Výstavbu infrastruktury mohou ohrozit klesající daňové výnosy, ...
Výstavbu infrastruktury mohou ohrozit klesající daňové výnosy, varuje šéf společnosti Martin Borovka
Zatímco se řada tuzemských stavebních a developerských firem v závěru loňského roku potýkala s klesající poptávkou, tak skupina Stavby silnic a železnic (SSŽ) patřící do francouzského koncernu Vinci dosáhla rekordního obratu. Její tržby se meziročně zvýšily o pětinu na 23 miliard korun a rovněž vzrostl i zisk po zdanění, který se vyšplhal na 925 milionů korun. K těmto výsledkům přispěl také fakt, že firma loni dokončila několik větších projektů. Patřilo mezi ně například prodloužení tramvajové trati do pražských Radlic, část Pobřežní ulice v Praze nebo dvě etapy komunikace mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Kromě rekordních výsledků skupina oznámila i změnu názvu. Nově od 1. dubna působí pod jménem Eurovia CS. „Název lépe odráží složení celé skupiny, která kromě někdejší společnosti Stavby silnic a železnic zahrnuje i Silnice Brno, slovenskou pobočku a má na starost rozvoj dceřiných firem Vinci v Polsku, Litvě a Rumunsku,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel Eurovie CS Martin Borovka.
Přibude konkurence Ke stabilitě tržeb i na konci loňského roku, navzdory zpomalení ekonomiky, hodně napomohlo zaměření společnosti na výstavbu infrastruktury, kde drtivou většinu objednatelů tvořily jak státní instituce (64 procent), tak města, kraje a obce (34 procent). Ani stát ve formě zákazníka ale nemusí být zárukou snadného živobytí v době ekonomických obtíží. „Rychle klesají daňové výnosy v obcích. Například Ostrava má za první tři měsíce pouze 34 procenta daňového výnosu oproti loňsku. To znamená, že i my zřejmě v druhé půlce roku pocítíme důsledky krize,“ říká Borovka. Další výpadek tržeb až v řádu jedné miliardy bude znamenat probíhající zmrazení výstavby bytů, domů a komerčních nemovitostí, kde Eurovia CS pro developery stavěla příjezdové komunikace a připravovala území ke stavbě. Je rovněž pravděpodobné, že Eurovii CS v letošním roce přibude v oblasti výstavby komunikací konkurence. „Předpokládáme, že firmy doposud působící v pozemním stavitelství, jejichž objem nově uzavíraných kontraktů se limitně blíží nule, se o průnik na náš trh pokusí po dokončení současných zakázek, tedy v druhé polovině roku,“ tvrdí Borovka a domnívá se, že by takový vývoj mohl vést k deformaci trhu. „Nebude se totiž soutěžit již o stavební dílo a jeho cenu, ale o zásobu zakázek, které těmto firmám pomohou udržet si bankovní financování. To se stalo v Německu koncem devadesátých let, kdy se stavělo jen proto, aby banka poskytla úvěr, a firma tak přežila krizi. Skončilo to tam několika nedostavěnými projekty. Chci věřit, že podobná situace v Česku nenastane. Navíc je otázka, zda firmy z jiné oblasti stavitelství budou schopny technicky zvládnout náročné stavby zejména v případě mostů,“ říká Borovka.
Slovenská miliarda a česká omezení Přes zostřenou situaci na stavebním trhu skupina Eurovia CS počítá, že by ani letos neměly tržby oproti loňsku výrazně klesnout. K tomu má významně přispět PPP projekt na výstavbu dvaapadesátikilometrové rychlostní komunikace mezi Nitrou a Banskou Bystricí včetně devíti mimoúrovňových křižovatek a 79 mostů. Stavba komunikace, jež vyjde na miliardu eur, započala již počátkem dubna a generálním dodavatelem je právě Eurovia CS, respektive její dceřiná společnost Granvia Construction. „Stavba musí být hotova za tři roky a slovenský stát ji bude splácet dalších 30 let společnosti Granvia ze skupiny Vinci Concession, která je investorem celého projektu,“ vysvětluje Borovka. Jedná se o první velkou zakázku, jíž Eurovia CS díky členství ve skupině Vinci získala. „Úspěšnost v získávání zakázek z oblasti infrastrukturní výstavby závisí na dobré znalosti místních podmínek. Zde tolik nepomáhá velký zahraniční vlastník, jako když stavíte pro komerční subjekty,“ myslí si Borovka. I v Česku vidí v oblasti PPP slibný potenciál. Zajímavým projektem pro odzkoušení této metody ve větším rozsahu považuje výstavbu dálnice D3 od Tábora po státní hranici s Rakouskem. Přitom většímu využívání PPP brání současná legislativa. „Pokud zůstanou všechna rizika zejména spojená se získáním potřebných pozemků na straně stavitele, tak to banky nebudou chtít financovat. Například na Slovensku přijala vláda speciální zákon, kterým potřebné plochy vyvlastnila,“ dodává.
Dobré základy Jak se podaří Eurovii CS naplnit její plány na udržení vysokých tržeb z loňského roku, ukážou až další měsíce. Výchozí pozici má však firma dobrou. Její úvěrové zatížení je rovno nule a společnost má uzavřeny smlouvy na zakázky za 35 miliard korun. „Tyto kontrakty jsou však často na dva až čtyři roky a vzhledem k proměnlivé politické situaci i zde mohou nastat změny. Proto nyní bedlivě sledujeme vývoj a já sám nepracuji s nějakou dvou až tříletou strategií, ale přemýšlím v horizontu tří až pěti měsíců. Měli jsme například připravenou výstavbu několika výroben asfaltu, ale prozatím došlo k jejímu pozastavení,“ uzavírá Borovka. Přitom firma aktivně hledá nové příležitosti na trhu. Staví nejen silnice a železnice, ale i náměstí měst a loni například dokončila rekonstrukci skokanských můstků na Ještědu v Liberci.
*
BOX
Martin Borovka
Vzpomeňte na Karla IV.
EURO: Stavebnictví je obecně ekonomickou krizí hodně postižené, jak vnímáte navrhovaná protikrizová opatření?
BOROVKA: Některé nápady nejsou příliš racionální. Když dáme peníze například na šrotovné, tak nakoupená auta za několik let zestárnou a efekt se rozplyne. Navíc nemáte jistotu, že si lidé koupí vozy vyrobené v Česku. Naopak silnice nikdo neodnese a dobré spojení je navíc prostředkem k řešení nezaměstnanosti – Češi se totiž neradi stěhují a nové komunikace ulehčují dopravu za prací. Kromě toho díky zlepšení spojení bude možné postavit továrnu i v místech, kde to dosud nebylo možné, což představuje další impulz ke snižování nezaměstnanosti. Rovněž máme spočítáno, že investice do výstavby infrastruktury v objemu sta milionů korun zajistí práci pěti stovkám lidí. Navíc případný útlum ve výstavbě komunikací nepostihne jen Eurovii a našich přibližně čtyři tisíce pracovníků, ale v první řadě subdodavatele, u nichž budeme nuceni omezit objednávky. Takto je na nás navázáno dalších 25 až 30 tisíc lidí. Podívejte se do historie – v době hospodářských těžkostí do výstavby investoval Karel IV. a také francouzští králové.
EURO: V Česku se často kritizuje výstavba dálnic, které jsou oproti zahraničí údajně předražené. Jak to vnímáte?
BOROVKA: Nikdy jsem na toto téma neviděl žádnou seriózní studii, navíc jsem si naprosto jist, že se u nás srovnávají hrušky s jablky. Tomu odpovídá i má zkušenost ze staveb dálnic ve Francii. Tamní vláda totiž část prací spojených s výstavbou komunikací, jako jsou přeložky sítí, sjezdy nebo příprava území financuje z fondů mimo oficiálních rozpočtů na jejich výstavbu. Tyto náklady se tak často skrývají v jiných rozpočtových kapitolách a opticky výstavbu dálnic právě třeba ve Francii zlevňují.
EURO: Stát prý platí svým dodavatelům se zpožděním. Pociťujete to také?
BOROVKA:** Určitě. Současné závazky po splatnosti českého státu vůči naší skupině činí kolem 600 milionů korun. To není neobvyklé číslo a my jsme s tím v minulosti uměli dobře pracovat. To se však nyní změnilo. Jednak banky omezují úvěrování, což znamená menší kontokorentní rámce, a také začal platit nový insolvenční zákon. To znamená, že se nemůžeme dělit o riziko s našimi dodavateli jako dříve a ten dluh zůstává jen na nás.
