Nejvíc škodlivin je stále na Ostravsku. A do toho chtějí hutě stavět novou skládku uhlí.
„Co to povídáš za ptákoviny?“ ozvalo se z publika směrem ke stolu řečníků. To se zrovna jeden ze třiceti nespokojených diskutujících obořil na Petra Baranka, ředitele ostravských hutí ArcelorMittal pro životní prostředí. A podobně vyhrocených okamžiků zažila hasičárna v Radvanicích v pondělí 4. prosince několik. Projednával se tu nový záměr hutí - vybudování polní uhelné skládky v areálu ArcelorMittal. Leželo by na ní 200 tisíc tun uhlí, jež by zpracovávala koksovna.
A zatímco hejtmanství i ostravský magistrát se záměrem předběžně souhlasí, lidé ze čtvrtí Radvanice a Bartovice sousedících s hutěmi jsou proti. Obávají se další prašnosti. Podle firemních propočtů by kvůli otevřenému skládkování v ovzduší ročně přibylo 6,7 tuny prachu, při zastřešené variantě s odvětrávacími zařízeními pak dokonce 16 tun.
A o takovém znečištění nechce nikdo v regionu slyšet. Podle aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu má totiž s polétavým prachem letos zase největší problémy Ostravsko a Karvinsko. Ve výčtu stanic, kde ročně dochází k nejčastějším překročením limitů, zdaleka vévodí právě moravské lokality.
Na řadě míst panuje horší situace než v minulosti. Zatímco třeba loni činila maximální denní koncentrace prašného aerosolu do velikosti deseti mikrometrů PM10 rovných 233 mikrogramů ve Věřňovicích, v průběhu letošního roku už tuhle hladinu překonalo rovnou šest stanic. Jen pro srovnání - přímo ve Věřňovicích naměřili nejvyšší hodnotu dokonce 501,5 mikrogramu. Imisní limit je přitom 50 mikrogramů.
Za znečištění ovšem nemůžou jen lokální topeniště, průmysl a doprava. Stále častěji se mluví i o geografickém vlivu. „Jsme v kotlině mezi Nízkým Jeseníkem a Beskydami,“ vysvětluje Vítězslav Jiřík z Lékařské fakulty Ostravské univerzity. A kvůli Moravské bráně, která zabraňuje profouknutí, se v tomhle „hrnci“ nečistoty kupí mnohem déle než jinde. Situace je nejhorší, když spolu se severními větry dorazí nečistoty z Polska. „Například na takové Vysočině (kde dost fouká a nečistoty se zde nezdržují - pozn. red.) bychom neměli problém,“ přiblížil Jiřík během semináře o kvalitě ovzduší na Akademii věd ČR.
Až teplárna dojede
I když se o prachu ve vzduchu mluví nejčastěji, ještě zákeřnějším zabijákem je polyaromatický uhlovodík benzo(a)pyren. Není to jen karcinogen, ale zároveň redukuje bílou hmotu mozku nebo zvyšuje výskyt neurovývojové poruchy ADHD.
Množství benzo(a)pyrenu sice v některých částech Ostravy za poslední roky kleslo, ovšem v oblasti Bartovic si dlouhodobě ponechává nezvykle vysoké koncentrace v průběhu celého roku. Tedy nejen během topné sezony. „Tam za to rozhodně nemůžou jen lokální topeniště. A podobné je to i v Karviné, kde je zase patrný vliv Polska,“ popisuje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Jinými slovy - v Bartovicích je spoluviníkem vysokých koncentrací zákeřného uhlovodíku i přes nejrůznější opatření ArcelorMittal.
„Jednoznačně jej tam nedokážou vyprodukovat jen lokální topeniště. Zatímco v západních částech Ostravy jej produkují zhruba z padesáti procent, v oblasti Bartovic a Radvanic se na jeho celkovém množství podílejí z jedné třetiny,“ připojuje se Vítězslav Jiřík.
Aby nedošlo k mýlce. Benzo(a)pyren se neomezuje jen na prostor severovýchodní Moravy. Potíže s ním řeší třeba i České Budějovice. Tam podle Radima Šráma nese hlavní vinu zastaralá teplárna. Situace by se mohla rapidně zlepšit na podzim 2020, kdy jihočeskou metropoli začne vytápět i horká voda z jaderné elektrárny Temelín. Podle listopadové tiskové zprávy teplárny tím o třetinu klesne spotřeba hnědého uhlí, produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů.
V Praze zase zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu způsobuje doprava. V té souvislosti se nejčastěji mluví o Spořilově a od otevření tunelu Blanka i oblasti „kulaťáku“ v Dejvicích.
Přesto zdaleka nejde o takové množství jako na Ostravsku, Karvinsku, Třinecku a Frýdecko-Místecku. Tam nyní začíná několikaměsíční období, kdy se nevětrá. I zdevastované ovzduší je jeden z důvodů, proč z regionu mizí stále víc lidí a další se stěhují do čistšího podhůří Beskyd. Za první pololetí roku 2017 z Ostravska odešlo dva a půl tisíce obyvatel, v posledních deseti letech už celkový úbytek činí 40 tisíc.
Dále čtěte:
ČLÁNKY DO MAILU