Šéf Agrární komory Jan Veleba oznámil, že zemědělci plánují na červen protestní akce namířené proti praktikám některých obchodních řetězců, které upřednostňují levné potraviny z ciziny před prodejem zboží pocházejícího od českých farmářů. Největší potíž je asi u vepřového masa, kde se meziročně objem dovozu ztrojnásobil. Co s tím? Má se ve věci angažovat česká vláda?
Určitě ano, trend se zdá být opravdu neblahý, není však přípustné, aby kabinet usiloval o omezení volného obchodu. Kde může působit, je osvěta - pomoci přesvědčit spotřebitele, že není radno jíst ty nejlevnější potraviny pochybného původu. Lidé si zvykli nakupovat značkovou elektroniku, značkové oblečení, drahá auta, ale u jídla, které na rozdíl od všeho předchozího zásadním způsobem ovlivňuje jejich zdraví, se orientují jen podle letákových cen.
Nevadí jim, že velmi často pojídají jen syntetické náhražky. Něco naprosto nepochopitelného, až zvráceného. Na krabičkách od cigaret se dozvídáme, čím vším nám může být kouření nebezpečné. Možná by pomohlo, kdyby se ministr zemědělství Gandalovič objevil na billboardech s varováním, že i „požívání levných potravin může způsobit rakovinu“. Kdyby mohli představitelé státu ještě v něčem pomoci, tak se zasadit o to, aby na každém balíčku masa muselo být bezpodmínečně a zřetelně uvedeno, z jakého zvířete bylo vyrobeno, jak starého, z jakého chovu, zda šlo o starou krávu, či o mladého býka.
Spotřebitel by měl být nenásilně vychováván k tomu, že i tady se vyplatí vsadit na ověřenou značku a investovat do biopotravin. A že koupí českého jogurtu spolurozhoduje o podobě českého venkova. Jestliže sám spotřebitel začne tvrdě vyžadovat stoprocentní kvalitu - pokud možno domácí -, snad se konečně najde řetězec, který mu ji dokáže nabídnout a také sám garantovat. Zatím tady žádný takový není, ač poptávka nepochybně existuje.
