Do roku 2020 většina manažerů předpokládala, že práce na dálku snižuje produktivitu. Během pandemických let se ale nic takového neprokázalo. Naopak, mnoho zaměstnanců pracovalo mimo kancelář ještě efektivněji.
V nedávném článku publikovaném časopisem Nature ale vědci upozornili, že odpracované hodiny nejsou zdaleka jediným měřítkem. Kvalita práce podle nich souvisí i s dalšími kritérii, například s množstvím inovací, jež mají potenciál proměnit se v žádané výrobky a služby. Jinými slovy, zatímco produktivita pomůže firmě v krátkém časovém horizontu, z hlediska dlouhodobé prosperity je zase klíčová inovační činnost.
Tváří v tvář inovacím
Takzvaný home office je fenoménem posledních tří let, ale uvést do praxe přelomové myšlenky trvá dlouhé roky, nebo i celé dekády. Relevantní data, která by prokázala spojitost s počtem zavedených inovací, tedy zatím dostupná nejsou. Ostatně i proto se odborníci z Oxfordské a Pittsburgské univerzity rozhodli vycházet ve svém výzkumu z práce vědců, kteří fungují vzdáleně už desítky let. Prošli tak více než 20 milionů studií a čtyři miliony patentů a zjišťovali, jestli se více dařilo týmům spolupracujícím v rámci jednoho pracoviště, nebo těm, jež komunikovaly vzdáleně.
Nabízí vaše firma možnost práce na dálku?
Dojít k výsledkům nebylo při takovém množství materiálů vůbec jednoduché, avšak díky pokročilým technikám se to nakonec podařilo. Nejprve museli experti určit, do jaké míry byly jednotlivé studie inovativní. Na základě toho je ohodnotili, aby vzápětí toto skóre spojili se vzdáleností, která zapojené vědce dělila. A jak že si tedy jednotlivé skupiny vedly?
Ze studie vyplývá, že týmy ze stejného města měly o 22 procent vyšší pravděpodobnost vytvoření inovativního patentu než skupiny rozmístěné na vzdálenost několika stovek kilometrů. A pokud jde o přelomové poznatky ve vědeckých pracích, skupiny ze stejné lokality byly úspěšnější dokonce až o 27 procent.
„Netvrdím, že se všechny firmy musí plně vrátit k práci z kanceláře, ale pokud chtějí vyvinout přelomové technologie, určitě by se spolu měly týmy pravidelně setkávat,“ řekl serveru Business Insider Carl Benedikt Frey, ekonom z Oxfordské univerzity, který výzkum vedl. Frey zároveň dodal, že při osobním kontaktu se do brainstormingu zpravidla zapojí více zaměstnanců než při spolupráci na dálku. Děje se tak podle něj proto, že většina lidí nemá problém zeptat se kolegy u vedlejšího stolu nebo začít konverzaci v kuchyňce, ale do zvednutí telefonu nebo napsání e-mailu se jim jednoduše nechce.
Záleží na konkrétním odvětví i pozici zaměstnance
Sami autoři výzkumu jsou každopádně obezřetní a firmám doporučují spíše opatrnost než okamžitou reorganizaci. Typická kancelářská práce se totiž od vědecké činnosti ve spoustě ohledů liší – to, co se neosvědčilo před 50 lety, dnes může s přehledem fungovat, protože komunikační nástroje typu Slack či Teams jsou na úplně jiné úrovni než jejich nepřímí předchůdci. A do budoucna by se navíc měly dočkat dodatečných vylepšení.
K dalším důležitým kritériím patří i odvětví, kterému se firma věnuje. Zatímco startupy v Silicon Valley se nejspíš bez okamžitých inovací neobejdou, mnohé zavedené podniky uspějí spíše díky postupnému rozvoji. Ani v nejmodernějších technologických společnostech ovšem nepracují jen produktové a vývojářské týmy, velkou část zaměstnanců tvoří také účetní nebo HR a IT specialisté, kteří fungují spíše jako podpora a nemusí se do inovativních procesů přímo zapojovat.
