V Bruselu si státníci zvolili nového „prezidenta“ a „ministryni zahraničí“ EU
Již na začátku listopadu prý vládla shoda nad návrhem mocné osy Francie–Německo, že prvním „prezidentem“ Evropské unie neboli stálým předsedou Evropské rady bude belgický premiér Herman Van Rompuy. „Kolem jeho jména je konsensus, což je v sedmadvacítce vzácné. Nikdo jiný nemá jednohlasnou podporu,“ řekl tehdy agentuře AFP jeden z diplomatů. Přes půl miliardy obyvatel unie se již tehdy mohlo ocitnout v úžasu nad tím, kdože jim to má „vládnout“. Protože jméno Van Rompuy v životě neslyšeli.
Když pak v polovině měsíce vyšlo najevo, že se málo známý belgický státník pár dní předtím zúčastnil zasedání Bilderbergovy skupiny, bylo skutečně již vše jasné. Když se totiž toto mocné, přitom neformální a vrcholně diskrétní uskupení vlivných politiků, bankéřů a magnátů o někoho zajímá, tak už prostě ví, že dotyčný určitou funkci obsadí. Nuže, kdo si ještě jméno Herman Van Rompuy nezapamatoval, bude mít přinejmenším příštích třicet měsíců (doba mandátu) dost příležitostí.
Formalitám bylo učiněno za dost 19. listopadu na večeři-summitu v Bruselu, ještě než potentáti stačili dojíst moučník. Prezidentem EU bude od 1. ledna Van Rompuy a „ministryní zahraničí“ evropského společenství (vysokou představitelkou pro zahraniční a bezpečnostní politiku) se stane – až začne fungovat nová Evropská komise – současná britská eurokomisařka pro obchod Catherine Ashtonová. U ní rozhodovalo hlavně to, že je žena, zastupuje levicovou část unie a její jmenování uspokojí nároky na vlivnou funkci pro Velkou Británii (když Tony Blair jaksi doplatil na zákulisní machinace a ostrouhal). Zřejmě nikoho z vrcholných politiků unie nezajímá, že baronka Ashtonová má jen minimální zkušenosti se svěřeným resortem.
Co přimělo Merkelovou, Sarkozyho a spol. prosadit zřejmě schopného, ale nenápadného úředníka Van Rompuye, je nasnadě: nebude moc překážet, a hlavně nezastíní jejich hvězdnou záři. Snad.
*
BOX
No name prezident
Politická kariéra rodáka z Bruselu Hermana Van Rompuye (62) je spjata s Křesťanskou, demokratickou a vlámskou stranou, jejímž byl v letech 1988 až 1993 předsedou. V letech 1993 až 1999 zastával funkci vicepremiéra a ministra rozpočtu. Na tomto postu proslul jako přísný zastánce restriktivní rozpočtové disciplíny. Kriticky se vyjadřuje i k vládní pomoci bankovnímu sektoru, který zasáhla současná finanční krize. V roce 1999 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, do čela dolní komory parlamentu nastoupil v červenci 2007. V čele belgického kabinetu stanul vloni v prosinci po řadě opakujících se vládních krizí, jejíž příčinou byly spory mezi vlámskými a valonskými regiony. Van Rompuy je považován za intelektuála, napsal několik knih a mezi své záliby řadí i psaní japonské poezie zvané haiku.
BOX
Eurobaronka z Uphollandu**
Catherine Margaret Ashtonová (53) pochází z Uphollandu ve střední Anglii. Studovala ekonomii na Londýnské univerzitě. V roce 1999 byla povýšena na baronku a stala se doživotní členkou britské Sněmovny lordů za Labouristickou stranu. V roce 2002 byla jmenována náměstkyní ministra školství. V červnu 2007 ji premiér Gordon Brown vybral za vůdce Sněmovny lordů a předsedkyni Státní rady. Ve Sněmovně lordů vyjednávala za vládu o Lisabonské smlouvě a podařilo se jí v Británii prosadit její schválení, dále se zabývala řešením otázek v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí EU. Od loňského října zastává post evropské komisařky pro obchod. V roce 2006 získala Ashtonová britský titul politička roku. Žije v Saint Albans nedaleko od Londýna s manželem Peterem Kellnerem a třemi dětmi.
