Z a h r a n i č n í o b c h o d Č R 1 9 9 7 - 1 9 9 8
Národní hospodářství ČR má poměrně rozvinutou výrobní základnu a kvalifikované pracovní síly, avšak tuzemské zdroje surovin a energií jsou dosti omezené. Tyto skutečnosti spolu s nevelkou kapacitou domácího trhu nutí českou ekonomiku aktivně se účastnit mezinárodní dělby práce a mezinárodního obchodu, následkem čehož je se světovou ekonomikou spojena četnými vazbami. V rámci vnějších ekonomických vztahů plynoucích z těchto vazeb připadá zahraničnímu obchodu klíčová role.
V průběhu transformačního procesu v 90. letech byl zahraniční obchod plně liberalizován a podstatně vzrostl počet subjektů zabývajících se touto činností. Jejich počet plynule stoupal a v roce 1997 se již vývozem zabývalo 40 309 a dovozem dokonce 61 511 firem. Zároveň se těžiště zahraničního obchodu přesunulo z bývalých zemí RVHP na trhy zemí s vyspělou ekonomikou a poněkud odlišnou strukturou poptávky.
Závislost
V současné době se česká ekonomika vyznačuje vysokým stupněm otevřenosti, neboť hodnota zboží (v b. c.) procházející zahraničním obchodem se velmi přiblížila k úhrnné částce představující hodnotu HDP (v roce 1997 činil podíl obratu zahraničního obchodu 96 procent HDP). Výrazně se zvýšil rovněž podíl vývozu i dovozu na HDP, přičemž v roce 1997 dosáhl vývoz 43,8 procenta a dovoz 52,2 procenta HDP.
Vysoká míra otevřenosti vůči světové ekonomice zároveň vystavuje české hospodářství silnému vlivu vnějšího prostředí. To se negativně projevilo hlavně v roce 1996, kdy v souvislosti s hospodářskou recesí v zemích EU měl český vývoz závažné odbytové potíže a jeho dynamika se značně zpomalila, pozitivně pak v posledních letech, kdy s oživením konjunktury v těchto zemích akcelerovala dynamika českého vývozu.
Na vývoj zahraničního obchodu však působí také vnitřní faktory; z nich rozhodující vliv v letech 1995-1996 měla silná domácí poptávka, což se projevilo enormním vzestupem dovozu zboží pro investiční, výrobní i spotřební účely. Zároveň existuje výrazná závislost hospodářského růstu české ekonomiky na dynamice vývozu. Udržení jeho náležitého tempa se totiž v ekonomice s tak omezeným vnitřním trhem nemůže zakládat převážně na vzestupu domácí poptávky, nýbrž především na růstu objemu vývozu zboží a služeb, a to vzhledem k průmys-lové tradici zejména na vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu a v odpovídající míře též zemědělství.
Dosavadní nízká úroveň vývozu na obyvatele (2212 USD v roce 1997) vytváří potenciálně značný prostor pro rychlý růst vývozu podněcující zvyšování výroby, zaměstnanosti, prosperity průmyslových a zemědělských podniků, a tím i podniků služeb, jakož i příjmů státního rozpočtu a veřejných rozpočtů měst a obcí. Liberalizace světového obchodu dynamizující jeho růst zlepšuje podmínky pro využití těchto potenciálních možností.
Dosavadní vývoj české ekonomiky uvedenou závislost do značné míry potvrzuje. V roce 1993 se ekonomika vzniklé České republiky začala zotavovat, přičemž pokles domácí poptávky kompenzoval příznivější vývoj vnější poptávky a rostoucí vývoz zmírňoval pokles hospodářského růstu. V následujícím roce již ekonomika vykázala růst zakládající se na zvýšení domácí poptávky, který však zpomalený nárůst vývozu tlumil. Tempo dovozu se zrychlilo a obchodní bilance přešla do zatím ještě nevelkého pasiva (viz tabulka 1). V roce 1995 ekonomika dosáhla maxima dosavadního růstu taženého domácí poptávkou, zejména prudkým nárůstem investic a vzestupem spotřeby domácností. Přes zrychlení růstu vývozu rostl dovoz značně rychleji a schodek obchodní bilance se výrazně zvýšil. V roce 1996 se hospodářský růst, který byl nadále pod vlivem domácí poptávky, zpomalil, a pokles tempa vývozu tak i přes snížení dynamiky dovozu způsobil další prohloubení schodku obchodní bilance.
Vysoký schodek obchodní bilance (10,3 procenta HDP) podstatně přispěl k prohloubení vnější nerovnováhy (deficit běžného účtu platební bilance se zvýšil na 116,5 miliardy Kč a činil 7,6 procenta HDP). Zpomalení hospodářského růstu pokračovalo i v roce 1997, s výjimkou posledního čtvrtletí, kdy právě zrychlený růst vývozu (meziročně o 33,7 procenta) akceleroval nárůst HDP v tomto čtvrtletí o 2,2 procenta při celoročním růstu HDP v roce 1997 o jedno procento. V roce 1998 klesající trend růstu ekonomiky pokračuje a za první pololetí vykázal reálný HDP pokles o 1,7 procenta, přičemž hlubšímu propadu zabránila vysoká dynamika vývozu (o 32,2 procenta).
Expanze vývozu
Příznivé tendence ve vývoji zahraničního obchodu začaly převažovat již v průběhu roku 1997. Vývoz se poprvé významněji zrychlil v dubnu 1997 a jeho expanze pokračovala i v následujících měsících, takže za celý rok vzrostl oproti předchozímu roku o 21,5 procenta. Rovněž tempo růstu dovozu se v roce 1997 mírně zrychlilo a jeho hodnota vzrostla meziročně o 14,5 procenta. Obrat zahraničního obchodu se tak meziročně zvýšil o 17,6 procenta, absolutně o 237,3 miliardy Kč, z čehož však na přírůstek vývozu připadlo 54 procent, zatímco v roce 1996 pouze necelá pětina. Růst zahraničního obchodu se tak v roce 1997 zakládal na postupně akcelerujícím vývozu na rozdíl od roku 1996, kdy byl stále ještě tažen dovozem. Od dubna 1997 předstihovala dynamika vývozu tempo růstu dovozu a již v květnu se tento předstih podstatně zvýšil a za celý rok 1997 dosáhl sedmi bodů. V předchozích letech tomu bylo na-opak, tempo dovozu předstihovalo tempo růstu vývozu, a to v roce 1995 o 10,5 bodu a v roce 1996 o 8,7 bodu. Předstih tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu pokračuje i v roce 1998 (za první pololetí činil 15,4 bodu), a to vůči všem hlavním regionům.
Pozitivní změny v dynamice zahraničního obchodu měly za následek obrat trendu vývoje obchodní bilance, jejíž schodek se začal snižovat. Za rok 1997 oproti roku 1996 poklesl o 18,5 miliardy Kč, neboli v poměru k HDP na 8,4 procenta. Zlepšení výsledku obchodní bilance zmírnilo deficit běžného účtu platební bilance, který se snížil na 100,1 miliardy Kč a v poměru k HDP z 7,6 procenta v roce 1996 na 6,1 procenta v roce 1997. Ještě výrazněji se schodek obchodní bilance snižuje v roce 1998, kdy za první pololetí se proti stejnému období předchozího roku snížil o 38,7 miliardy Kč na 33,4 miliardy korun. Pokračoval tedy i trend zmírňování vnější nerovnováhy a deficit běžného účtu za první pololetí 1998 dosáhl 15,4 miliardy Kč, a tudíž pouze 1,9 procenta HDP.
Exportní cíl: západní Evropa
Z teritoriálního pohledu se růst vývozu v roce 1997 opíral především o nadprůměrný vzestup vývozu do zemí EU, který meziročně vzrostl o 25,1 procenta, a do zemí OECD o 25,6 procenta, kdežto vývoz do evropských zemí s přechodovou ekonomikou, včetně SNS, rostl pomaleji o 18,6 procenta (avšak vývoz do samotného Společenství nezávislých států rychleji o 22,7 procenta), ještě nižší bylo tempo růstu vývozu do zemí CEFTA (stoupl jen o 15,4 procenta). Značně se však zpomalil vývoz do rozvojových zemí, který vzrostl jen o 6,2 procenta a dále poklesl hodnotově nevelký vývoz do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou (o 12,6 procenta). Z celkového meziročního přírůstku vývozu v roce 1997 připadly na přírůstek vývozu na trh EU více než dvě třetiny. Tato tendence se projevuje i v roce 1998; v prvním pololetí rostl vývoz na trh EU (o 38,9 procenta) a do zemí OECD (o 36,8 procenta) rychleji než celkový vývoz. Stejně tak podprůměrným tempem nadále rostl vývoz do evropských zemí s přechodovou ekonomikou o 23,9 procenta a vývoz do zemí CEFTA o 18,2 procenta, který byl zpomalován nízkým růstem vývozu na Slovensko (jen o tři procenta).
Odlišně se vyvíjela dynamika dovozu; nižším tempem než celkový dovoz v roce 1997 rostl dovoz ze zemí EU o 12,8 procenta, vyšším tempem pak dovoz ze zemí OECD o 16,5 procenta, zejména ze zámořských států s vyspělou ekonomikou o 28 procent, nižším tempem dovoz z rozvojových zemí o 12,2 procenta a ze SNS o 7,3 procenta. V roce 1998 se zrychlil růst dovozu ze zemí EU a stejně tak dovozu ze zemí OECD (za první pololetí vzrostl stejným tempem o 19,3 procenta). Dovoz ze zemí CEFTA se zpomalil (vzrostl pouze o 10,7 procenta), kdežto v roce 1997 rostl ještě nadprůměrným tempem o 16,7 procenta. Dále se zpomalil dovoz ze SNS (stoupl jen o čtyři procenta).
Po teritoriální reorientaci zahraničního obchodu počátkem 90. let z trhů zemí s přechodovou ekonomikou na trhy zemí s vyspělou ekonomikou, zejména zemí EU, se jejich podíl v následujících letech dále zvyšoval, přičemž na vývozu byl nižší než na dovozu. Tato tendence pokračuje i v roce 1998 a je příznačná i pro podíl zemí OECD (viz tabulka č. 2). Opačnou, sestupnou tendenci vykazuje podíl evropských zemí s přechodovou ekonomikou, včetně SNS, a stejně tak podíl zemí CEFTA, který klesá především v důsledku poklesu podílu obchodu se Slovenskou republikou. Podíl obou těchto skupin zemí zůstává však stále vyšší na vývozu než na dovozu. Podíl rozvojových zemí na vývozu klesá, na dovozu je mírně vyšší a v posledních třech letech stagnuje kolem pěti procent.
Již v roce 1996 se dynamika vývozu zakládala na nadprůměrném růstu vývozu strojírenského zboží. Dosažené zrychlení růstu v roce 1997 se rovněž opíralo hlavně o nadprůměrný a akcelerující růst vývozu strojů, především dopravních prostředků (skupina 7 SITC), jejichž vývoz se meziročně zvýšil o čtyřicet procent. Přírůstek vývozu této skupiny výrobků se na celkovém přírůstku vývozu v roce 1997 podílel více než šedesáti procenty. Jejich podíl ve zbožové struktuře vývozu posílil na 37,7 procenta a proti roku 1996 se zvýšil o pět bodů. Po výrazných změnách zbožové struktury zahraničního obchodu počátkem 90. let byl tak dosažen nejvyšší podíl strojírenského zboží na celkovém vývozu. Přitom vývoz strojů a dopravních prostředků se zvyšoval především do zemí EU (v roce 1997 meziročně o 45,2 procenta) a zemí OECD (o 44,8 procenta). Rostl také vývoz chemikálií, průmyslového zboží podle druhu materiálu, různých hotových výrobků a potravin, i když tempem nižším než celkový vývoz, a stagnoval vývoz paliv. Tento vývoj probíhá i v roce 1998. Vývoz strojů a dopravních prostředků rostl v prvním pololetí silně nadprůměrnou dynamikou a jejich podíl na celkovém vývozu dále stoupl na čtyřicet procent. Zrychlil se růst vývozu průmyslového zboží, takže jeho podíl po snížení o dva body v roce 1997 se mírně zvýšil na 27,1 procenta. Pokračuje tak pokles podílu surovin a polotovarů ve prospěch vzestupu podílu výrobků s vyšším stupněm zpracování.
Na rozdíl od předchozího roku, kdy nadprůměrným tempem rostl dovoz strojů a dopravních prostředků, paliv a potravin, v roce 1997 dovoz těchto strojírenských výrobků rostl zhruba stejným tempem jako celkový dovoz (o 14,1 procenta), podprůměrně rostl dovoz paliv a dovoz potravin se výrazně zpomalil (vzrostl jen o 3,6 procenta). Nadprůměrně vzrostl dovoz chemikálií, nepoživatelných surovin, spotřebního průmyslového zboží a průmyslového zboží podle druhu materiálu. V prvním pololetí 1998 akceleroval dovoz nepoživatelných surovin, průmyslového zboží a nadprůměrně rostl také dovoz chemikálií, strojů a dopravních prostředků, kdežto dovoz minerálních paliv klesal. Změny podílů jednotlivých zbožových skupin SITC na celkovém vývozu a dovozu ukazuje tabulka č. 3.
Méně příznivě se v roce 1997 utvářela struktura dovozu podle základních skupin užití; v porovnání s rokem 1995 rostl podíl dovozu zboží určeného pro výrobní spotřebu ze 44,9 na 45,3 procenta a zboží pro osobní spotřebu z 23,1 na 23,5 procenta a klesal podíl dovozu pro investice z 32,0 na 31,2 procenta. Za první pololetí 1998 rostly nejpomaleji dovozy pro osobní spotřebu, jejichž podíl se tak dále snížil na 21,8 procenta, nadprůměrně stouply dovozy pro výrobní spotřebu, jejichž podíl se zvýšil na 46,6 procenta. Podíl dovozu pro investice se poněkud zvýšil na 31,6 procenta. Pokles domácí poptávky a maloobchodních prodejů se tak promítl do zpomalení dovozu spotřebního zboží.
HI-TECH: růst schodku
Nižším tempem než celkový dovoz rostl v roce 1997 dovoz výrobků zařazených do kategorie vysoké technologie a představoval pouze jedenáct procent celkového dovozu. Nejdynamičtěji rostl dovoz letecké techniky, elektrotechniky a farmaceutických výrobků. Dynamika vývozu HI-TECH značně předstihla v roce 1997 růst celkového vývozu, oproti roku 1996 se zvýšil o 29,9 procenta, přičemž se nejrychleji zvyšoval vývoz letecké techniky, elektrotechnických a chemických výrobků. Avšak z celkové hodnoty českého vývozu činil jejich podíl pouze sedm procent.
V prvním pololetí 1998 podíl těchto výrobků na vývozu mírně klesl na 6,6 procenta, kdežto podíl na dovozu se zvýšil na 11,4 procenta, takže schodek bilance obchodu výrobky HI-TECH se zvýšil oproti prvnímu pololetí 1997 o 3,2 miliardy na 25,2 miliardy korun. Rozsah českého obchodu, především vývozu výrobků s vysokým stupněm zpracování a materializace znalostí zůstává stále nevelký.
K obratu ve vývoji schodku obchodní bilance nejvíce přispělo snížení schodku v obchodu strojírenským zbožím, který se proti roku 1996 snížil o 37,4 miliardy Kč, ačkoliv i v roce 1997 byl v tomto obchodu dosažen největší schodek (55 miliard). Dále se však zvýšil schodek v obchodu palivy na 47,4 miliardy, v obchodu chemikáliemi na 41,7 miliardy a vysoký zůstal i schodek obchodu potravinami (18,2 miliardy korun), i když se poněkud snížil. Zhoršil se také výsledek obchodu surovinami a snížil nevelký přebytek v obchodu hotovými výrobky, převážně spotřebního charakteru. Významný přebytek (26,8 miliardy Kč) byl dosažen pouze v obchodu průmyslovým zbožím, jehož pokles se v roce 1997 zastavil. Rovněž v roce 1998 je zlepšení obchodní bilance rozhodující měrou ovlivňováno poklesem schodku v obchodu stroji a dopravními prostředky a vzestupem přebytku v obchodu průmyslovým zbožím a hotovými výrobky. Snižuje se schodek v obchodu palivy a potravinami a zvyšuje se pouze schodek v obchodu chemikáliemi.
Čína kazí bilanci
K poklesu schodku v roce 1997 podstatně přispělo jeho snížení v obchodu s EU o 26,5 miliardy Kč a zvýšení přebytku v obchodu se zeměmi CEFTA, zejména pak v obchodu se Slovenskem. Stejně tak v prvním pololetí 1998 zlepšení obchodní bilance bylo dosaženo především snížením schodku v obchodu se zeměmi EU a vzestupem přebytku v obchodu se zeměmi CEFTA. Pokračovalo zhoršování obchodní bilance v obchodu s mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou, ovlivněné hlavně vzestupem schodku v obchodu s Čínou.
Směnná relace měřena vývojem indexů průměrných jednotkových hodnot se postupně snižovala z hodnoty indexu 103,5 v roce 1993 přes 103,3 v roce 1994 až na 100,6 v roce 1995 a 100,7 v roce 1996 a zápornou hodnotu 99,5 v roce 1997. Po celé toto období byla směnná relace kladná pouze ve skupině stroje a dopravní prostředky.
Směnná relace na bázi výběrových indexů nominálních cen zahraničního obchodu dosáhla v roce 1997 hodnoty 100,7, neboť dovozní ceny se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 4,6 procenta a vývozní ceny o 5,4 procenta. Proti roku 1996 se zlepšila o 1,1 bodu. V prvním pololetí 1998 se růst dovozních cen zpomalil a meziročně se zvýšily pouze o 2,9 procenta, kdežto růst vývozních cen zrychlil a jejich vzestup dosáhl v průměru 10,2 procenta. Reálná směnná relace se výrazně zlepšila na 107,1. Zpomalení dovozních cen ovlivnil zejména pokles světových cen paliv a surovin.
Pokračování pozitivních tendencí současného vývoje zahraničního obchodu může ohrozit další vývoj měnového kursu, jehož nynější posilování je založeno převážně na přílivu krátkodobého, většinou spekulativního kapitálu podněcovaného vysokým kursovým diferenciálem. Zpevňování kursu zhoršuje však konkurenceschopnost českých exportérů a snižuje jejich firemní zisky. Zvýhodňuje naopak dovoz, jehož dynamiku zpomaluje slabá domácí poptávka, která zatím převažuje nad vlivem zpevněného kursu koruny. Konkurenceschopnost vývozu může zhoršit také zvýšení reálných mezd. Pokud se dosáhne předstihu růstu produktivity před reálnými mzdami, pak by se trend zlepšující se exportní schopnosti české ekonomiky mohl udržet.
