Menu Zavřít

Praha chce ovládnout Pražskou plynárenskou

5. 1. 2012
Autor: Euro.cz

Energetika

Odborníci tvrdí, že se hodnota transakce bude pohybovat v řádech miliard korun

Hlavní město chce razantně navýšit svůj podíl ve společnosti Pražská plynárenská (PP). Magistrátní úředníci proto nabídli koncernu E.ON, že odkoupí 49,35 procenta akcií, které Němci v plynárenské firmě drží. Praha zatím kontroluje prostřednictvím společnosti Pražská plynárenská Holding 50,2 procenta akcií Pražské plynárenské, takže pokud se obě strany na transakci dohodnou, dosáhne podíl hlavního města bezmála sta procent. Současně s tím chce Praha odkoupit od koncernu E.ON jeho 49 procent akcií ve společnosti Pražská plynárenská Holding. ===== Tři posudky =====
„Zástupci hlavního města německou společnost informovali, že Praha má eminentní zájem odkoupit akcie. Vyzvali je k dalšímu jednání, které se uskuteční ještě v lednu,“
sdělil týdeníku Euro dobře informovaný zdroj z magistrátu. Jednání jsou však podle něj na samém počátku. E.ON na magistrát zatím pouze vzkázal, že se jednání nebrání a je v případě férové ceny a splnění některých podmínek ochoten akcie prodat. „Nic konkrétního, tedy ani první nástřel ceny, ale zatím nepadlo,“ dodal zdroj. Odborníci tvrdí, že se hodnota transakce bude pohybovat v řádech miliard korun, v kuloárech se hovoří o sumě na úrovni šesti až sedmi miliard. Součástí uvedené ceny by měla být zároveň hodnota podílu E.ON ve společnosti Pražská plynárenská Holding. Hlavní město má dle informací týdeníku Euro předkupní právo na akcie obou zmíněných firem a na konci ledna předloží společnosti E.ON podklady s cenovou nabídkou a podmínkami koupě. Cenu chce magistrát určit na základě tří posudků, které si za tímto účelem nechal vypracovat. Odborníci oslovení týdeníkem Euro však mají zato, že určení ceny bude velmi složitá záležitost. E.ON totiž v minulosti vykoupil část akcií Pražské plynárenské od takzvaných diků (držitelů investičních kuponů z kuponové privatizace).
Určit, kolik za cenné papíry ve finále zaplatil, bude velmi složité. „Při výpočtu ceny se bude muset vycházet především z odhadů očekávaných výnosů v budoucích letech, což je s ohledem na aktuální vývoj v české a evropské energetice velmi složité,“ konstatoval zdroj, který se podílí na vypracování cenového posudku. S čím naopak nemá být žádný problém, je splácení kupní ceny. Magistrátní pokladna je sice takřka poloprázdná a peníze se nedostávají ani na dokončení již rozjetých investičních akcí, v případě úhrady splátek za koupi akcií Pražské plynárenské a Pražská plynárenská Holding se ale počítá s tím, že je z větší části pokryjí dividendy vyplácené ze zisku PP. Pražský rozpočet by tak měla transakce zatížit minimálně.

MM25_AI

Malá kontrola, málo dividend

Proč se magistrát rozhodl usilovat o ovládnutí takřka sta procent Pražské plynárenské? Praha si nechala před časem vypracovat analýzu vlivu města v energetických společnostech, ze které vyplynulo doporučení získat strategickou kontrolu města alespoň nad jednou z městských energetických společností. Důležité je, že se tak děje v momentu, kdy dochází k podstatným změnám na středoevropském energetickém trhu. Právě taková akvizice by totiž Praze umožnila ovlivnit distribuci energií, koncové ceny pro občany a zajistit energetickou bezpečnost města. Doporučení koupě padlo na Pražskou plynárenskou jako jedinou firmu, kde má magistrát hlavního města šanci dosáhnout takového cíle. U dalších firem, mezi něž patří Pražská energetika či Pražská teplárenská, o možnost strategického ovládnutí Praha již přišla. Snaha magistrátu získat kontrolu nad lokálními energetickými firmami není ostatně v současné Evropě nic neobvyklého. Podobně se chovají v energetickém sektoru i další města. Třeba rakouská metropole Vídeň je jediným majitelem tamních regionálních energetických společností. Některá německá města a obce se zase sdružují a vykupují společně zpět svoji energetickou infrastrukturu od nadnárodních koncernů. „Takový krok rovněž umožňuje decentralizovat energetické zdroje a zavádět nové, k životnímu prostředí ohleduplnější technologie,“ uvádí se ve zmíněné analýze doporučující Praze aktivní přistup k energetice. Existují navíc minimálně další dva důvody, proč Praha usiluje o ovládnutí Pražské plynárenské. Vliv a peníze. Ve firmě sice Praha kontroluje většinový balík akcií, ale dění v samotné společnosti jen minimálně. V devítičlenné dozorčí radě společnosti má hlavní město jen dva zástupce, čtyři dosadila společnost E. ON a zbylí tři jsou nominovaní odboráři.
Kromě toho takřka tři čtvrtiny prostředků, které Pražská plynárenská vyplácí na dividendách, končí na účtu společnosti E.ON. Proč? Stačí se podívat na akcionářskou strukturu Pražské plynárenské. V té drží 49,35 procenta E.ON a 50,20 procenta Pražská plynárenská Holding. V posledně zmíněné společnosti ovládá E.ON zhruba 49 procent. Jen loni rozhodla valná hromada PP o vyplacení dividend ve výši 519,2 milionu korun, což je 340 korun na akcii před zdaněním.

Dohlížet bude primátor

O tom, že má Praha o akcie Pražské plynárenské skutečně eminentní zájem, svědčí i sloužení odborné komise, která bude nad vyjednáváním s E.ON a případnou transakcí dohlížet. V čele orgánu stojí primátor Bohuslav Svoboda, současný předseda představenstva Pražské plynárenské a zastupitel za ODS Pavel Hurda, radní pro správu majetku Aleksandra Udženija, radní pro infrastrukturu Pavel Richter a předseda finančního výboru zastupitelstva Zdeněk Tůma. I kvůli jednání o koupi zůstane na postu předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavel Hurda, i když v minulosti špičky ODS a TOP 09 tvrdily, že z městských firem vymetou politiky a nahradí je profesionálními manažery. Hurdy se minimálně do uzavření transakce tento slib týkat nebude. Ještě ale není rozhodnuto. Ve hře je údajně i opačná varianta. E.ON totiž magistrátním úředníkům sdělil, že se nebrání ani jednání o tom, že by odkoupil podíl, který ovládá v Pražské plynárenské hlavní město. „Tyto informace nebudeme komentovat,“ konstatoval mluvčí E.ON Vladimír Vácha. Prodej pražského podílu v plynárenské firmě německému energetickému koncernu byl ostatně dle kuloárních informací nahrubo předjednán v době, kdy na pražském magistrátu kraloval Pavel Bém. Z transakce ale nakonec sešlo.

  • Našli jste v článku chybu?