Pozor, vysoké napětí

Generální ředitel Jaroslav Míl zřejmě končí

Elektrárenská společnost ČEZ bude mít zřejmě nového šéfa. Současný generální ředitel Jaroslav Míl má být ze své funkce odvolán. O sesazení Míla koncem července jednali premiér Vladimír Špidla a předseda ODS Mirek Topolánek. Týdeníku EURO to potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje: „Připravuje se jeho odvolání, rozhodnutí včetně toho, kdo jej nahradí, padne v nejbližších týdnech“. Těmto informacím ostatně odpovídá i postup jistě dobře informované současné Špidlovy mluvčí Anny Stárkové. Ta byla považována za hlavního kandidáta na post nového mediálního zástupce ČEZ a nyní se rozhodla setrvat na úřadu vlády. Souvislost s Mílovým pádem ovšem popírá, své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že pominuly rodinné důvody, kvůli kterým chtěla odejít.

Nikdo nic neví.

Kandidátů, kteří by mohli usednout na Mílem uvolněný post, je několik. Za největší favority jsou považováni poslanec ČSSD Josef Hojdar, někdejší šéf Union banky Radovan Vávra, ředitel Škody Holding Martin Roman a šéf Vítkovic Vladimír Bail. „Nabídku na funkci generálního ředitele ČEZ jsem nedostal,“ sdělil týdeníků EURO Martin Roman. Škodu Holding letos ovládla americká společnost Appian Group. Případný odchod Romana do čela elektrárenské firmy by byl velice pikantní. Appian totiž bude jedním z konkurentů ČEZ v souboji o koupi státního majoritního podílu v Severočeských dolech.
„Absolutně o tom nic nevím,“ reagoval Radovan Vávra, další z kandidátů na post šéfa ČEZ. Na dotaz, zda by v případě, že bude osloven, nabídku přijal, odmítl odpovědět s tím, že je to velice složité, protože ji zatím neobdržel. Vyjádření poslance Hojdara a vítkovického ředitele Baila se týdeníku EURO nepodařilo sehnat, k zastižení nebyli ani na mobilních telefonech.
Nijak sdílné ovšem nejsou ani další persony, které mají k českému energetickému gigantu velmi blízko. Například předseda dozorčí rady ČEZ Stanislav Kázecký nepovažuje téma v současnosti za aktuální. „Navíc nevidím důvod, proč bych se měl k této záležitosti vyjadřovat,“ dodává.
Na nedostatek informací se odvolává předseda Fondu národního majetku, jehož prostřednictvím ovládá stát majoritu ve společnosti ČEZ, Jan Juchelka. „Nejsem o tom informován,“ řekl.

Nejde o ekonomiku.

Generální ředitel ČEZ je informacemi o svém odvolání notně rozladěn. „Oficiálně ani neoficiálně se mnou na dané téma nikdo nehovořil,“ konstatoval Míl. Tvrdí, že žádné náznaky nepadly ani na poslední schůzce s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem. „Hovořili jsme o expanzi ČEZ do zahraničí a hospodářských výsledcích,“ říká. Míl do čela elektrárenské firmy přišel na žádost někdejšího šéfa resortu ministerstva průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Exministr dokonce projednal ukončení Mílova kontraktu ve společnosti Elektrárny Opatovice, ovládané britskou International Power. Míl tvrdí, že za dobu jeho působení v ČEZ se výrazně zlepšily ekonomické ukazatele firmy. Jen za loňský rok se stala druhým nejvýznamnějším vývozcem elektřiny v Evropě. V roce 2002 ji navíc nezávislí experti v New Yorku zařadili mezi šest nejrychleji se rozvíjejících energetických společností ve světě. „Nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany. Je- li pravdou, že byla učiněna dohoda o mém odchodu, pak politická podpora a opora se ukazují jako základní předpoklad pro výkon manažerské funkce v České republice,“ konstatuje Míl.
Tomuto názoru odpovídá i vyjádření člena užšího vedení společnosti ČEZ, který si nepřál být jmenován. Uvádí, že snahy o odvolání dosavadního ředitele nikterak nesouvisejí s ekonomickou výkonností firmy. „Jde čistě o politický proces a další přerozdělování výnosných pozic pro vládní úředníky nebo jim spřízněné osoby,“ tvrdí.

Česko už je malé.

Kritici Mílovi vyčítají, že během tří let, co firmě šéfuje, vytvořil z ČEZ společnost, která minimálně naslouchá hlasu svého majoritního vlastníka. Vedle významného ekonomického má i velký politický vliv a mnozí politici se obávají, že jim brzy přeroste přes hlavu. „Pan Míl řídí firmu, jako by mu patřila. Je ten typ člověka, který tvrdí: tohle je firma a nechtějte po mě žádné sponzorství. Je na něj vyvíjen velký tlak, aby se prostřednictvím ČEZ financovaly akce, které nemůže platit vláda ze státního rozpočtu,“ konstatuje Oldřich Vojíř (ODS), který několik let seděl v dozorčí radě firmy. Zároveň tvrdí, že tlak na odvolání Míla trvá rok a půl. „Jeho funkce je zřejmě brána jako pozůstatek opoziční smlouvy,“ doplňuje. Míl je zastáncem další expanze elektrárenské firmy. Poté, co ČEZ ovládl státní podíly v regionálních distributorech elektřiny, se netají snahou rozšířit aktivity firmy i za hranice republiky. Několikrát prohlásil, že Česko se pro ČEZ stává malým. Například ve čtvrtek (28. srpna) bude dozorčí rada projednávat případnou účast společnosti na privatizaci státních energetických firem v Bulharsku. V hledáčku firmy je i elektoenergetika na jihu Polska. Tím však plánovaný rozmach nekončí. ČEZ se již oficiálně přihlásil do tendru na 49 procent Slovenských elektrární. Do hlubšího povědomí za hranicemi Česka hodlá vedení ČEZ vstoupit také prostřednictvím sportu. Zvažuje, že vynaloží miliony korun na podporu zatím nejmenovaného českého basketbalového klubu. Ten by se měl do tří let stát špičkou na evropské oddílové scéně.