ODS se chce s koaličními partnery dohodnout...
Celý podtitul: ODS se chce s koaličními partnery dohodnout na spolupráci soukromého a veřejného sektoru
V roce 2223 bychom se dočkali dokončení dálniční sítě, pokud by se nezměnily současné finanční možnosti Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Pomoci zkrátit „čekací lhůtu“ má využití více zdrojů, odkud potřebné peníze mají proudit. Jedním z nich je partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership). Přestože mají PPP projekty řadu odpůrců, již delší dobu se o nich hovoří jako o léku v době finanční krize a jednom z řešení, jak vybudovat potřebnou infrastrukturu a přitom zbytečně nehledat peníze v již tak prázdné státní kase. Byly připraveny potřebné zákony, vybrány pilotní projekty, které se částečně rozpracovaly, ale konkrétní výsledek zatím není. Přitom v ostatních evropských zemích, včetně Polska nebo Maďarska, řada PPP projektů již běží.
Politická jednání
S využitím metody PPP počítají téměř všechny politické strany, a to hlavně při budování dopravních staveb. „Spolupráci veřejného a soukromého sektoru budeme podporovat. Měli jsme ji v programu. Věřím, že se na této formě financování koaličně domluvíme,“ tvrdí místopředseda ODS Petr Bendl a dodává: „Chceme-li pokračovat ve výstavbě infrastruktury, musíme otevřít vícezdrojové financování.“ Diskuse o PPP projektech mezi ODS, TOP 09 a VV by měly skončit během tohoto týdne. Prvním vládou schváleným pilotním projektem byla modernizace železniční trati z pražského Masarykova nádraží do Kladna a výstavba přípojky na Letiště Ruzyně. Ministerstvo dopravy (MD) zatím vypracovalo koncesní projekt. Další harmonogram stanoven nebyl. Přestože první studie proveditelnosti železničního spojení byla vypracována již roku 2003, projekt je stále ve fázi ideového záměru. MD hodlá soukromníky zapojit do rekonstrukce dálnice D1, dokončení dálnice do Českých Budějovic nebo do výstavby silnice R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Koncesní projekt na vybudování části dálnice D3, jež spojí Prahu s jižními Čechami a naváže na hraničním přechodu Dolní Dvořiště na silniční síť Rakouska, by měla schválit ještě Fischerova vláda. Na úsek dlouhý 28 kilometrů z Veselí nad Lužnicí po Úsilné u Českých Budějovic, chce ministerstvo dopravy nalézt soukromého partnera, který pokryje předpokládané náklady 7,12 miliardy korun. „Po započtení výdajů na provoz a údržby po dobu trvání kontraktu s koncesionářem by celkové náklady podle odhadů dosáhly 11,5 miliardy bez inflace, která během let bude náklady provozu a údržby zvyšovat,“ upřesnil mluvčí MD Karel Hanzelka.
Už mají poradce
Přestože se zatím žádný PPP projekt z ministerstva dopravy do vlády nedostal, resort již vybral tři firmy, které dostanou možnost v příštích čtyřech letech úřadu radit při PPP. Rámcovou smlouvu v hodnotě až 150 milionů korun uzavřelo MD se společnostmi PricewaterhouseCoopers, KPMG a Deloitte. Kontrakty zatím nebyly uzavřeny na konkrétní projekty. Slamečkův úřad počítá s tím, že až bude potřebovat poradenství na konkrétní zakázku, tak se o ní tato trojice utká v dílčí soutěži. Pro MD představuje metoda PPP jednu z možností, jak získat dodatečné peníze. Instituce si totiž nechala vypracovat analýzu popisující možnosti financování výstavby silnic a dálnic. Takzvaný realistický scénář počítá s dokončením základní komunikační sítě v roce 2025. Je to o pět let později, než se dosud uvádělo. Původně plánovaný rok 2020 označilo ministerstvo za „finančně nijak nezajištěný předpoklad“. Podle schváleného harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury by bylo třeba na dostavbu dálnic do roku 2020 zhruba 500 miliard korun v dnešních cenách, k dispozici je však pouze necelých 100 miliard. Při započtení dvouprocentní inflace a rekonstrukce dálnice D1 jsou odhadované náklady realistického scénáře 575 miliard korun. Ministr dopravy Gustav Slamečka připustil, že ani realistický scénář se nemusí dočkat naplnění. „Platí to, že i s použitím PPP a speciálních dluhopisů bude muset ministerstvo financí sáhnout hlouběji do kapsy,“ uvedl. Kritické podle něj bude období od roku 2014, kdy výrazně klesnou příspěvky z evropských fondů a státu budou chybět desítky miliard korun ročně. „Pokud by se nic nestalo, tak výdaje klesnou v podstatě na úroveň postačující pouze na údržbu,“ varuje Slamečka. Při současných investičních možnostech ŘSD by podle výpočtu resortu dopravy byly české dálnice hotovy v roce 2223, tedy o 200 let později, než nyní prezentuje ministerstvo jako realistický scénář.
Spravedlnost bez peněz
Mezi pilotní projekty PPP byly vybrány i ty, jež předložilo ministerstvo spravedlnosti, a to vybudování Justičního areálu v Ústí nad Labem a výstavbu věznice s minimální kapacitou 500 osob v Rapoticích u Brna. Zda ale budou soukromníci na těchto projektech participovat, není jisté. „Dnes je bohužel situace taková, že se resort potýká s celkovou podfinancovaností, což je jedna z velkých překážek investic,“ tvrdí Jitka Zinke, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti. Dodává, že úřad zvažuje všechny možnosti, včetně těch krizových, tedy i úplného odstoupení od projektů. Zatím nejdále pokročil pilotní projekt, který předložila Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích. Koncem května Fischerův kabinet schválil dostavbu nemocnice. Jde tak o první pilotní projekt PPP, který se může dotáhnout do konce. S ÚVN bude spolupracovat konsorcium Prague Military Hospital Concession (PMH) vedené společností Metrostav. To vyhrálo soutěž, kterou vyhlásilo ministerstvo obrany, provozovatel nemocnice. To odhaduje, že dostavba nemocnice formou PPP vyjde asi o 269 milionů korun levnější, než kdyby si ji zajišťovala nemocnice sama. Celý projekt, který zahrnuje vybudování ubytovny pro personál, parkoviště, informačního centra pro pacienty či plaveckého bazénu, by měl stát asi 2,7 miliardy korun. Podle hrubých odhadů Transaprency International (TIC) se dosud za poradenské služby spojené s přípravou projektů PPP vydalo kolem 240 milionů korun. Žádná kolaudace ale zatím neproběhla. „Chtěli jsme dobře připravit koncept. Nechtěli jsme opakovat chybu, kdy během vlády ČSSD zaplatil stát za projekt PPP pokutu 650 milionů korun,“ říká Petr Bendl. Naráží tím na výstavbu dálnice D47, kterou mělo bez výběrového řízení provést konsorcium firem Housing & Construction (H&C). Za odstoupení od smlouvy musel stát zaplatit zmíněnou sumu.
Chybí politická vůle
Je ale jasné, že důvodů, proč se PPP projekty v Česku zatím neprosazují, je více. Prvním a zřejmě zásadním problémem je chybějící politická vůle. To je určitý paradox, protože když se o spolupráci veřejného a soukromého sektoru začalo hovořit, byly spoluprací státu se soukromníky nadšeny všechny politické strany. Koncesní zákon byl přijat roku 2006, ministerstvo financí založilo PPP Centrum, které vystupuje jako poradce veřejného sektoru, od roku 2004 funguje též Asociace PPP, jež sdružuje soukromé subjekty. Jenže PPP projekty jsou poměrně dlouhodobé a politik se většinou zajímá o své čtyřleté volební období. A současný stav v mnoha případech nemrzí ani privátní firmy. Mnohdy je totiž pro ně daleko zajímavější vyhrát veřejnou zakázku, než získat koncesi na 20 či 30 let. To, že zadávání veřejných zakázek není úplně v pořádku, není žádným tajemstvím. Firmy si ve výběrovém řízení dokážou domluvit vyšší marži a navíc v tendrech zvítězí často firmy, která nenabídly nejlepší cenu. Metoda PPP nepředstavuje samozřejmě dokonalý model. TIC upozorňuje na rizika, mezi něž patří například možnost zadat projekt bez otevřeného výběrového řízení. A slabým místem jsou i mnohdy nerealistická očekávání. „Projekty se pak velmi často ukážou jako neufinancovatelné,“ upozorňuje David Ondráčka, ředitel TIC. Jako příklad uvádí výstavbu sportovního areálu Ponava v Brně. TIC kritizuje i výběr pilotních projektů. Prý postrádá kvalitní koncepci a plýtvá veřejnými prostředky. Většina projektů je navíc dosud na úplném začátku, některé z nich byly zrušeny. Ministerstvo financí ale tuto kritiku odmítá. Podle něho pokračují projekty zcela v souladu s politikou vlády v oblasti PPP. „Rozhodnutí vlády výslovně předpokládala, že precizní a k veřejným rozpočtům obezřetná příprava projektů bude vyžadovat určitý čas a finanční náklady. Zásadně odmítáme tvrzení, že veřejný sektor nezískal požadované zkušenosti a že jde o plýtvání veřejnými prostředky,“ konstatuje resort financí. Během uplynulých šesti let došlo dle ministerstva k významnému posunu znalostí českého veřejného sektoru v této oblasti, k vytvoření legislativy, vydání metodických postupů a k uzavření řady smluv v městech a obcích. Transparency International poukazuje dále na to, že s PPP projekty je spojeno i riziko skrytého zadlužení, které se může projevit až za několik let. Toto nebezpečí, tvrdí ministerstvo financí, je jedním z důvodů obezřetného postupu vlády. „Proto jsme do zákona o rozpočtových pravidlech i do koncesního zákona a metodik pro zadavatele PPP projektů zakotvili procedurální povinnosti zadavatelů, které znemožňují vznik nekontrolovaných závazků,“ uvedl úřad. V obcích funguje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem mnohem lépe než na celostátní úrovni. Některé projekty byly spuštěny ještě před tím, než byl přijat koncesní zákon. Nedávno odstartoval projekt parkovacího domu Rychtářka v Plzni. Ten postaví ostravská společnost Hermosa Real Estate zhruba za 250 milionů korun. PPP projekt je pro Plzeň o sedm procent výhodnější, než kdyby město budovalo a provozovalo parkovací dům ve vlastní režii. Takže když to funguje v Plzni, rozjedou PPP i ministerstva?
