V německých domácnostech bývá naklizeno. Často však pracovní silou, za kterou nikdo nezaplatil odvody.
Ilegální zaměstnávání je nejrozšířenější u profese domácího úklidu, hlídání dětí nebo pomoci na zahradě. Až tři ze čtyř uklízeček v německých domácnostech nejsou v ekonomice osmdesátimilionové země oficiálně hlášené.
Jedná se o 2,7 až 3 miliony lidí, kteří tuto činnost vykonávají načerno ve 350 tisících domácností. Vyplývá to z studie kolínského ekonomického ústavu Institut der deutschen Wirtschaft (IW).
V procentuálním vyjádření jde o poměr 75 až 83 procent domácností, jež využívají pomocnou sílu, která přitom není oficiálně nikde hlášená. Pomocníky využívá asi každá desátá domácnost v Německu, zejména ty bohatší. V pěti případech ze šesti se jedná o ženy.
„V tomto případě u nás jde o dvojí morálku. Občané si stěžují na politiky nebo firmy, že vytvářejí špatné pracovní podmínky, ale v jejich domácích rozpočtech je samozřejmé neplatit pomocným silám žádnou dovolenou nebo nemocenskou,“ řekl k číslům ekonom Dominik Enste z IW.
Čtěte o energetické chudobě v Německu:
Šest milionů německých domácností může být bez elektřiny
Samotní Němci jen ve dvou procentech připustili, že někdy pracují načerno. Naopak 27 procent z dotázaných zná někoho, kdo si nelegálně přivydělává.
Enste tvrdí, že na vině jsou vysoké odvody pro zaměstnance a vysoká míra regulace pracovního trhu v Německu. Samotní politici tuto praxi akceptují a nesnaží se s tím něco dělat.
Spočítejte si čistou mzdu v roce 2017
Institut odhadl, že takzvaná práce načerno v Německu odpovídá 400 tisícům až 1,1 milionu plnohodnotných pracovních míst. Přitom na daních ročně stát přijde v průměru u jednoho pracovního místa o 8 tisíc eur (216 tisíc korun) a na sociálním pojištění o 18 tisíc eur (486 tisíc korun).
„Celková finanční škoda se pohybuje mezi 10,92 miliardy a 28,6 miliardy eur,“ napsal IW. Stát proti nelegálnímu zaměstnávání bojuje 60 let, od přijetí prvního zákona, který měl tuto formu práce omezit.
Enste tvrdí, že by se stát v tomto ohledu měl zaměřit na investice na místní úrovni. To pak bude motivovat občany, aby neobcházeli daně. Naopak vysoká míra zdanění a všudypřítomná regulace vytváří podmínky pro šedou zónu.
„Bohatí se snaží vyhnout placení daní tím, že převádějí majetek do Lucemburska, „malí lidé“ si pomáhají prací načerno,“ dodal ekonom. Pravděpodobnost odhalení těchto deliktů je podle něj v řádu promile.
Dále čtěte: