Pracovní úraz
Definice pracovního úrazu je stanovena v § 271 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přičemž tento přepis řeší i veškerou problematiku s pracovními úrazy spojenou. Pro účely tohoto zákona je pracovní úraz definován jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k čemuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Jako pracovní úraz se ovšem posuzuje také takový úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Je ovšem dobré mít na paměti, že podle zákoníku práce není pracovním úrazem takové zranění, které se zaměstnanci přihodilo na cestě do zaměstnání nebo zpět. Pokud jde o nemoci z povolání, ty jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.
Zákoníkem práce je pak stanovena odpovědnost zaměstnavatele za újmu, která pracovním úrazem vznikla. Za pracovní úrazy v podniku, pokud jsou tak klasifikovány, je odpovědný zaměstnavatel. Neplatí to však vždy, i zaměstnavatel má možnost obrany, pokud prokáže, že zaměstnanec pochybil a nedodržel stanovená pravidla.
| Kdy není zaměstnavatel odpovědný za pracovní úraz |
|---|
| pokud zaměstnanec porušil pokyny nebo nebo zákazy, které měly vést k zajištění bezpečnosti práce, i když byl s nimi předem seznámen a jejichž dodržování zaměstnavatel pravidelně kontroloval |
| jestliže pracovní úraz vznikl nezodpovědností a nepřípustným chováním zaměstnance, nejčastěji v opilosti nebo pod vlivem drog |
NAŠE RADA: Na co je třeba myslet, když chcete jako zaměstnanec čerpat neplacené volno?
Odškodnění
V případě pracovního úrazu má zaměstnanec právo na odpovídající odškodnění. Posuzuje se přitom závažnost a povaha úrazu. Obecná promlčecí lhůta je zde tři roky.Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu, která vznikla pracovním úrazem, pokud se tak stalo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Musí přitom nahradit škodu či nemajetkovou újmu i za předpokladu, že dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se této povinnosti zcela nebo zčásti nezprostí.
Povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu se zaměstnavatel může zprostit v situacích, které udává zákoník práce. Jedná se například o situace, kdy postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.
Dalším důvodem ke zproštění povinnosti nahradit škodu či nemajetkovou újmu je pak opilost postiženého zaměstnance nebo třeba zneužití jiných návykových látek. Zprostit povinnosti náhrady škody či nemajetkové újmy se zaměstnavatel naopak nemůže, pokud zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo ohrožujícího život či zdraví.
Nároky při odškodnění pracovního úrazu (druhy náhrad):
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
- náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění,
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- náhrada věcné škody,
- jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance.
Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance:
- náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
- náhrada nákladů na výživu pozůstalých,
- jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých,
- náhrada věcné škody (přísluší dědicům zaměstnance).
Lidé se často ptají, jak se platí pracovní úraz, jak funguje dorovnání mzdy při pracovním úrazu a jaká je nemocenská při pracovním úrazu. Výpočet odškodnění pracovního úrazu přitom závisí na celé řadě faktorů, jako je například skutečnost, zda zaměstnavatel hradí náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, nebo jde o náhradu mzdy či platu po skončení pracovní neschopnosti.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Pracovní úraz často může skončit pracovní neschopností zaměstnance. Náhrada mzdy a nemocenské dávky v době léčení jsou pak nižší, než je mzda či plat zaměstnance v běžném pracovním procesu. Z toho důvodu má poškozený zaměstnanec nárok na dorovnání výdělku, přičemž tuto náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně.
V průběhu pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání tedy zaměstnanec pobírá místo své klasické mzdy (platu) nemocenské dávky. Během této doby zaměstnanci náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Jde o jakési dorovnání mzdy při pracovním úrazu, přičemž rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je kalendářní čtvrtletí před vznikem pracovního úrazu.
Výše náhrady činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu dle § 192 nebo také odměny z dohody dle § 194 a plnou výší nemocenského. Důležité je také poznamenat, že náhrada za ztrátu na výdělku pak zaměstnanci přísluší také při další pracovní neschopnosti z důvodu stejného pracovního úrazu či nemoci z povolání.
Jelikož je zaměstnavatel oprávněný částky náhrady mzdy místo nemocenských dávek zvyšovat, pokud ovšem nepřesáhnou průměrný výdělek, během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnanci nemusí reálně vzniknout žádná škoda. V takovém případě by zaměstnavatel náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v této době neposkytoval.Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo ho postihla nemoc z povolání, po celou dobu své pracovní neschopnosti, kdy vlivem daného úrazu nebo diagnostikované nemoci z povolání nemohou nastoupit zpět do práce.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Tato náhrada zaměstnanci přísluší ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného ze stejného důvodu. Nejdéle může zaměstnanec danou náhradu čerpat do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let, nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Na náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti má zaměstnanec právo i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní úraz či nemoc. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po odhalení nemoci z povolání se přitom považuje mzda či plat, ze kterého se stanoví výše nemocenského.Zaměstnanci, který bez udání vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada výdělku pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel tedy nehradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.
V případě uchazeče o zaměstnání, kterému se stal pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání, se za výdělek po pracovním úrazu či po zjištění této nemoci považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Bývalému zaměstnanci tak náleží rozdíl mezi minimální mzdou a poskytovanou podporou v nezaměstnanosti.
NÁŠ TIP: Kalkulačka výpočtu výše nemocenské
Nahlášení pracovního úrazu
Zaměstnanec má zákonem stanovenou povinnost bezodkladně oznámit svému nadřízenému svůj pracovní úraz, ale i pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby na pracovišti, jehož byl svědkem. Podmínka platí kvůli tomu, že úrazem postižená osoba může být ve zdravotním stavu, který nedovolí ohlášení pracovního úrazu učinit, a role svědka je důležitá při objasňování příčin pracovního úrazu.
| Zapamatujte si: Zaměstnanec by měl ve vlastním zájmu zaměstnavateli ohlásit i úraz, který se mu zdá zanedbatelný, protože může mít v budoucnu následky, za které by mohl dostat odškodnění. |
Měníte zaměstnání: Pracovní smlouva: vzor, jak ji prodloužit a co s dodatky?
Záznam o pracovním úrazu
Zaměstnavatel je poté povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, a to za účasti samotného poškozeného zaměstnance, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků, odborové organizace (jestliže zde působí) a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bez vážných důvodů přitom nesmí měnit stav na místě úrazu do doby jeho objasnění.
Bez zbytečného odkladu by měl zaměstnavatel pracovní úraz ohlásit hned na několika různých místech. Jde například o územně příslušný útvar Policie České republiky, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že byl v souvislosti s úrazem spáchán trestný čin. Dále je to odborová organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany, oblastní inspektorát práce (OIP), zaměstnavatel, který zaměstnance k práci vyslal nebo dočasně přidělil, nebo také zdravotní pojišťovna.
Zaměstnavatel musí veškeré vzniklé pracovní úrazy evidovat v knize úrazů, a to i v případě, že nakonec nebudou označeny jako pracovní. Při zranění zaměstnance, které vyústí v pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny, nebo při smrtelném úrazu pak musí zaměstnavatel vyhotovit záznam o pracovním úrazu. Ten je vyhotovován ve dvou kopiích. Jedno vyhotovení záznamu pro postiženého zaměstnance (nebo rodinným příslušníkům v případě smrti zaměstnance), druhé pro zaměstnavatele.
Záznam o úrazu je nutné připravit neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o pracovním úrazu dozvěděl. Záznam za uplynulý kalendářní měsíc pak zaměstnavatel nejpozději do pátého dne následujícího měsíce pošle také příslušným institucím, přičemž v případě smrtelného úrazu to musí být nejpozději do pěti dnů.
| Zapamatujte si: Pracovní úraz může být následně odškodněn, je-li řádně ohlášen a vyplněn záznam o úrazu. |
Bodové hodnocení úrazu
Zaměstnanec, kterého potká pracovní úraz nebo nemoc z povolání, má nárok na náhradu za bolest, běžně bolestné, a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Obojí se vyplácí jako jednorázová dávka.
Při posouzení důsledků pracovního úrazu se vychází z nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Konkrétní pracovní úraz a jeho následky se řeší podle lékařských zpráv a nálezů všech poskytovatelů zdravotních služeb a péče, kteří se na léčení hodnoceného úrazu podíleli. Výše odškodnění tedy záleží na lékařském posudku.Bolestné – body a tabulka
Bolestí se podle daného nařízení rozumí tělesné a duševní strádání, které bylo způsobeno poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to včetně stresu, obtíží a psychických symptomů, které poškození zdraví obvykle doprovázejí. Dále se pod pojmem bolest rozumí také léčení a odstraňování následků poškození zdraví, kam patří také komplikace vzniklé v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Jako ztížení společenského uplatnění se označuje trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem či nemocí z povolání a jeho trvalé následky a psychosociální dopady, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, a to zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
Pracovní úrazy se odškodňují jinak než zranění, která vznikla v běžném životě mimo zaměstnání. V případě, že se jedná o pracovní úraz, je třeba pro výpočet použít výše uvedené nařízení vlády. Každý pracovní úraz má tabulkově přiřazený počet bodů, tedy bodové hodnocení úrazu. Jeden bod je v § 3 tohoto nařízení stanoven na 250 korun.
Pokud se jedná o úraz nepracovní povahy, bolestné se určuje podle metodiky Nejvyššího soudu České republiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, konkrétně bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku. Podle této metodiky se doporučuje hodnotu bodu odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy za kalendářní rok předcházející.
