Pražská magistrála by měla lépe splynout se svým okolím a být přívětivější i pro chodce. Radní schválili vizi proměny jedné z hlavních městských dopravních tepen. „Prvním krokem k její proměně v městský bulvár by měla být úprava parků, ulic a náměstí, které k ní přiléhají. Vzniknout by také mělo několik nových přechodů pro chodce,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice).
Na koncepci rozvoje magistrály spolupracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) s renomovanou dánskou kanceláří Gehl Architects. Architekti z Kodaně řešili zejména tříkilometrový úsek Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna zde protíná hustě obydlené čtvrti centra města a míjí Národní muzeum, Státní operu či Muzeum hlavního města Prahy.
„Magistrála je dnes především bariérou, která od sebe odděluje jednotlivé části města. Lidé, kteří nejedou autem, se jí snaží vyhnout. To chceme změnit,“ zmínila Kolínská.
Nová magistrála obrazem:
Analýzu magistrály a návrh opatření představili zástupci Gehl Architects na konci června. Městská rada v úterý jejich návrh schválila a zadala IPR Praha, aby vypracoval harmonogram, jak postupovat. „V tuto chvíli se řidiči nemusí bát žádných radikálních změn, které by snížily propustnost magistrály,“ sdělil ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
Kroky má podle něj IPR Praha rozfázované od okamžitých úprav po změny v řádu desítek let. „Teď zkusíme rozběhnout drobná opatření, jako nové přechody nebo navigační systém, a uvidíme, jak se osvědčí,“ dodal.
Magistrála podle IPR Praha zůstane i nadále významným dopravním tahem, město ale může lépe pracovat s jejími dopady na okolní ulice, parky a náměstí. Nutné je podle architektů zlepšit prostupnost napříč přes magistrálu. Ačkoli se tudy pohybují každý den desítky tisíc lidí, k dispozici mají jen minimum přechodů a velmi zanedbané podchody.
Přečtěte si, jak si architekti představují novou magistrálu:
Národní muzeum pražskou ikonou, přechody a autobus. Architekti ukázali proměnu magistrály
Spolupráci s kanceláří Gehl Architects schválili pražští radní na jednání v říjnu 2016. Dánský urbanista Jan Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor a život v něm. Jeho přístup je založen na podrobném výzkumu, jak se lidé ve veřejném prostoru chovají a co přispívá k tomu, aby se v něm cítili dobře.
V druhé polovině 20. století tak se svým konceptem „města pro lidi“ výrazně změnil způsob, jak se o městech přemýšlí. Dnes Gehlových služeb využívá Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva, New York, San Francisco či Sydney.
