Odborníci řadí London Business School (LBS) mezi deset nejlepších manažerských škol na světě, v Evropě je považována za absolutní špičku. Na rozdíl od stejně prestižní London School of Economics and Political Science je výuka v LBS mnohem více propojená s podnikovou praxí. Právě v této škole je možné získat dnes tolik populární titul MBA (Master of Business Administration). Studium ročně absolvuje okolo tří set studentů, kteří pocházejí doslova z celého světa. Mezi více než čtrnácti tisíci absolventy (na škole se nevyučuje pouze MBA, ale i několik dalších programů) lze najít i několik českých jmen. Dana Casimaty, Stanislav Kůra, Ladislav Nussbauer a Petr Peterek jsou někteří z Čechů, kteří se mohou pochlubit titulem MBA z London Business School.
Jaký je profesní život absolventa MBA, a vyplatí se do takového studia vůbec investovat? Nejde totiž o nijak levnou záležitost. Pro rok 2003 bylo školné stanoveno na 40 tisíc liber (přibližně dva miliony korun) za dvouleté studium. Londýn je navíc jedno z nejdražších měst světa a náklady na běžný život jsou tu oproti Praze několikanásobně vyšší. Naštěstí je možné získat stipendium a někteří zaměstnavatelé jsou navíc ochotni své zaměstnance ve studiu finančně podpořit.
Proč do Londýna.
Optimisticky laděné brožurky tvrdí, že „MBA změní váš život“, případně „MBA vám pomůže nastartoval opravdovou kariéru“. Co skutečně vede k rozhodnutí studovat a vybrat si k tomu právě LBS? „Myšlenka získat MBA mě nadchla počátkem 90. let, kdy jsem shodou okolnosti studoval ve Velké Británii na Cranfield School of Management,“ říká Stanislav Kůra, mladší partner pražské kanceláře společnosti McKinsey. „Navíc mi tenkrát došlo, že velmi záleží na tom, kde titul MBA získáte,“ dodává.
Další absolvent MBA Petr Peterek mluví o studiu jako o významné životní křižovatce: „Před studiem MBA jsem pracoval jako tlumočník, překladatel a projektový manažer pro českou pobočku firmy Unisys. Po předchozí technické praxi v IT to pro mne sice byla dobrá zkušenost, ale po pravdě řečeno jsem nevěděl, jak dál. Dokonce jsem se v té době připravoval na plavbu kolem světa na jachtě s několika našimi předními mořeplavci. Nakonec ale vyhrál Londýn,“ říká s úsměvem Petr Peterek.
Jiní ovšem měli MBA přímo v popisu práce. „Tehdy jsem pracovala pro společnost McKinsey a studium MBA bylo součástí zvyšování kvalifikace,“ vysvětluje Dana Casimaty, která dnes pracuje pro HVB Bank ČR. Ladislav Nussbauer upozorňuje na kariérní aspekty studia. „Kvalitní MBA představuje pro Čecha dobrou možnost pracovat pro mezinárodní firmu kdekoliv na světě,“ tvrdí. Po absolvování nastoupil do vídeňské centrály CAIB a nyní působí jako viceprezident GE Global Financial Restructuring pro Evropu.
Co nás naučili.
Program manažerského vzdělávání nabízí doplnění a rozšíření znalostí o všech aspektech fungování podniku. Předpokladem přijetí však není předchozí studium ekonomie nebo příbuzných oborů. Škola si naopak zakládá na různorodosti a mezi studenty lze najít absolventy oborů technických, právnických, lékařských nebo filozofických. Jak přiznává Petr Peterek, absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě, lidé bez předchozího ekonomického vzdělání to mají těžší.
Nové věci se však učí všichni. „Získal jsem množství praktických zkušeností v oblasti firemních financí a strategie. Troufám si tvrdit, že více než padesát procent toho, co jsem se naučil, využívám i v praxi,“ tvrdí absolvent VŠE Ladislav Nussbauer. Všichni shodně tvrdí, že rozšíření znalostí rozhodně není to jediné, co na LBS získali. „Přínos vidím ve třech oblastech – v obsahové, kulturní a společenské. LBS nabízí nejen špičkový tým přednášejících, ale i práci v mezinárodních týmech složených z různých osobností s velice rozličným profesním a kulturním pozadím. Největším přínosem však nejspíše bylo vybudování sítě kontaktů s lidmi z celého světa,“ domnívá se Stanislav Kůra. Vlastní studium je hodně postaveno na řešení případových studií. Názory na tento typ výuky se různí od poukazů na „umělost“ řešených problémů až po jejich vychvalování. Ladislav Nussbauer říká, že případové studie je umělé už z definice. Je to prý dobrý výukový nástroj pro řešení problémů ve zhuštěné podobě. Práce s takovýmito studiemi navíc pomáhá v situacích, do kterých se absolvent dostane v běžném pracovním životě.
„Dělali jsme i hodně prakticky orientovaných projektů, například pro rychlodráhu Eurostar. Chtěla jsem poznat, jak fungují různé firmy. Díky škole jsem se seznámila s nejrůznějšími firemními procesy a můj pohled na společnosti jako celek se výrazně obohatil. A to i díky případovým studiím,“ sděluje své zkušenosti Dana Casimaty. Studenti LBS si provázanost s firemní praxí nemohou vynachválit. „Začíná to tím, že řada vyučujících má za sebou bohatou praktickou zkušenost a většina z nich je vedle své akademické činnosti zapojena také do externích projektů,“ říká Petr Peterek. „Mně se například podařilo pracovat na šestiměsíčním projektu pro laboratoře Hewlett-Packard v Bristolu, kde jsem prováděl marketingový průzkum trhu inteligentních sítí v mobilních telekomunikacích v rámci západní Evropy.“
Dva roky out.
Některé programy nabízejí získání titulu MBA v rámci jednoletého kursu. Londýnská škola ovšem tvrdí, že kvalitní program musí být dvouletý. „Toto studium má tu výhodu, že mezi prvním a druhým rokem máte možnost si nabyté znalosti vyzkoušet v praxi během takzvaného internshipu. Fakt, že škola je umístěna v Londýně, navíc představuje obrovské plus. Sídlí tu všechny velké banky a konzultantské společnosti. Člověk má potom možnost tyto společnosti poznat velice zblízka,“ obhajuje dvouletý program Ladislav Nussbauer.
Evropskou centrálu má v Londýně například Goldman Sachs, Merrill Lynch, Morgan Stanley, Citigroup, McKinsey nebo Boston Consulting Group. Jenže to vše se dostane „na dosah ruky“ za cenu dvou let mimo byznys. Člověk musí opustit své dosavadní místo a na dva roky se vrátit zpět do poslucháren. „Nedívám se na MBA jako na ztrátu dvou let, ale naopak jako na možnost, jak několik let ušetřit,“ tvrdí Stanislav Kůra a víceméně se tak ztotožňuje s tím, co říkají jeho spolužáci. Není to prý žádná ztráta, ale naopak velký zisk. Pro některé i v osobní rovině. „Ve škole jsem poznala svého manžela,“ přiznává Dana Casimaty.
Přátelé ve světě.
Jedním z lákadel pro budoucí studenty LBS je i rozsáhlá síť absolventů a s ní spojené množství kontaktů, které mohou získat během studia. Alespoň takový dojem může člověk získat při pročítání internetových stránek školy. Takzvaný „networking“ mezi absolventy je dnes hodně v kursu. A funguje? „Divil byste se, ale je to tak. Osobně nikdy žádnému absolventovi LBS neodmítnu pomoc,“ tvrdí Stanislav Kůra. Ladislav Nussbauer dodává praktickou zkušenost: „Když jsem jel na služební cestu do Turecka, jen tak jsem zavolal několika tamním absolventům, které jsem předtím nikdy neviděl. Sešli jsme se a docela dobře si popovídali. Navíc jsem získal slušný přehled o aktuální situaci v turecké ekonomice.“ Petr Peterek zažil něco podobného z druhé strany: „Jednou mi volal Američan, že se stěhuje do Prahy, a chtěl poradit, jak to tady funguje.“ Na škole vzniká i množství dlouhodobých přátelství, doplňuje Dana Casimaty. Lidé si tyto nové možnosti často uvědomí, až když jsou ze školy venku. „Měli jsme se zapojit mnohem více,“ tvrdí všichni. Právě síť kontaktů, kterou si člověk ze školy odnáší, se může ukázat jako neocenitelná například u budování další kariéry.
„Nový“ život.
Po dvou letech studia konečně přichází vytoužená promoce a předání diplomu. Trh práce je zase o něco bohatší o nové a perspektivní absolventy. „Již během studia jsem dostal tři nabídky, z nichž jsem se rozhodl pro tu, která přišla z pražské kanceláře McKinsey,“ komentuje svůj návrat do byznysu Stanislav Kůra. Poradenství a finanční sektor jsou absolventy obecně považovány za nejatraktivnější. Ti, kteří směřují jinam, jsou poněkud méně optimističtí. „Můj trochu skeptický přístup je možná dán tím, že se pohybuji mimo finance a poradenství,“ vysvětluje Petr Peterek, kterého oslovila kombinace marketing a telekomunikace. „MBA může pomoci otevřít dveře u nadnárodních firem a u menších firem, které dokážou ocenit, jakého člověka si kupují,“ říká. Po škole se nakonec vrátil do Prahy a nastoupil k firmě Speedware (dnes ADASTRA), která se zabývá manažerskými informačními systémy a datovými sklady.
Míra optimismu se odráží i v odpovědích na otázku, zda se vyplatí do takového studia investovat vlastní prostředky. „Osobně bych neinvestoval, je to přece jenom jedna z nejdražších škol na světě a míra rizika spojená se splácením dluhu se mi zdá dost velká,“ říká Petr Peterek. Tomu se však v konkursu podařilo získat pro studium plné stipendium. Momentálně působí jako poradce pro B2B marketing a říká, že při životních nákladech v Praze si splácení studia nedokáže dost dobře představit.
Ostatní absolventi (konzultanti a bankéři) jsou nakloněni variantě „investovat“. „Pokud má člověk vysoké ambice, určitě se to vyplatí,“ tvrdí Stanislav Kůra. Kromě stipendií dnes existuje i řada možností si na studium půjčit. A celkové hodnocení? „Studium představuje nenahraditelný zážitek v oblasti kulturní, profesionální a osobní,“ je přesvědčen Ladislav Nussbauer. Jeho spolužák Petr Peterek hovoří o nejintenzivnějším zážitku v životě a o perfektním tréninku pro praxi. „Je to něco neopakovatelného. Vše co jsme prožili, bylo přínosné,“ shrnuje Dana Casimaty.
