Sklářský průmysl v Česku po roce 1989 skoro umřel, hlásá často tradovaný stereotyp. Není to ale pravda. Tohle tradiční odvětví se prostě přeskupilo. Prodej teď popohání poptávka po průmyslových sklech pro automobilový, potravinářský a chemický průmysl. Ve světě zároveň začalo znovu oslňovat české umělecké sklo.
To byla pýcha českého průmyslu, kterou ale po revoluci rychle zničila levná konkurence z Východu. Takový je aspoň trudný dojem části české veřejnosti, který s chutí posilují média. Minimálně v případě sklářství ale není tahle mše za zesnulého zdaleka namístě. Sklářský průmysl žije, byť prošel dramatickou proměnou. Na místě rozpadlých sklářských molochů teď funguje mnoho menších dynamických firem, které se snaží uspět chytrými nápady a výrazným designem.
Zarámujme si nejdřív situaci současného českého sklářství několika stěžejními čísly. V roce 2011 dosáhly tržby celého odvětví více než 35 miliard korun (souhrnné údaje za rok 2012 ještě nejsou k dispozici). To bylo sice ještě pořád méně než před počátkem globální krize, ale představovalo to už desetiprocentní meziroční růst.
Podobně tomu je s počtem pracovníků. Například ještě v roce 2006 v oboru pracovalo téměř 28 tisíc lidí. Během krize ale došlo k velkému propadu, na hranici 14 tisíc zaměstnanců. Ovšem v roce 2011 už zase sklářství dávalo práci 17 tisícům lidí, což bylo v meziročním srovnání o 18 procent víc. Jinak řečeno, české sklářství roste po odeznívající krizi podstatně rychleji než jiné oblasti hospodářství.
Výroba bot, textilu a skla
Znovuzrození Crystalexu
Parte vystavené českému sklářství tedy bylo do jisté míry jen mediální mystifikací. „Sklářskému průmyslu zasadila tvrdou ránu kampaň médií v letech 2008 a 2009, kdy zkrachoval holding Bohemia Crystalex Trading, který zaměstnával ve svých vrcholných dobách na 1800 lidí. Tehdy se mluvilo o konci českého sklářského průmyslu. Nikoho nezajímalo, že se tento problém týkal pouze části firem vyrábějících užitkové sklo a že firmy ostatních výrobních oborů vyráběly dále.
Také v médiích zaznělo jen velmi slabě, že zkrachovalé firmy našly nové majitele a že se ve všech podnicích v letech 2009 a 2010 zase rozběhla výroba,“ podotýká Magda Purkrábková, tajemnice Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR.
Její slova potvrzuje například rozmach sklárny Crystalex CZ v Novém Boru, jež je právě jednou z firem vzniklých na troskách někdejšího sklářského giganta. Produkce novoborské továrny tři roky po obnovení provozu úspěšně roste. Firma chce letos vyrobit přes 46 milionů sklenic a tržby by měly překročit 900 milionů korun. Podnik jen během ledna nabral 30 nových zaměstnanců, celkem jich chce letos naverbovat téměř 150.
Nutno říct, že až polovinu tržeb dnes ve sklářství zajišťuje velkovýroba plochého skla určeného především pro automobilový průmysl a stavebnictví. V tomto článku se ovšem – v souladu se specializací Profitu na malé a střední podnikání – zaměříme především na jiný segment sklářství: na užitkové sklo, které je často spojeno s uměleckou ruční výrobou.
Tenhle směr v současnosti generuje sice jen osm procent tržeb celého sklářství, ale je přesně tou parketou, kde se dobře prosazují menší firmy rodinného typu. Ty zároveň pomáhají udržovat unikátní řemesla při životě a vnášejí do oboru nové nápady.
Na Blízký východ šly skleněné medúzy i busta hlavy státu
Příkladem je mladá společnost Meduse Design. Ta nabízí světu vodní dýmky s elegantním moderním designem. Je příznačné, že se velmi dobře prodávají v islámských státech, kde má kouření z vodnice letitou tradici. Loni přišla firma s novou řadou dýmek nazvanou Nautila, v níž se vodnice prodávají v cenovém rozmezí 400 až 700 eur.
Firma má však v nabídce ještě exkluzivnější modely. „Opravdovou lahůdku pro skutečně movité fanoušky vodních dýmek představuje model Brilliant, který vyrábíme na zakázku a pouze v celosvětově limitované sérii 100 kusů. Tato dýmka má stojan, hadice a další komponenty pozlacené 24karátovým zlatem a je ze všech dýmek největší, má 110 centimetrů.
Cena 8570 eur odpovídá exkluzivitě této dýmky,“ říká manažer společnosti Jiří Starý. „Zásadní přidanou hodnotou oproti konkurenci je spolupráce budovaná na franšízové smlouvě. Zahraničním partnerům tedy nabízíme nejen samotné vodní dýmky, ale také perfektní servis postavený na ovocných tabákových koktejlech,“ dodává podnikatel.
Vizitkou mistrovství českých sklářů jsou také některé nedávné zakázky značky Sans Souci. Ta dodala pro univerzitu v Rijádu, hlavním městě Saúdské Arábie, největší skleněné svítidlo světa, které měří 19 metrů. Další unikátní zakázkou bylo osvětlení luxusního nákupního centra Gate Mall v Doha, tedy v hlavním městě Kataru. Firma Sans Souci tam vykouzlila skleněnou iluzi podmořského světa. Ve vzduchu je zavěšeno přímo nad nákupním prostorem devět skleněných medúz, každá z nich váží 150 až 200 kilogramů.
Extravagantní objednávky dostává na Blízkém východě také firma Lasvit. „Technicky nejnáročnější byla instalace skleněného dómu do mrakodrapu Jumeirah at Etihad Towers v emirátu Abú Dhabi. Dóm má v průměru přes 16 metrů a váží více než 13 tun. Skládá se mimo jiné z 250 tisíc křišťálů a 12 tisíc ručně foukaných skleněných bublin. Na Blízkém východě jsme také například odlévali skleněnou bustu jedné hlavy státu,“ říká Filip Šimek, manažer dceřiné firmy Lasvitu v Dubaji.
Na vytříbený design a mezinárodní spolupráci sází rovněž relativně mladá česká značka Verreum. „Specializujeme se na výrobu stříbroskla – dvoustěnného skla vystříbřeného uvnitř. Vyrábíme i designové sklo, které si designéři prodávají pod vlastní značkou. Jde například o Arika Levyho, což je jeden z pěti nejlepších designérů na světě,“ říká manažerka projektu Verreum Kateřina Kocmatová. „Na konci loňského roku jsme se spojili s celosvětově známou tureckou designovou značkou Gaia & Gino, tím se nám otevírají úplně nové trhy,“ dodává Kocmatová.
Je libo puk nebo nemocničního bažanta ze skla?
Jiné české firmy sázejí naopak na doslova a do písmene průzračně čistou českou tradici. Třeba rodinná sklárna Jakub z Vrbna pod Pradědem. Ta prodá asi 12 tisíc uměleckých pohárů ročně. „Vyrábíme historické sklo z období čtrnáctého až šestnáctého století a do budoucna uvažuji o rozšíření také na století osmnácté,“ vysvětluje tamější sklářský mistr Petr Slavkovský. Sklárna pracuje tradiční středověkou metodou a výsledkem je takzvané lesní sklo, které má nazelenalou barvu a obsahuje drobné bublinky.
Vedle toho uvádí podnikatel i některé kuriózní kusové objednávky. „Mezi naše zajímavé zakázky patřila třeba výroba skleněného puku pro hokejového trenéra Aloise Hadamczika k jeho šedesátým narozeninám. Také jsme vyráběli repliky historických urinonádob – neboli bažantů – pro muzejní účely,“ uvádí Petr Slavkovský.
Unikátní výrobní postupy udržuje také rodinná firma František Halama v Železném Brodě. Ta vlastní prvorepublikové formy na takzvanou uměleckou krystalerii, kterou z 90 procent vyváží do zahraničí. Podle Františka Halamy mladšího je totiž český trh pro toto zboží velmi omezený. „Potenciál tuzemského trhu pro kvalitní křišťál představují v podstatě jen zahraniční turisté. Sklo nakupují v několika málo obchodech v centru Prahy, případně v Karlových Varech nebo Českém Krumlově,“ vysvětluje podnikatel.
Tento poznatek se dá ostatně zobecnit coby klíčový faktor pro odbyt českého skla jako takového. Dvě třetiny tržeb tuzemské sklářské podniky získají v zahraničí, přičemž v případě užitkového skla je podíl ještě vyšší. Vývoz českého skla v roce 2011 dosáhl celkového objemu 23 miliard korun. Pro srovnání, dovoz skla do České republiky dosáhl ve stejném období zhruba 16 miliard korun.
Drtí nás drahá energie
České sklářské firmy tedy bodují, ale rozhodně to neznamená, že by se nepraly s kupou problémů. Těžké je například sehnat vhodné zaměstnance. „Kupodivu není až tak problém v tom, že by nebylo dost sklářských řemeslníků. Každý výrobek má ale trošku jiný postup, takže si stejně musíme nové pracovníky
přeučovat,“ posteskne si Lenka Zdobinská z rodinné sklárny Blažek Glass v Poděbradech. Firma využila evropskou dotaci ve výši 3,4 milionu korun ke školení téměř všech zaměstnanců, přičemž vedle technických dovedností se pracovníci učili třeba i cizí jazyky.
Magda Purkrábková z Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR upozorňuje na to, že v tomto oboru dnes už zdaleka nejde jen o sklářské umělecké mistry. „Vzhledem k technologiím jednotlivých výrob potřebují firmy také kvalifikované strojaře, elektrikáře, konstruktéry,“ říká Purkrábková s tím, že na sklářství tedy udeřil nedostatek stejných profesí jako na jiná odvětví průmyslu.
Podle ní se letos negativně projeví také zdražení energií. Sklářský průmysl je energeticky velmi náročný. „V roce 2013 se kvůli poplatkům na obnovitelné zdroje zvýšila cena elektrické energie o 7,5 procenta. Naše země v tom patří mezi nejdražší a český sklářský průmysl se ještě více vzdálí od světové konkurence,“ varuje Magda Purkrábková.
I přes problémy ale české sklo pořád ve světě svůj lesk neztratilo. Na budoucnost odvětví v tuzemsku lze pohlížet s opatrným optimismem. Hodil by se klasický nápis: Pozor, křehké!
Sklářství táhne výroba plochého skla
I když se do povědomí veřejnosti i zahraničních milovníků českého skla dostanou hlavně tradiční lustry nebo sklenice s výlučným designem, ve skutečnosti přinesou tyto výrobky jen necelou desetinu tržeb tuzemského sklářství. Jaké jsou základní, průmyslově vyráběné typy skla a které podniky jsou hlavními hráči na trhu?
Ploché sklo
Zdaleka nejdůležitější z hlediska objemu výroby je ploché sklo, jehož prodej zajišťuje tuzemskému sklářství téměř polovinu tržeb. Jediným výrobcem velkoformátového plochého skla je společnost AGC Flat Glass Czech, člen AGC Group. Z tohoto skla se vyrábí celý sortiment výrobků určených pro automobilový průmysl a stavebnictví.
Velké množství plochého skla je zpracováváno pro automobilový průmysl společnostmi AGC Automotive Czech a Saint-Gobain Sekurit ČR. V České republice dále působí řada dalších firem zpracovávajících sklo pro stavebnictví (izolační skla, zrcadla a nábytkové sklo, vrstvené bezpečnostní sklo, tepelně ochranné sklo). V tomto segmentu jsou nejlepší platy z celého sklářství, průměrná mzda v roce 2011 tam byla 30 214 korun.
Skleněná vlákna
Jediným výrobcem skleněných textilních vláken a výrobků z nich v České republice je společnost Saint-Gobain Adfors CZ. Izolační materiál na bázi skelné vlny ve formě desek a rolí vyrábí značka Knauf Insulation. Jediným českým výrobcem, který se zabývá výrobou tepelných a zvukových izolací ze skleněných vláken ve formě rohoží a desek, je společnost Union Lesní Brána.
Obalové sklo
Do obalového skla spadají nápojové láhve či skleněné obaly pro potravinářský, chemický, farmaceutický nebo kosmetický průmysl. Dominantními výrobci v Česku jsou továrny spadající do nadnárodní skupiny podniků s americkými kořeny Owens-Illinois. Společnost Vetropack Moravia Glass je součástí nadnárodní skupiny Vetropack Holding AG. Dále skleněné obaly vyrábějí Sklárny Moravia a společnost St lzle Union.
Užitkové sklo
Do této kategorie spadá velká škála zboží od běžných spotřebních výrobků až po umělecké sklo. V Česku vyrábí užitkové sklo asi třicet firem nad 50 zaměstnanců. K největším patří podniky Crystalex, Crystal Bohemia, Moser nebo sklárny Kavalierglass.
Ostatní sklo
Tento segment zahrnuje technické a laboratorní přístrojové sklo, technické kuličky, skleněné průmyslové aparatury, ochranné svářečské sklo, optické sklo. Zařazuje se sem také výroba stavebních skleněných tvárnic, výroba bižuterních polotovarů a výroba osvětlovacího skla.
Zdroj: Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR
