Hledá se úředník, který bude rozhodovat o územním plánu
Hledá se úředník, který bude rozhodovat o územním plánu. Role jeho úřadu ale zůstává nejasná
Ač Praha patří díky své architektuře k nejobdivovanějším světovým městům, uplynulá dvě desetiletí jí na pohlednosti příliš nepřidala. Pokud tedy nepočítáme rekonstrukce zchátralých historických budov, z nichž po dlouhých letech konečně spadla lešení, která v době normalizace tvořila neodmyslitelný pražský kolorit. Pozoruhodných moderních staveb, na které by Pražané mohli být hrdí a které by přilákaly více turistů, zde v poslední době mnoho nevyrostlo. V centru města lze za zdařilé označit snad jen dvě stavby – Tančící dům a zrekonstruované a dostavěné Sovovy mlýny. Podobu města zkrátka určují mnohem více developeři než odborníci, kteří by měli dostatek pravomocí vytyčit výstavbě jednoznačné hranice a živelné plány podnikatelů regulovat.
Posledních deset let totiž Praze chybí funkce hlavního architekta, a o důležité studii zvané územní plán tak rozhoduje především úředník v čele pražské příspěvkové organizace zvané Útvar rozvoje hlavního města (ÚRM), který se o pravomoci dělí s jednotlivými městskými částmi. Po březnovém odvolání kontroverzního Bořka Votavy zůstává jeho místo stále neobsazené.
Jmenování na spadnutí
„Zatím rozhodnuto nebylo a v tuto chvíli více informací nemám,“ tvrdí mluvčí ÚRM Zuzana Putnářová, mimo jiné partnerka Dušana Kunovského, majitele jedné z největších tuzemských developerských společností Central Group, která v této pozici působí od počátku letošního roku. Pro komunikaci s médii si ji krátce před svým odvoláním vybral Votava, který byl kritizován za přílišné podléhání tlaku developerů. To nakonec vedlo k jeho pádu. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Josefa Noska prý rada města dostane návrh na jmenování nového šéfa co nejdříve.
Zatím se ale šíří spekulace o tom, že šéf ÚRM je už předvybrán – má jít o loajálního úředníka, který se bude řídit přáními politiků. Zdržení při výběru kandidáta může souviset se spory uvnitř pražské koalice, které se týkají právě toho, kdo by měl tuto důležitou funkci obsadit. „Nemáme takové informace, ale u některých odborů tomu tak je, takže překvapením by to nebylo,“ říká opoziční zastupitel Tomáš Hudeček (TOP 09). Spolu se svými stranickými kolegy kritizoval způsob, jakým bylo řízení vypsáno. Vhodný kandidát totiž nepotřebuje vzdělání ani praxi spojenou s plánováním rozvoje měst či architektury, zato musí doložit pětiletou zkušenost ve státní správě. „Jmenování poslušného úředníka namísto odborníka je v Praze tradiční cestou korupce,“ tvrdí Hudeček, který se domnívá, že tato praxe souvisí s celkovým plánováním územního směřování v Praze.
Náměstek Nosek ovšem tvrdí, že podmínky vypsané v konkurzu mají své opodstatnění, protože pro pozici šéfa ÚRM je stejně důležitá tvorba koncepcí i schopnost umět komunikovat s orgány státní správy i jinými institucemi. „Hlavní město Praha hledá schopného manažera a odborníka se zkušenostmi z oboru a veřejné správy, což zahrnuje jak samostatnost v rozhodování a schopnost názory obhájit, tak schopnost pracovat v demokratickém systému,“ říká. Konkurz byl prý vyhlášen podle pravidel. „Spekulace okolo výběrových řízení se objevují vždy, když se jedná o pozice na viditelných místech,“ odmítá veškeré dohady Nosek.
Způsob, jakým magistrát hledá nového šéfa ÚRM, se totiž nelíbí nejen opozici, ale ani odborníkům. Architekti sdružení v iniciativě Za novou Prahu, která si dala za úkol upozorňovat na nutnost změn při plánování rozvoje české metropole, žádali už začátkem března zrušení výběrového řízení. Kromě už zmíněných výhrad mají i další – ty se týkají složení poroty. V ní jako předseda zasedne náměstek Nosek, dále primátor Bohuslav Svoboda, vzděláním lékař, Miroslav Ludvík, ředitel motolské nemocnice a předseda pro územní rozvoj a ředitel magistrátu Martin Trnka. „Při vší úctě k uvedeným, nikdo z nich nemá zkušenosti z této oblasti a není schopen posoudit kompetentnost uchazečů z odborného hlediska,“ tvrdí zástupci iniciativy ve své výzvě.
Víme, co chceme?
Problém úřadu ale nespočívá jen ve výběru osoby, která jej povede. Ještě zásadnější otázkou je to, jak by vlastně měl do budoucna fungovat. Jasná idea, kam by se metropole měla ubírat v příštích desetiletích, ale zatím chybí. Podle kritiků byl proto konkurz vypsán předčasně. Pražští politici sice před veřejností prezentují vůli vykořenit korupci, buď jim ale něco podstatného uniká, nebo zásadní změny nejsou v jejich zájmu. „Tím, že řešíme kompetence ÚRM, pomíjíme příčinu a řešíme následek. Problém je v tom, že Praha není aktivní v utváření své podoby, reaguje pouze na impulzy zvenčí, to znamená v tomto případě hlavně na tlak developerů,“ domnívá se architekt Jakub Fišer, jeden z členů iniciativy Za novou Prahu. Soudí, že Útvar rozvoje hlavního města může do doby, než bude jeho role přesně definována, vést současná pověřená ředitelka, architektka Kateřina Szentesiová.
Vyjasnění priorit pražského územního plánování by pomohlo předejít sporům, které se týkají velkých rozvojových oblastí, jako je Nákladové nádraží Žižkov, Masarykovo nádraží nebo Rohanský ostrov. „Nejen rozvojová území, ale i zbývající cenné parcely či urbanistické proluky ve vnitřním městě by se měly nejdříve jasně zaregulovat a teprve poté s jasně stanovenou kapacitou a programem prodávat developerům. Nestačí jen definovat míru zastavění koeficientem v územním plánu,“ myslí si Fišer.
Prospěla by i jasná definice mezi veřejným a soukromým. „Je třeba zajistit, aby vznikaly i kvalitní veřejné prostory – budovy s celoměstským významem, jejichž magnetismus dokáže přitáhnout další aktivity. Třeba to se nestalo ani jednou,“ tvrdí Fišer.
Pražští politici říkají, že se spolupráci s architekty, kteří by jim radili, nebrání. Zároveň ale tvrdí, že architekti se budou v jednotlivých názorech lišit, a proto by takové grémium nemělo smysl. Podle kritiků z iniciativy Za novou Prahu ale stačí málo. Poradní sbor, nebo dokonce hlavního architekta by měl jmenovat přímo primátor nebo rada města. Musí si ale uvědomit, že politickou odpovědnost ponesou pořád sami – jen je třeba formulovat zadání pro práci architektů a urbanistů a následně přesvědčit veřejnost o tom, že jejich vize jsou ty správné.
