KATASTR NEMOVITOSTÍ V loňském roce zaregistroval katastr nemovitostí takřka milion změn vlastnických poměrů. Často to trvá příliš dlouho - v P raze jsou obvyklé čtyři měsíce. Celý proces mnohdy prodlužují také chyby v podáních.
KATASTR NEMOVITOSTÍ V loňském roce zaregistroval katastr nemovitostí takřka milion změn vlastnických poměrů. Často to trvá příliš dlouho - v P raze jsou obvyklé čtyři měsíce. Celý proces mnohdy prodlužují také chyby v podáních. Někdy se mluví o dvaceti třiceti procentech chybných podání. „Já bych mluvila spíše o padesáti a možná i šedesáti procentech,“ tvrdí Anděla Klimentová z katastrálního úřadu pro hlavní město. Přitom právě tady jsou prodlevy v zápisech a vkladech do katastru nejdelší. Zatímco všude jinde se víceméně daří dodržovat zákonnou lhůtu tří měsíců, v Praze ji o měsíc překračují. V současnosti je v řízení 54 tisíc návrhů na vklad. Pro trh nemovitostí to představuje velký problém, protože v metropoli je realitních transakcí nejvíce. Potíže dělají zdlouhavé zápisy i hypotečním bankám. Úvěr se totiž hypotékou stane až v okamžiku vložení zástavního práva do katastru - v loňském roce bylo takových „zástavních“ vkladů 73 tisíce případů. Málokterý právní úkon je ovšem tak složitý jako třeba převod vlastnictví k nemovitosti, například rodinnému domu či bytu. Není divu - většinou jde o značný majetek. Velká přesnost a jednoznačnost se proto vyžaduje ve všech směrech: jak při definování samotné reality, tak od účastníků. Jednoduché není ani řízení samotné, kdy velmi záleží na správnosti a úplnosti všech údajů (podobně je tomu u již zmíněných hypoték). I drobná chyba (například v rodném čísle některého zúčastníků) vyžaduje opravu. Veškerá komunikace katastrálních úřadů s účastníky probíhá prostřednictvím pošty, kde zase vše ještě více zdržují neúplné či špatné adresy. Podle pracovníků katastru jsou ovšem podstatně závažnější chyby, ke kterým dochází při určení nemovitosti samotné. Stává se například, že bytová jednotka v domu o několika vchodech je označena jen evidenčním číslem, které je jedno pro celý objekt, a pak číslem bytu, jež se ovšem v jednotlivých částech domu opakují. Složitost legislativy a nejednoznačný výklad některých pojmů veškeré zápisy do katastru ještě dále komplikují. Typicky jsou to různé definice podlahové plochy, když jiná platí pro výpočet nájemného, jiná zase pro potřeby katastru. Poměrně častou chybou je v poslední době připočítávání plochy garážového stání k výměře bytů - jeho součástí ovšem mohou být jenom místnosti, tedy nikoli prostor ohraničený jen liniemi na podlaze (jde o „příslušenství“ k bytu). Mnoho problémů vzniká také v souvislosti s pozemky, na kterých bytové domy přímo stojí nebo jsou s nimi funkčně spojeny. Při jakýchkoli převodech bytů je nutno pamatovat i na ně, což se často neděje. V takových případech se tedy má vždy převádět vlastnické právo k bytu a „spoluvlastnictví“ k takovým pozemkům. Většinu závad se daří odstranit ještě na katastrálním úřadu a účastníky to „stojí“ jenom čas. Pro některé to ovšem neplatí, což nezřídka v budoucnu přináší nemilá překvapení a soudní spory. Maximální pozornost a pomoc profesionálů při styku s katastrem nemovitostí je tedy více než na místě. Dlouhé lhůty pro zápisy do katastru samozřejmě nejsou pouze důsledkem chyb v podáních. Katastrální úřady současně trpí personálními i technickými nedostatky, často se objevovaly i nařčení z korupčních praktik. Zejména proto byl před časem uveden do provozu server nahlizenidokn.cuzk.cz. Podle čísla jednacího na něm lze vyřizování návrhu kontrolovat i v relaci k ostatním řízením. Server také rovněž všem a bezplatně poskytuje první rychlou informaci o vlastnictví jednotlivých bytů, domů i parcel. Méně příjemnou zprávou je zvýšení poplatků: ze současných 500 Kč za návrh na vklad se od příštího roku zvýší na 600 Kč. ČEMU VĚNOVAT POZORNOST
1. označení místně příslušného katastrálního úřadu (častá je např. záměna Prahy za Středočeský kraj)
2. údajům o všech účastnících řízení (mj. trvalý pobyt, rodné číslo)
3. doručovacím adresám (nemusí být totožné s místem trvalého bydliště)
4. přesné definici práva navrhovaného k zápisu - třeba při převodu bytů mezi rodiči a potomky, kdy se nemovitost zatíží věcným břemenem (například dožití dárců v dotčeném bytu či domku), ale navrhovatel žádá jen zápis převodu vlastnických práv
5. počtu kopií návrhu (podle počtu účastníků + 2 pro katastrální úřad)
6. výpisům z obchodního rejstříku u účastníků - právnických osob
7. doložení splnění tzv. odkládací podmínky (obvyklá součást smluv o prodeji, např. „vstupuje v platnost až po složení částky do notářské úschovy“)
8. přesné definici nemovitosti (u bytů včetně pozemku, společných prostor apod.)
