GLOSA My nejsme Čínská republika! křičel v úterý hlas na Hradčanském náměstí, které magistrát po dobu návštěvy čínského prezidenta mávnutím kouzelného razítka změnil z „veřejného prostranství“ na „neveřejné“, přehradil policejním kordonem, a zabránil tak tibetským vlajkonošům pochodovat kolem Hradu.
Rudí vlajkonoši se naopak po celé tři dny těšili zvláštnímu zacházení, když policisté věrni heslu „pomáhat a chránit“ pomáhali a chránili jejich právo vítat prezidenta ČLR v ČR, jak se na každou uvědomělou pátou kolonu sluší a patří. Tedy křikem, šťoucháním a kradením protivníkových vlajek.
Oblíbený argument zastánců reálpolitiky zní, že máváním žlutou vlajkou na Hradčanském náměstí ještě nikdy nikdo žádný Tibet neosvobodil – nebo jak to říkají. Básník by se ptal jinak: V čem přesně se po výkonech z minulého týdne ještě liší tvář naší otčiny od Číny? (luh)
