Existují všeobecné popisy pracovních náplní konkrétních profesí? Případně, kde jsou tyto popisy k nahlédnutí?Pro zaměstnance ve veřejné sféře existuje Katalog prací, který je přílohou vyhlášky č. 469/2002 Sb., ve znění pozdějších novel.
Existují všeobecné popisy pracovních náplní konkrétních profesí? Případně, kde jsou tyto popisy k nahlédnutí?
Pro zaměstnance ve veřejné sféře existuje Katalog prací, který je přílohou vyhlášky č. 469/2002 Sb., ve znění pozdějších novel. Ten popisuje jednotlivá povolání podle jejich náročnosti, aby podle těchto specifikací bylo možné přiřadit zaměstnance pod určitou platovou třídu.
V soukromé, tedy podnikatelské sféře, takový všeobecně závazný dokument neexistuje. Jako orientační však samozřejmě můžete použít výše zmíněný Katalog prací. V praxi ale soukromé firmy v řadě případů poskytují mnohem vyšší (smluvní) mzdu, než jakou tato vyhláška stanoví.
Náplň jednotlivých profesí by měla být především záležitostí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pro obě strany je proto důležité v pracovní smlouvě uvést druh práce co nejpřesněji. Neměl by být ani příliš široký (například „dělník“, „úředník“, „analytik“), ale ani příliš úzký („řidič autobusu značky Karosa na dopoledních směnách linky Praha-Rakovník“).
Pokud by totiž popis činnosti byl příliš široký („zaměstnanec vykonává jakoukoliv práci podle pokynů nadřízeného“), mohla by taková smlouva být podle zákona neplatná kvůli nedostatečné určitosti.
Vhodné je uvést v pracovní smlouvě název pozice a odkázat na vnitřní předpis, kde jsou náplně jednotlivých pracovních pozic definovány podrobněji. Příslušná část tohoto vnitřního předpisu může být například nedílnou součástí pracovní smlouvy. Pozdějším sporům předejdete, když necháte zaměstnance podepsat i tuto konkrétní náplň práce.
Zoufat ale nemusíte ani v případě, že ve vaší firmě žádný takový předpis neexistuje. Napíšete-li třeba do pracovní smlouvy jen název profese jako například „řidič“ či „lakýrník“ a neuvedeteli bližší náplň, vychází se z obecných zvyklostí a běžné náplně takových profesí - laicky řečeno ze zdravého rozumu. Zaměstnanci vedenému jako řidič pak tedy nemůžete ukládat například práci v call-centru vaší přepravní společnosti. A naopak: Takový zaměstnanec se jen těžko bude bránit, že v pracovní smlouvě nemá výslovně uvedenu povinnost jezdit v souladu s pravidly silničního provozu a podobně.
Popisy některých profesí můžete nalézt třeba také v dokumentech svazu firem, působících ve vašem oboru.
Mgr. Zdeněk Bauer právník
