Nákup kradeného vozidla je zřejmě největším, nikoliv však jediným rizikem v případě, že se zákazník rozhodne pořídit auto prostřednictvím autobazaru. Jen pro názornou informaci: Policisté letos při rozsáhlé akci zaměřené na pátrání po kradených autech zkontrolovali na celém území státu přes 1100 autobazarů.
Objevili v nich 31 odcizených automobilů. A to ještě policejní mluvčí Blanka Kosinová připustila, že policie není se současnými možnostmi plně schopna odhalit ty nejzdařilejší podvody, pokud jde o změny identifikátorů kradených vozidel. „K přípravě a provedení této akce jsme přistoupili proto, že v poslední době jsou stále častěji zjišťovány případy prodeje odcizených vozidel prostřednictvím autobazarů,“ uvedla policejní mluvčí.
JAK POZNAT PODVOD
Způsobů, jak poznat, že auto nabízené v autobazaru pochází z trestné činnosti, je několik. A způsobů, jak změnit identifikaci kradeného vozu, patrně ještě více. Základní metodou je výměna identifikačních znaků s podobným vozidlem, legálně zakoupeným za pár tisíc. Stačí se podívat do Annonce a inzerátů typu: „Koupím Škodu Favorit v jakémkoliv technickém stavu s doklady“ je tam celá řada. Dalším způsobem, jak se legálně zbavit kradeného vozu, je rozebrat ho na součástky a prodat po jednotlivých dílech. Tady už je prakticky nemožné poznat, že jde o díly z kradeného auta. „Zákazníka zajímá v prvé řadě cena provedené opravy. Proto se snažíme shánět náhradní díly co nejlevněji,“ tvrdí majitel pražského autoservisu, který připouští, že nepátrá po původu požadovaných starších náhradních dílů. Databázi všech odcizených vozi del, v níž se dá hledat buď podle státní poznávací (dnes registrační) značky, podle čísla motoru, podvozku či čísla VIN, spravuje ministerstvo vnitra. Zdálo by se tedy, že všechna vozidla ukradená v Česku musí být evidovaná. Opak je pravdou, neboť databáze obsahuje jen záznamy z období posledních tří let. Auta ukradená před více než třemi lety v databázi nejsou.
POMOHOU I SOUKROMNÍCI Na prověřování původu ojetých vozů se chtějí zaměřit jak stát, tak soukromé firmy, které se již nyní na tyto služby specializují. Ministerstvo dopravy zpřísnilo technické kontroly právě s důrazem na původnost všech identifikátorů kontrolovaných vozů (viz Profit 1/2005) . Soukromé firmy se pak snaží přizpůsobovat své možnosti kontroly ojetých vozů stále novým a novým způsobům pozměňování identifikátorů. Jednou z nejznámějších firem z tohoto oboru na trhu je společnost Cebia. Provozuje jednak databázi kradených vozidel přístupnou na internetu a jednak dokáže různými metodami rozpoznat, zda se nějak měnila všechna označení vozu. „Tyto firmy mohou prověřit nabízené vozidlo ve všech dostupných databázích, a to i v zahraničí,“ řekl Profitu Karel Nováček, který zprostředkovává prověřování původu právě pro společnost Cebia. Tak lze tedy poměrně jednoduše zjistit, zda dané vozidlo není registrováno v jiném státu, jestli nebylo vyřazeno z provozu z důvodu totální havárie či zda nefiguruje v databázi kradených vozidel v jiné zemi. Samotní zástupci firmy Cebia tvrdí, že v pořádku není téměř 20 procent jimi prověřovaných ojetých vozů. Nutno dodat, že prodej kradeného vozu prostřednictvím autobazaru není jediným rizikem. Nicméně ve srovnání například s prodejem vozidla v horším technickém stavu, než který by odpovídal ceně, je možnost identifikovat vozidlo pocházející z trestné činnosti mnohem složitější. Přesto se finanční prostředky vynaložené na prověření původu vozidla určitě vyplatí. * PŘÍSNĚJŠÍ KONTROLY**
Stanice technické kontroly se od Nového roku více zaměřují na skutečný původ automobilů. Zpřísněný dozor by se měl zaměřit v první fázi na individuálně dovezená ojetá auta ze zahraničí, od roku 2006 se pak plánují plošné evidenční kontroly všech motorových vozidel. Prověřovat by se měly hlavně identifikátory vozidla, jako je typový štítek a výrobní číslo VIN.
