Doby, kdy se ženy mohly rozvíjet jen v kuchyni za sporákem, jsou dnes už dávnou minulostí. Přesto se v pracovním životě stále potýkají s mnoha nevýhodami. Kromě obecně nižších platů, vyšších nároků na vzdělání a hůře dosažitelných vedoucích pozic stojí za jejich neúspěchem také nedostatečná podpora částečných úvazků, jejíž vinou není do pracovního procesu momentálně zařazeno okolo tři čtvrtě milionu žen. Z velké části jde o matky na rodičovské či mateřské dovolené, důchodkyně a studentky. Mnohé z nich by přitom pracovat chtěly. Vychází to z tiskové zprávy digitální platformy Flecto, která se zabývá flexibilitou na trhu práce.
Podle Eurostatu bylo v Česku v roce 2020 jen 5,6 procenta zaměstnanců, kteří pracovali na zkrácený úvazek, což z nás v tomto ohledu činí sedmou nejhorší zemí Evropské unie. Naopak nejlépe je na tom Nizozemsko, kde částečný pracovní poměr využívá 47 procent zaměstnanců. „V současné době je trh práce v České republice málo pružný. Flexibilita v zaměstnávání přitom odbourává řadu překážek a otevírá mnoho pracovních příležitostí pro všechny, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat na plné úvazky,“ komentuje Jana Stehlíková, spoluzakladatelka a jednatelka digitální platformy Flecto.
Diskriminace není mýtus
Není to ovšem jen vinou nedostatečné podpory zkrácených úvazků. U celé řady žen představuje největší překážku v kariérním životě nedostatek sebedůvěry. Tu v mnoha případech podrývá také skutečnost, že se matky během mateřské dovolené více věnují rodině a domácnosti než rozvoji znalostí ze svého původního oboru. Změna přístupu k ženám a silnější sebedůvěra by podle platformy Flecto přitom mohla na trh práce přivést až 25 tisíc nových zaměstnankyň.
„Rozhodně bych nepodpořila tvrzení, že diskriminace žen na trhu práce je pouhý mýtus. Stále se ještě setkáváme s tím, že žena pozici nedostane, protože děti ještě nemá, nebo naopak kvůli tomu, že je má,“ přibližuje Kateřina Tkadlecová, spoluzakladatelka a jednatelka společnosti Flecto. Na druhou stranu však dodává, že se chování zaměstnavatelů začíná výrazně měnit. „Stále více si uvědomují, že cílit na ženy jako zaměstnankyně znamená především nabídnout jim flexibilitu, nikoli ji od nich očekávat,“ říká.
Z tohoto důvodu někteří zaměstnavatelé začali nabízet různé formy zkrácených úvazků, což usnadňuje i zapojení žen nad 63 let, které jsou na trhu práce zatím stále opomíjené. „Právě míra zaměstnanosti u této věkové skupiny se v rámci zemí EU zvyšuje. Český trh práce tento růst teprve čeká,“ říká Tkadlecová.
Pět hodin neplacené práce navíc
Jako možné řešení vidí obě spoluzakladatelky rozvoj a zpřístupnění rekvalifikačních procesů. Ty, které jsou momentálně určeny pro ženy na rodičovské dovolené, se možná těší poměrně vysoké podpoře, ale jen malá část z matek na ně skutečně dosáhne. Pomoci by mohlo například přesunutí teoretické části do on-line prostoru, ale i e-learningy či webináře v odpoledních hodinách. „Ne každý má možnost týdny vysedávat v učebnách a dojíždět na rekvalifikační kurzy,“ vysvětluje Stehlíková s tím, že náklady by ušetřili i sami zaměstnavatelé.
Podle americké konzultační firmy McKinsey & Company působící po celém světě, by ženám cestu za kariérním úspěchem ulehčila také změna v oblasti genderových rolí. Až 63 procent žen dělá většinu domácích prací a vykonává téměř pět hodin neplacené práce denně, což je 2,5krát více než v případě mužů. V důsledku toho má kolem 26 procent z nich problémy sladit osobní a kariérní život. Roli pak samozřejmě hrají mnohdy nedostupná zařízení pro malé děti, dopad koronavirové pandemie, který více dolehl právě na ženy, ale i již zmíněná nedostatečná flexibilita pracovních poměrů.
Pokud by v tomto směru došlo k výrazným změnám, mohlo by se to pozitivně promítnout nejen na množství pracujících žen, ale také na jejich kariérním růstu. Více žen na vrcholových pozicích by pak s sebou podle zářiové studie společnosti McKinsey & Company přineslo potenciální ekonomický růst. Pokud by se ženy více zapojily do ekonomických aktivit, vzrostlo by HDP do roku 2030 o 500 miliard.
