Vzpomínka u památníku čs. letců RAF -Okřídleného lva na Klárově - se uskuteční 14. srpna od 14 hodin a účastníci kromě připomínky založení leteckých sil Československé republiky také uctí památku Čechoslováků, kteří za druhé světové války bojovali v řadách britského královského letectva.
Čestným hostitelem akce bude za Prahu 1 její starosta Oldřich Lomecký, který výstavbu tohoto památníku doslova vyvzdoroval na některých památkářích a politicích. „Mám radost, že Okřídlený lev žije svým vlastním životem a že se u něj scházíme nejen p ři vzpomínání na Čechoslováky v RAF, ale také při dalších příležitostech, jako je například právě sté výročí založení československého letectva,“ říká Lomecký.
Mezi hosty nebude chybět ani válečný veterán, nositel Bílého lva, generálmajor Emil Boček. Přijde i další tradiční účastník - kardinál Dominik Duka, jehož otec František byl zbrojířem 311. československé bombardovací perutě RAF, což znamená, že i jeho jméno je uvedeno na památníku, jenž nese všech 2507 jmen žen a mužů, kteří za druhé světové války odešli z porobené vlasti bojovat v řadách britského královského letectva.
Uctít památku svých předchůdců a pozdravit účastníky setkání také tentokrát přiletí současní piloti. Přesně ve čtvrt na tři odpoledne nad památníkem při dvou průletech zahřmí motory bojových letadel JAS 39 Gripen a Eurofighter Typhoon.
TGM, Josef Bílý a sokolové
V Praze 1 přitom zdaleka nejde o jedinou akci, kterou si místní obyvatelé připomínají výročí vzniku samostatného státu.
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký
Letos se již v první městské části konaly dva plesy - reprezentační a seniorský -na téma založení republiky a připomenutí osobnosti T. G. Masaryka. Kromě těchto velkých akcí se také v Mikulandské ulici uskutečnilo odhalení pamětní desky (včetně pojmenování přilehlé pasáže) armádního generála Josefa Bílého, který byl jednou z vojenských osobností první republiky a neváhal položit život za vlast a svobodu během nacistické okupace.
„Armádní generál Josef Bílý byl mimořádně respektovanou a oblíbenou osobností meziválečné československé armády. Byl to statečný voják, který se v pokročilém věku neohroženě postavil nacistickým okupantům. Pamětní desku na jeho věčnou památku jsme odhalili v roce stého výročí vzniku republiky a věřím, že i díky n í si za dalších sto let potomci našich potomků budou připomínat dávné hrdiny, kteří věrně sloužili své vlasti,“ podotýká starosta Lomecký.
„Pohyblivým“ připomenutím národní státnosti byl červencový průvod sokolů, kteří ve sletovém průvodu - v rámci XVI. všesokolského sletu - prošli centrem Prahy z Václavského náměstí přes Národní třídu a Smetanovo nábřeží až na Staroměstské náměstí, kde je pozdravil právě starosta Prahy 1, který je zároveň místostarostou České obce sokolské.
Muži 28. října
Praha 1 je přirozeným středobodem letošního kulatého výročí republiky - zde se před sto lety scházeli „muži 28. října“, jak jsou obvykle nazýváni, aby vytvořili samostatné Československo.
„Naše městská část je v událostech kolem vzniku Československa samozřejmě vnímána především díky Václavskému náměstí, kde se 28. října 1918 konala ona proslulá manifestace, která znamenala příchod vytouženého. Vedoucí činitelé samostatného státu - Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár -ovšem finální fázi celého národního projektu připravili a uskutečnili především v kulisách historického centra naší metropole,“ vysvětluje Lomecký. I proto lze s lehkou nadsázkou konstatovat, že se jediná „pravá“ ulice s názvem 28. října nachází právě v Městské části Praha 1.
„Bylo by však nespravedlivé, kdybychom v letošním, tolik významném roce vzpomínali pouze na přímé aktéry událostí před sto lety. Přetavení emancipace české myšlenky v národní projekt by nebylo možné bez někdejších národních buditelů, jako byli Josef Jungmann či František Palacký. Jejich jména nesou ulice v Praze 1, a trvale tak připomínají tyto výrazné osobnosti české historie,“ dodává Lomecký.
Málokdo přitom ví, že v Palackého ulici č. 7 v centru Prahy se nachází zachovalý památeční byt, v němž žili František Palacký a Ladislav Rieger. Byt je ve správě Národního muzea a lze si jej prohlédnout s průvodcem po předchozím objednání.
