“ jen namátkou jmenuje čistě germánské sektory. Zasazuje se o to, aby kromě běžných kritérií byla při privatizaci zohledňována i rasa investorů a práva národnostních menšin. „Europoidé jsou v českém průmyslu i službách v naprosté převaze, mongoloidé začali ztrátu mírně stahovat až s finanční podporou agentury CzechInvest, negroidé jsou stále zcela ‚out‘. To se musí změnit,“ kritizuje xenofobní privatizační politiku předchozích kabinetů.
