Co je pracovní smlouva
Pracovní smlouva je písemný dokument, který slouží jako jedna z možností založení pracovního poměru. Obsahuje všechna práva a povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci i naopak a musí splňovat zákonem stanovené formální i obsahové náležitosti. Ty upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který zároveň nařizuje, že pracovní smlouva musí být podepsána oběma smluvními stranami nejpozději v první den nástupu zaměstnance do práce.
Pracovní poměr se sjednává buď na dobu určitou, nebo neurčitou podle vůle zaměstnavatele. Některé podniky rády využívají dobu určitou jako nástroj jakéhosi prodloužení zkušební doby. Jinde je naopak možné bezprostředně po skončení zkušební lhůty přejít na dobu neurčitou. Obě dvě tyto možnosti mají své výhody a nevýhody.
Pracovní smlouva na dobu určitou
Zde platí zákonné omezení, kdy vám zaměstnavatel může poskytnout pracovní smlouvu na dobu určitou maximálně třikrát po sobě. Nejčastěji se sjednává smlouva na jeden rok s možností prodloužení, avšak existují i výjimky, například v případě zástupu za mateřskou dovolenou. U takové pozice se často podepisuje smlouva přímo na dobu, po kterou chce daná kolegyně mateřskou čerpat, avšak maximálně na tři roky.
Nevýhodou doby určité je především nejistota, zda po jejím uplynutí nepřijdete o práci. Pakliže se však nejedná vyloženě o zástup za mateřskou nebo práci, která je stanovena pouze na dobu trvání nějakého projektu, nebude mít pravděpodobně zaměstnavatel potřebu schopného pracovníka vyhazovat. V podstatě se tím kryje pro případ, že by se ukázalo, že pro danou činnost nemáte dostatečné schopnosti či dovednosti, až po zkušební době.
Kromě toho vám taková smlouva může zavařit při žádosti o hypoteční úvěr. Pokud toužíte po vlastním bydlení a měníte zrovna zaměstnání, bude-li to jen trochu možné, trvejte na smlouvě na dobu neurčitou. V opačném případě vám totiž bankovní společnosti ani po uplynutí zkušební doby pravděpodobně hypotéku neposkytnou.
Aby ale nebyla řeč jen o negativních vlastnostech smlouvy na dobu určitou, je potřeba brát v potaz také její benefity. Tím nejzásadnějším je, že vám v případě, kdy po uplynutí stanovené doby nechcete pokračovat v zaměstnání, nevzniká povinnost dodržet žádnou výpovědní lhůtu. Tento smluvní vztah je proto vhodný především pro osoby, které hledají zaměstnání jen na určitý čas, a to například z důvodu stěhování, cestování nebo mají lepší nabídku, kam je však možné nastoupit třeba až za rok.
Pracovní smlouva na dobu neurčitou
Ve většině případů je upřednostňovanějším typem pracovního vztahu smlouva na dobu neurčitou. Ta funguje tím způsobem, že po uplynutí zkušební doby, která trvá nejčastěji tři měsíce, přechází pracovní smlouva do režimu bez stanoveného termínu jejího ukončení.
Tato varianta bude vyhovovat všem zaměstnancům, kteří stojí o dlouhodobý pracovní poměr. Doba neurčitá vám navíc dává jistotu, že v případě nečekané výpovědi budete mít čas na hledání nového zaměstnání díky výpovědní lhůtě. Stejně tak, jak bylo výše zmíněno, je tento typ smlouvy nezbytný pro možnost sjednání některých typů úvěrů.
Náležitosti pracovní smlouvy
Pokud zaměstnavatel nechce čelit vysokým pokutám, je nezbytně nutné, aby pracovní smlouva měla písemnou podobu. Zákon sice povoluje sjednat nejprve pracovní smlouvu ústně, avšak stejně musí být dodatečně zpracována její písemná forma. Pakliže tato povinnost nebude dodržena, dopustí se zaměstnavatel přestupku, za který mu hrozí pokuta až ve výši 10 milionů korun.
Novela zákoníku práce navíc nově umožňuje zaměstnavatelům elektronické uzavírání pracovních smluv. Stejně tak bude možné provádět elektronicky i změny v těchto dokumentech. Je k tomu však zapotřebí souhlas zaměstnance, který svému zaměstnavateli musí zároveň k těmto účelům poskytnout svou soukromou elektronickou adresu. Od elektronické pracovní smlouvy má pak zaměstnanec právo odstoupit do 7 dnů bez udání důvodu.
V případě tištěných smluv je potřeba dokument vyhotovit ve dvou kopiích, kdy jeden náleží zaměstnanci a jeden si nechá zaměstnavatel. Tuto smlouvu včetně jakýchkoliv dalších dodatků je nutné v zaměstnání archivovat, aby bylo možné do ní v případě potřeby kdykoliv nahlédnout. Kromě toho, že musí být vytvořena ve dvou provedeních, stanovuje zákon také její povinný obsah. Obsah pracovní smlouvy by tak měl zahrnovat následující náležitosti:
- identifikace smluvních stran,
- druh práce,
- místo nebo místa výkonu práce,
- vymezení pracovní doby,
- dobu, na kterou se smlouva sjednává (určitá, nebo neurčitá),
- informace o zkušební lhůtě,
- den nástupu do práce,
- místo a datum podpisu pracovní smlouvy,
- podpisy zaměstnavatele a zaměstnance.
Většina podniků má již připravený vlastní vzor pracovní smlouvy, který může aplikovat na jakéhokoliv zaměstnance. Vzhled takového dokumentu si zaměstnavatel určuje na základě jednotného grafického stylu společnosti, avšak standardně se jedná o formát A4 s názvem Pracovní smlouva v hlavičce dokumentu. Vzor pracovní smlouvy je samozřejmě také volně dostupný na internetu. Ten si každý může jednoduše stáhnout a nechat se jím inspirovat.
K čemu slouží dodatek k pracovní smlouvě
Jakákoliv změna pracovní smlouvy vyžaduje zpracování takzvaného dodatku. Jedná se o listinu, v níž se stanoví nová práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Nejčastěji se týká dodatek k pracovní smlouvě snížení nebo zvýšení mzdy, změny pracovní doby, pracovní pozice, vykonávané činnosti či místa výkonu práce.
Tento dokument je stejně důležitý jako samotná smlouva, neboť nově upravuje vztah mezi smluvními stranami. Musí mít tedy také písemnou podobu a podpisy obou zúčastněných stran, jinak by nemohl být považován za platný. Je však potřeba dát si velký pozor, aby informace uvedené v dodatku nějakým způsobem nekolidovaly s údaji uvedenými v pracovní smlouvě.
Co nastane, když končí smlouva na dobu určitou
Jakmile se přiblíží konec pracovní smlouvy na dobu určitou, existuje několik možností, jak nastalou situaci řešit. První variantou je, že vám zaměstnavatel nabídne novou smlouvu na dobu určitou. Takové prodloužení pracovní smlouvy může však nastat pouze za předpokladu, že tak nebylo učiněno už dvakrát. Pakliže již byly vyčerpány všechny tři možnosti pro sjednání smlouvy na dobu určitou, nabízí se dále tato řešení:
- Přechod na smlouvu na dobu neurčitou – pokud je s vámi zaměstnavatel spokojený a neexistují žádné důvody, proč by vám smlouvu neměl obnovit, může s vámi podepsat smlouvu na dobu neurčitou, která již nemá termín ,expirace‘. Pro pozdější rozvázání pracovního poměru už bude muset zaměstnavatel udat důvod výpovědi a oběma smluvním stranám vznikne povinnost dodržet výpovědní lhůtu, pokud zaměstnanec nebude odcházet na dohodu.
- Ukončení pracovního poměru – druhou, méně veselou variantou je neprodloužení pracovní smlouvy a rozvázání pracovního poměru. V takovém případě zaměstnanec v práci skončí ke dni, k jakému vyprší platnost jeho pracovní smlouvy.
Neprodloužil vám zaměstnavatel někdy smlouvu?
Ukončení pracovní smlouvy
Ukončení pracovního poměru může mít různé důvody, od osobních a zdravotních přes zrušení pracovní pozice až po hrubé porušení pracovní smlouvy. Důležitou roli v tomto procesu hrají například i provozní podmínky dané společnosti, vztahy na pracovišti či naléhavost odchodu (například kvůli zdravotním důvodům). Bez ohledu na to, kvůli čemu dochází k rozvázání poměru, je možné pracovní smlouvu ukončit několika způsoby. Vždy však záleží na domluvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, na jakou variantu se přistoupí. Rozvázat pracovní vztah je tak možné těmito způsoby:
- neprodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou,
- výpověď pracovní smlouvy (ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele),
- ukončení pracovní smlouvy dohodou,
- odstoupení od pracovní smlouvy před nástupem do zaměstnání.
