NÁRODNÍ MUZEUM NEDÁVNO PŘEVZALO RENESANČNÍ BUDOVU, UMÍSTĚNOU NA VELKÉM NÁMĚSTÍ V PRACHATICÍCH. VŠECHNA JEJÍ PODLAŽÍ CHCE NM Z VĚTŠÍ ČÁSTI VYUŽÍT PRO VYTVOŘENÍ STÁLÉ EXPOZICE ČESKÉ LOUTKY A RE ALIZACI DOPROVODNÝCH PROGRAMŮ.
Již sama historie objektu je zajímavá. Renesanční dům sloužil jako hostinec, v různých dobách se zde však „skrývaly“ i jiné živnosti, například nevěstinec. Po nedávné rekonstrukci měl dům sloužit jako veřejná knihovna, poté se však prosadila myšlenka umístit v něm stálou expozici české loutkářské tvor by. Ta bude návštěvníkům představovat historii české loutky od konce 18. století až po současnost, když hlavní důraz bude položen na exponáty z XIX. a první poloviny 20. století s prezentací děl významných loutkářů. V loutkářských sbírkách divadelního oddělení NM mají nejbohatší zastoupení památky na loutkové divadlo lidových loutkářů 19. a začátku 20. století. Tato doba je bohatě dokumentována soubory loutek, oponami, divadelními dekoracemi, nábytkem atd. Nejvzácnějším exponátem tohoto období jsou loutky Arnoštky Kopecké. Loutky i cenná opona jsou známé z publikací domácích i zahraničních jako loutky Matěje Kopeckého, nestora českého loutkového divadla. V souladu s mnícími se požadavky na muzea a výstavnictví vůbec bude prezentace exponátů připravena tak, aby co nejšíře zapojovala návštěvníky včetně např. práce s kopiemi loutek či použití dobové divadelní a cirkusové hudby (expozice bude obohacena unikátní sbírkou zaměřenou na historii cirkusů). Počítá se také s doprovodným materiálem na videu a s počítačovým zpracováním množství informací o loutkovém divadle pro návštěvníky s hlubším zájmem o obor - badatele, teatrology, studenty. Přitom muzeum je samozřejmě projektováno se zázemím na pořádání loutkových představení. Atraktivitu trvalé expozice prachatické filiálky NM by ještě měly zvyšovat doplňující výstavy, zaměřené na podobnou problematiku nebo regionální témata.
MATĚJ KOPECKÝ - PATRIARCHA ČESKÉHO LOUKÁŘSTVÍ
Matěj Kopecký se narodil roku 1775 v Libčanech na Královéhradecku, a to jako „dítě potulného kejklíře“. Přesně o dvacet let později se oženil s Rozálií Holzäpfelovou a usadil se s ní v jejím rodném městě - Miroticích. Poté, co několik let sloužil v armádě, vystřídal řadu profesí, až se natrvalo rozhodl pro loutkoherectví. Založil tak rodinnou tradici, která se udržela až do našich časů - členem divadla Drak byl až do své smrti v roce 2001 jeho potomek Matěj Kopecký. Pro svou vlastní kočovnou divadelní společnost M. Kopecký napsal řadu her obvykle s historickými náměty a vlasteneckým laděním. Ze zprávy J. V.Friče, který byl osobně přítomen Kopeckého provedení hry Doktor Faust, lze odvodit, že se ve čtyřicátých letech Matěj Kopecký těšil již určité popularitě. Zemřel v roce 1847 - v úmrtní knize je napsáno, že to byl „komediant z Mirotic, vdovec a žebrák“.
