Země eurozóny jsou často kritizovány za zákony, kvůli nimž je dražší najímání a těžší propouštění zaměstnanců. Šéfové firem si stěžují, že v dobrých časech nemohou expandovat tak rychle a v době krize se zmenšovat tak plynule jako jejich konkurenti ze Spojených států. Společnosti proto dosáhly nižších zisků a zároveň zaměstnanost je nižší. „Vedlo to k menšímu utrácení spotřebitelů, a tím pádem k pomalejšímu ekonomickému růstu,“ říká Carlo Monticelli, odborník na ekonomiku eurozóny v Deutsche Bank v Londýně.
Přesto se flexibilita pomalu vkrádá také na evropské trhy pracovních sil. Michael Saunders, vedoucí ekonom pro Evropu u Schroder Salomon Smith Barney v Londýně, poznamenává, že počet zaměstnanců pracujících na částečný úvazek nebo na smlouvy na dobu určitou prudce stoupl. Například v Německu představovala práce na částečný úvazek v roce 2000 podíl 17,6 procenta všech zaměstnání, což podle údajů OECD znamená nárůst ze 13,4 procenta z roku 1990. Ekonomové předpokládají, že podíl v minulém roce ještě vzrostl (viz tabulka). Protože dočasní pracovníci a zaměstnanci na částečný úvazek mohou být snáze propouštěni než zaměstnanci na plný úvazek, společnosti je chtějí přijímat. Částečně důsledkem tohoto vývoje, jak poznamenává Saunders, stoupl index podílu populace na pracovní síle (podíl všech pracujících k celkové populaci v produktivním věku) v pěti letech do roku 2000 o více než dva procentní body na téměř 69 procent.
Samozřejmě že velcí zaměstnavatelé by stále rádi získali svobody v americkém stylu, aby mohli najímat a propouštět pracovníky na plný úvazek. V mezidobí však alespoň překotně využívají nedávno nabytou flexibilitu.
Tabulka:
Částečný úvazek v Evropě
Podíl zaměstnanců na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti
Stát; Německo; Francie; Itálie
1990; 13,4 %; 12,2 %;8,8 %
2000;17,6 %; 14,2 %; 12,2 %
2001*; 18,0 %; 14,6 %; 12,6 %
* Odhad ekonomů
Pramen: OECD
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
