Objem zahraničních investic roste, mnozí investoři však odcházejí Stále více významných investorů opouští republiku a míří na východ, případně do Polska. Mimo jiné se jim nelíbí, kolik pracovní doby Češi promarodí. Těžkým soupeřem začíná být Slovensko.
Objem zahraničních investic roste, mnozí investoři však odcházejí
Stále více významných investorů opouští republiku a míří na východ, případně do Polska. Mimo jiné se jim nelíbí, kolik pracovní doby Češi promarodí. Těžkým soupeřem začíná být Slovensko.
Vysoký objem zahraničních investic navzdory pokračující recesi světové ekonomiky dělá z ČR premianta střední a východní Evropy. Neusněme však na vavřínech. Stále více významných investorů také ČR opouští a míří na východ, případně do sousedního Polska. Důvodů, které firmy nutí ukončit svou výrobu v ČR a odejít směrem na východ, je celá řada. Vévodí jim však jeden základní - v ČR přestává být levná pracovní síla. Průměrná mzda se zvýšila již na 15 442 korun. Zahraniční investory také trápí časté absence českých zaměstnanců, protože kvůli systému nemocenské se lidem s nižšími příjmy vyplatí marodit. Ze studie Českomoravské elektrotechnické asociace, jejímiž členy jsou právě i zástupci velkých zahraničních investorů podnikajících v České republice, například vyplynulo, že z každých sto odpracovaných dní Češi více než týden promarodí, zatímco v zemích Evropské unie jsou lidé doma většinou méně než čtyři dny. Investorům vadí i nedostatek pracovníků potřebné kvalifikace.
Začal to brněnský Flextronics
Prvním významnějším investorem, který oznámil konec podnikání v ČR, byla elektrotechnická společnost Flextronics International (FI), která se v červenci rozhodla z důvodů celosvětové krize elektrotechnického odvětví opustit brněnskou průmyslovou zónu na Černovické terase a přesunout své aktivity především do závodu v Maďarsku, ale i jinam v Evropě. Stalo se tak ještě před vypršením platnosti investičních pobídek, které v roce 2000 získala od českého státu. V listopadu oznámila úmysl odejít z ČR českolipská pobočka jednoho z největších světových výrobců baterií, společnosti Varta. Mateřskou společnost Varta Microbattery k tomuto rozhodnutí vedla nutnost snížit náklady kvůli udržení konkurenceschopnosti. Výrobu přestěhuje zřejmě do Indonésie nebo do Číny. Stalo se to právě v době, kdy firmě končily daňové prázdniny. Výrobu kabelů pro automobilový průmysl končí k 31. březnu 2003 ve Frýdlantu společnost Leoni Czechia, která se přemístí do závodu Leoni Kabel Polska v polském městě Wierzbice. Soustředění aktivit do jednoho závodu prý má firmě umožnit lépe odolávat cenovým tlakům ze strany zákazníků a zvýšit konkurenceschopnost. Výpověď čekají také například zaměstnanci belgického výrobce světel Massive production v Litovli, který se stěhuje do Číny, Kalnou v Podkrkonoší nedávno opustila japonsko-německá firma Takata Petri, v jejíž továrně se obšívaly automobilové volanty. Podle generálního ředitele CzechInvestu Martina Jahna však žádná firma kromě již zmíněného Flextronicsu neopouští ČR před vypršením platnosti investičních pobídek.
CzechInvest: Odchody nejsou masové
I když uzavření továrny většinou znamená pro postižené město či celý region velkou ztrátu a velké problémy především pokud jde o skokový nárůst nezaměstnanosti, situace podle Jahna zase není tak tragická. Řada investorů totiž v ČR zůstává a další přicházejí. „Neplánujeme přesun výroby. Samozřejmě, že za dobu, co jsme tady, náklady na pracovní sílu i ty další vzrostly. Věřím ale, že to se dá řešit. Záleží na poměru cen a kvality,“ upozorňuje například ředitel české pobočky japonské Nikom Kenji Yoshioka. Dodal, že v případě investice zase není tak jednoduché továrnu odstěhovat. V Olomouci chce zůstat nadnárodní společnost Torrington, výrobce ložisek. „Výhodami Česka zůstávají dobrá kvalifikace lidí, schopnosti zvládnout technicky náročné obory i dobrá infrastruktura,“ domnívá se ředitel Torringtonu ČR Milan Tomáš. Investory, kteří od státu dostali výrazné pobídky zejména v podobě daňových prázdnin, drží také v ČR právě tyto investiční pobídky. Z průzkumu CzechInvestu vyplývá, že pětina ze 120 investorů, kteří dostali vládní pobídky, plánuje v ČR další investice. „Mluvit o tom, že zahraniční firmy teď vyčerpávají daňové prázdniny a odcházejí, je nesmysl. Mají před sebou ještě minimálně pět, osm let a dobrá polovina z nich čeká spíše další expanzi než útlum,“ zdůrazňuje Jahn. Podle jeho slov je tedy příklad Flextronicsu, který odešel před vypršením pobídek, výjimkou. Dodal také, že vzhledem k rostoucí konkurenci v celém světě (a zejména recesi v zemích EU) je dobré, že od nás neodchází daleko více firem.
Boj o investice přitvrzuje
Na východ ale nemíří jen zahraniční investoři, „zaječí úmysly“ mají i některé české firmy. Například rožnovské firmě Tesla Ecimex, která vyrábí součástky pro barevné televizory a která chtěla vytvořit další desítky pracovních míst, nabídlo lepší podmínky sousední Slovensko. Významného exportéra, pardubickou Fomu Bohemia, zase tíží silný kurz české koruny a z tohoto důvodu se chystala rovněž na Slovensko. I když Slovensko asi pro mnohé firmy není tím ideálním cílem. Míří totiž stejně jako ČR do Evropské unie a rozdíly mezi oběma zeměmi se mohou brzy zmenšit. Cílem investic se tak stanou země dále na východ, jako je například Ukrajina. Podle Jahna i tyto příklady svědčí o tom, že se boj mezi jednotlivými zeměmi v rámci středo či východoevropského regionu o získání silných investorů přitvrzuje. „Získali jsme téměř všechny velké projekty na zelené louce. U Philipsu šlo o největší investici v elektronice, u Toyoty a Peugeotu v automobilovém průmyslu. Situace začala ostatní země tlačit k tomu, aby zlepšovaly své investiční prostředí a pokusily se na nás dotáhnout,“ domnívá se ředitel CzechInvestu. Poukazuje také na to, že obrovský kus práce se udělal zejména na Slovensku, kterému investoři chyběli. Nyní má tato země stabilní proevropskou vládu, vytvořila systém investičních pobídek a snaží se vytvořit funkční agenturu pro zahraniční investice. Také dává hodně peněz na svou propagaci. „Já osobně považuji Slovensko za nového těžkého soupeře,“ upozornil Jahn. Dalším naším konkurentem v Evropě prý může být Rumunsko, které se rovněž politicky stabilizovalo a zahájilo masivní podporu investic. A navíc se může pyšnit levnou pracovní silou. „Pokud jde o pobídky a průmyslové zóny, tam jsme připraveni dobře. Ale je třeba zlepšovat vymahatelnost práva, investovat do technického školství a podobně,“ nastínil Jahn možnosti úspěšného boje ČR o další investory. Důležité jsou rovněž investice do dopravní infrastruktury či fungující a rychlá celní správa. „Potřebujeme prostě fungující exekutivu. Pokud budeme chtít přitáhnout sofistikovanější výroby, nevyhneme se dovozu kvalifikované pracovní síly,“ zdůraznil šéf CzechInvestu. Bez těchto podmínek nelze zaručit, že investoři nebudou masivně opouštět ČR, ale že sem naopak budou přicházet.
Objem přímých zahraničních investic v České republice dosáhl za první tři kvartály letošního roku částky 235,7 miliardy, zatímco za celý loňský rok činil jen 187 miliard korun. Na přílivu investic se rozhodující měrou podílely země Evropské unie, které v ČR investovaly 213 miliard korun. Vládní agentura na podporu investic CzechInvest nyní v ČR spolupracuje s manažery 69 průmyslových zón, které představují celkovou plochu více než dvou tisíc hektarů.
