Pozor na osobní bankrot

ÚVĚRYZadlužení lidí v Česku loni stouplo o takřka 78 miliard korun. Exekucí přibývá. Institut takzvaného osobního bankrotu, který má obsahovat nový úpadkový zákon, proto nejspíš přivítají věřitelé i dlužníci. Nový zákon o konkurzu (takzvaný úpadkový zákon) má do finančního života přinést institut osobního bankrotu.

ÚVĚRY Zadlužení lidí v Česku loni stouplo o takřka 78 miliard korun. Exekucí přibývá. Institut takzvaného osobního bankrotu, který má obsahovat nový úpadkový zákon, proto nejspíš přivítají věřitelé i dlužníci. Nový zákon o konkurzu (takzvaný úpadkový zákon) má do finančního života přinést institut osobního bankrotu. Podstata je prostá: věřitelé se poměrným způsobem rozdělí o „zbytný“ majetek dlužníka a jeho budoucí příjmy za určité období. Dluh pak přestane existovat, i když nebude umořen celý. DLUHY SE MUSÍ SPLÁCET Na přelomu druhého a třetího tisíciletí Češi objevili kouzlo života na dluh. A finanční společnosti jim vycházejí vstříc. Podle údajů centrální banky dnes fyzické osoby dluží celkem 315 miliard korun. Na průměrnou domácnost tak u nás dnes připadá zhruba sto tisíc korun bankovního dluhu. A k tomu je nutné připočítat ještě pár desítek miliard půjček u společností specializovaných na splátkový prodej. Dluhy obyvatel České republiky jsou v porovnání s unijními poměry poměrně nízké, nicméně problémů s jejich umořováním začíná přibývat. Loni se exekutoři zabývali 155 tisíci případy, což v porovnání s předchozím rokem představovalo nárůst téměř o pětinu. Letos to podle prognóz nebude lepší. Jenže sami exekutoři upozorňují na to, že právě v případě dluhů fyzických osob věřitelům exekuce často příliš nepomohou. „Ty mediálně nosné exekuce v bytech dlužníků ve skutečnosti mnoho nepřinesou. Koneckonců každý ví, jakou cenu má třeba pět let staré video či počítač. A to nemluvím o mnoha praktických problémech, třeba s dopravou nebo sháněním skladových kapacit, kam se zabavené věci musí umístit do okamžiku prodeje,“ říká prezident českých exekutorů Juraj Podkonický. Tyto a další okolnosti nakonec zákonodárce přesvědčily o užitečnosti osobního bankrotu. Přesněji řečeno „oddlužení“ - tak ho nazývá návrh úpadkového zákona, který nedávno zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. PĚT LET NA MINIMU Úpadkový zákon se zabývá především insolvencí podniků, oddlužení je v něm trochu výjimečné. V tomto případě řešení platební neschopnosti se počítá právě jen s fyzickými osobami. Pro podnikatele přichází v úvahu pouze v případech, kdy nemají zaměstnance nebo zaměstnávají jenom manželku či družku. V první fázi soud posuzuje plán oddlužení. Navrhuje ho dlužník a musí v něm uvést své konkrétní závazky a v jakém rozsahu je dokáže umořit. Důležitá je lhůta, na kterou se plán vztahuje - a to je maximálně pět let. Čistě početně jde o součet současného majetku dlužníka s jeho budoucími příjmy. Od této sumy se pak naopak odečte adekvátní životní minimum. „Zbytek“ pak slouží k úhradě dluhů. Soud při posuzování plánu zkoumá i osobní věrohodnost dlužníka. Mimo jiné prověřuje, zda nemá nepoctivé záměry - například, zda-li nebyl v posledních pěti letech odsouzen za majetkový trestný čin. Hlavní slovo má ale schůze věřitelů. Jejich souhlas s plánem je pro soud zásadním vodítkem. Pokud věřitelé s plánem souhlasí a soud ho schválí, dlužník začne splácet. Pravidla umořování jsou poměrně striktní: dlužník musí například po celou dobu vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost. Nenaplnění pravidel ze strany dlužníka má za následek zrušení celého plánu a za jistých okolností může být i trestným činem. Naopak jeho splnění znamená „smazání“ všech někdejších finančních závazků dlužníka a ten - z finančního hlediska - začíná znovu od nuly. Sehnat další úvěry pro něj ale nebude až tak snadné, počítá se totiž s insolvenčním registrem. Finanční sektor tak bude mít k dispozici další nástroj prověřování platební morálky žadatelů o půjčky. DOČKÁME SE? „Počítali jsem s tím, že by nový úpadkový zákon mohl začít platit od příštího roku, ale vzhledem k okolnostem se obávám odkladu,“ říká Petr Dimun, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Těmito okolnostmi míní protinávrh z dílny týmu místopředsedy vlády Martina Jahna. Nicméně i ten s oddlužením počítá a v tomto ohledu mezi oběma verzemi návrhů úpadkového zákona větší rozdíly nejsou. Reakce finančních kruhů jsou zatím jednoznačné - dávají přednost návrhu Jahnovu. Vyhovuje jim v tom nejzákladnějším: zatímco ministerstvo spravedlnosti dává rozhodovací kompetence především soudům, vláda preferuje spíše věřitele. V pozadí jsou přitom zastřená varování bankovního sektoru: schválení varianty rezortu spravedlnosti ztíží přístup k půjčkám občanům i firmám. ODDLUŽENÍ V PRAXI

**(údaje v korunách)

Pramen: výpočet Profitu