Ukrajina chce prodejem soukromým vlastníkům rozhýbat ekonomiku a zároveň zalepit díry v prázdné státní kase. Jen letos je tak na prodej majetek minimálně za 12 miliard hřiven (asi 11,2 miliardy korun). Od soukromých investorů kabinet očekává, že zlepší fungování zatím většinou ztrátových firem. Zároveň předpokládá snížení korupce a odříznutí staré gardy prominentů, kteří na státních podnicích dosud v tichosti parazitují.
Do prodejních aukcí mohou po dle ukrajinského zákona vstoupit i investoři ze zahraničí. Zákaz mají ovšem zájemci z Ruska. Co je na prodej? Zatím se jen paběrkovalo. Mezi oněmi 3500 státními podniky je spousta prázdných skořápek a zastaralých závodů zralých na kompletní renovaci nebo rovnou na odpis.
Druhou skupinou jsou malé privatizace místních firmiček a zapomenutých nemovitosti. V uplynulých týdnech tak třeba fond vydražil za půl milionu hřiven garáže Spolku veteránů z Afghánistánu v Energodaru nebo za 30 milionů hřiven nedokončené lázně pro 20 osob v městečku Parafi ivka.
Naftogaz tratí na levné ropě
Přímými aukcemi – obvykle elektronickými – se stát chce rychle zbavit majetku, který mu je spíš na obtíž. Skutečným rodinným stříbrem je top 100 velkých podniků, které představují 90 procent celkové hodnoty státního portfolia. Jejich prodej bude složitější.
Jde v první řadě o majoritní podíl v plynárenském gigantu Naftogaz, který těží ropu i plyn. Kvůli nízkým cenám komodit je ale ztrátový. Za posledních deset let společnost, která patří k největším zaměstnavatelům v zemi, musela mimo jiné zredukovat o dvě třetiny počet pracovníků na zhruba 68 tisíc lidí. Šéf Naftogazu Andrij Kobolev prosazuje postupný prodej přes burzu. „Dávno navrhujeme prodej aspoň minoritního balíku akcií na burze. Když dopadne dobře, můžeme prodat ostatní,“ uvedl Kobolev v rozhovoru pro agenturu RBK-Ukrajina.
Letitým příběhem je snaha zprivatizovat státní podíl ve velké přístavní chemičce v Oděse. Letos se možná konečně objevil vážný zájemce. „Na nadcházející privatizaci se chce podílet ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR,“ uvedl na svém Facebooku člen managementu chemičky Mykola Šchurikov.
Nejasná je situace kolem největšího ukrajinského výrobce turbín Turboatom. Firma loni vykázala zisk kolem půl miliardy hřiven. Ukrajinská vláda v posledních třech letech střídavě slibuje prodej státního podílu a hned z toho zase couvá.
Ukrajinský portál UA Times si ale všiml, že na ekonomickém fóru letos v lednu v Davosu se společnost objevila v nabídce pro investory.
K dalším velkým soustům patří Centrenergo, jehož elektrárny pokrývají 14 procent celkové energetické spotřeby země. Do prodeje by letos mohl jít až 78procentní podíl společnosti. Více než tři roky se také marně hledá vážný zájemce pro státní Ukrspyrt, což je hlavní producent vodky a dalších lihovin. krym a Donbas mimo dosah
Plnohodnotné privatizaci na Ukrajině dlouhá léta bránil zákaz prodeje zhruba tisícovky vybraných státních podniků, které byly uvedeny na speciálním seznamu. Zákaz loni zrušil prezident Volodymyr Zelenskyj, čímž dal privatizaci zelenou. Přesto jsou ale stále dvě skupiny podniků, na něž soukromí zájemci ani teď nedosáhnou. Je to jednak 900 vědeckých institucí nebo podniků se strategickým významem, které jsou z nabídky vyňaty. Druhou skupinou je asi šest stovek společností v donbaské a luhanské průmyslové oblasti, nad nimiž kvůli válce s proruskými separatisty nemá vláda dostatečnou kontrolu, stejně tak jako nad poloostrovem Krym okupovaným Ruskem.
Reformistův půlrok
Letošní halasně proklamovaná privatizační tsunami narazila hned v březnu na dvě překážky, které nikdo nečekal. Nejprve to byla demise kabinetu premiéra Oleksije Hončaruka, která následovala po sporech s prezidentem i opozicí. Vláda si tak připsala nelichotivé nej, když vydržela u moci pouhý půlrok. V mladém proreformním politikovi Hončarukovi ztratila privatizace horlivého zastánce. Nový premiér Denys Šmyhal je zatím velkou neznámou, jako ekonom se zkušeností ze Západu by ale mohl privatizaci dále podpořit.
Druhou komplikací, a to daleko zásadnější, je hrozba související s šířením koronaviru. Na Ukrajinu dorazila nákaza přesně v momentě zmíněné demise vlády. První případ úřady zaregistrovaly 2. března, do konce měsíce pak počet nakažených vzrostl na šest stovek.
Vzhledem k populaci téměř 45 milionů tak Ukrajina patří zdánlivě k méně zasaženým zemím. Epidemie je ale zřejmě o několik týdnů opožděna oproti západní Evropě a navíc čísla zkresluje nízký počet testů na covid-19. Nemoc s sebou také mohou dovléct tisíce Ukrajinců, kteří se v těchto dnech houfně vracejí domů z České republiky a dalších zemí EU, kde přišli kvůli pandemii o práci.
Vláda od půli března zavádí přísné restrikce, zastavila vstup cizinců do země, zavřela všechny školy i většinu obchodů vyjma potravin a lékáren.
„Karanténa neovlivní privatizační kampaň,“ ubezpečil na konci března ukrajinský Fond národního majetku. Jako vše v době koronaviru je ale i toto nejisté.
Čekání na ukrajinskou privatizaci se tak může znovu protáhnout.
Velká sousta v privatizaci
Naftogaz – vedle vlastní těžby ropy a plynu je zapojen i do tranzitu plynu z ruska, na což byla vydělena část společnosti Strojírny kyjev – První kyjevský strojírenský závod má tradici od roku 1882, dodává mimo jiné stroje pro těžební průmysl nebo kosmický výzkum
Turboatom – jeden z největších výrobců turbín na světě, je aktivní hlavně v oblasti atomové energie
Ukrspyrt - vedle alkoholu vyrábí také farmaceutické výrobky, parfémy nebo krmivo pro zvířata centrenergo - energetický moloch provozuje uhelné elektrárny v centrální a východní ukrajině
Dnipro hotel – luxusní čtyřhvězdičkový hotel v centru Kyjeva
Skutečným rodinným stříbrem je top 100 velkých podniků, které představují 90 procent celkové hodnoty státního portfolia.
O autorovi| Tomáš Stingl, stingl@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU