Co vyřeší bodovací systém pro české řidiče?
K čemu povede nový bodovací systém dopravních přestupků řidičů?
- k větší bezpečnosti na silnicích 36,4 %
- ke zvýšení korupce mezi policisty 47,5 %
- bezpečnost to neovlivní 13,6 %
- nevím, nemám názor 2,5 %
Statistiky uvádějí, že v roce 2002 došlo na silnicích České republiky k 2535 nehodám. Nejméně automobilových havárií na milion obyvatel ze zemí unie se stalo ve Finsku (1230), Dánsku (1310), Švédsku (1840). Smutné prvenství drží Rakousko, kde bylo v uvedeném roce zaznamenáno na jeden milion obyvatel 5380 dopravních nehod. Nejméně mrtvých na milion obyvatel má Velká Británie (60), v Česku je to 130 lidí. S ohledem na tato čísla se rozhodl český kabinet jednat a zpracoval návrh na nový bodový systém dopravních přestupků řidičů. Na to, jak „zabere“ opatření v praxi, jsme se zeptali v Manažerském barometru. Mezi dotazovanými zvítězil názor, že se pouze zvýší počet zkorumpovaných policistů. Více než 47 procent respondentů pravidelné ankety se přiklonilo právě k této reakci. V závěsu je replika, že nové bodování přispěje k lepší bezpečnosti na českých silnicích. Tu si vybralo více než 36 procent dotazovaných.
První odpověď je zaměřena na skutečnost, že jen postih vše nespraví: „Pouze bodovací systém nic neřeší. Na bezpečnost na silnici má vliv mnoho jiných skutečností, které v naší společnosti nejsou řešeny, a současná vláda dělá vše proti zlepšení situace. Známky ve škole samotné také nezvýší vlastnosti, znalosti či chování studentů. Naivita a nekompetentnost členů vlády je až zarážející.“
Autor následujícího vyjádření se domnívá, že nedojde-li ke změně právního vědomí, jsou všechny návrhy liché: „Zvýšená represe je nutná, neboť obecná neúcta k právu a dodržování pravidel (nejenom na silnici) je neúměrně vysoká. Dlouhodobě ovšem pomůže pouze výchova k právnímu vědomí a s tím spojená změna postoje veřejnosti k těm, kteří zákony nedodržují. Rozšířený názor, že faul je dovolen, pokud se sudí nedívá, je velmi nebezpečný. Demokratické společnosti jsou postaveny na tom, že většina obyvatel dobrovolně dodržuje stanovená pravidla, protože se cítí být součástí komunity, kterou nechtějí zničit, ale zvelebit. Při pohledu na dnešní realitu to zní směšně, naivně a moralisticky, ale jiná cesta není.“
Je to restrikce pro profesionální řidiče, a ne pro ty, kdo jsou nejčastějšími viníky nehod: „Zaráží mě skutečnost, že s návrhem bodovacího systému přišel ministr, který se vozí služební limuzínou s řidičem a sám příliš neřídí. Systém je bezkoncepční a nelogický v počtu trestných bodů, zejména ve vztahu k profesionálním řidičům, u nichž ztráta řidičského oprávnění může vést ke ztrátě zaměstnání, a tudíž dalšího rozšíření uchazečů na úřadech práce (nezaměstnanost zřejmě ministra dopravy netíží, vždyť ji má na starost někdo jiný!). Ministrovi dopravy zřejmě ušlo, že po nasbírání dvanácti bodů za rok nemá řidič žádný opravný prostředek. Zejména „drzé výrostky“ kolem dvaceti let na rozdíl od profesionálních řidičů skutečnost, zda mají či nemají „papíry“, od riskantního ježdění stejně neodradí, přičemž podíl na nehodovosti mají právě tito řidiči markantní. Pro profesionálního řidiče, který se přiblíží hranici dvanácti bodů, bude otázka udržení si řidičáku otázkou bytí a nebytí, otázkou zajištění obživy sebe sama, někdy i celé rodiny. Nelze se proto divit, že v takovém případě půjde typickou cestou, kterou systém zcela sám otevřeně nabízí: korupce.“
I další účastník ankety se přiklání k verzi, že se především zvýší korupce v řadách policistů, a nabízí konkrétní zážitek: „Při mé velmi malé dopravní nehodě loni v létě úplatek přímo vymáhali s tím, že jinak umí zprávu napsat tak, že přijdu o řidičák i při prvním a malém ťukanci.“
Poslední návrh upozorňuje na to, že stát se neumí domoci svých peněz, tak proč připravovat opatření, která tuto nemohoucnost ještě rozšíří: „Je nutné úplně zrušit přímý výběr pokut dopravní policií. Byl by to nejenom systémový krok v boji proti korupci v řadách policie (na rozdíl od trapného návrhu omezovat výši hotovosti v peněženkách policistů), ale zároveň by to stát přinutilo hledat účinná řešení proti neplatičům obecně. Pokud si stát sám nevěří, že uložené pokuty vybere jiným způsobem než hotovostí na místě, je to jasná známka selhání a rezignace na základní úlohu státu při kultivaci ekonomického prostředí. Jak mají vymáhat svoje pohledávky a dluhy soukromé firmy a občané, když si stát nedovede poradit s neplatiči pokut?“
Odpovídalo 118 manažerů
