Ministerstvo financí hledá se Svazem měst a obcí řešení, aby menší sídla nedoplácela na systém rozdělování daní. Zatím je shoda na tom, že víc peněz by měly dostat obce s fungující školou. Výhledově se má řešit i problematika seniorů či specifické postavení Prahy.
Autor: Jakub Stadler
První etapa Analýzy financování samospráv, která se věnuje výdajům měst a obcí, je dokončena. Ministerstvo financí nyní do novely zákona zapracovává požadavky Svazu měst a obcí. Jedná se zejména o rozšíření kritérií sdílení daňových výnosů o počet žáků v obci. Od příštího roku také dojde k navýšení úhrad za výkony, které obce konají v rámci přenesené působnosti. Tedy například vydávání občanských průkazů.
Analýza jednoznačně prokázala, že obce, a to zejména ty malé, na výkon státní správy doplácejí. Z konkrétních výpočtů ministerstva financí vyplývá, že předpokládané zvýšení úhrad od státu bude u obcí prvního typu financovat až 80 procent současných výdajů. Svaz měst a obcí dlouhodobě upozorňoval na nerovnováhu mezi příjmy a výdaji u činností, které obce vykonávají pro stát. „Považujeme závazek ministerstva financí uhradit rozdíly za výrazný přínos více než roční práce na analýze,“ říká Jaromír Jech, výkonný
místopředseda svazu.
Města se snaží využít každou korunu Další krok, který souvisí s úpravou systému financování samosprávy, je kritické posouzení současných dotačních titulů. Ministerstvo financí přislíbilo do konce dubna připravit přehled všech dotací, které jednotlivé rezorty rozdělují do obecních rozpočtů. „Svaz měst a obcí vnímá rozhodnutí o vypracování přehledu dotací jako krok správným směrem. Dlouhodobě se snažíme o posílení finančních prostředků, které prostřednictvím rozpočtového určení daní města a obce získávají,“ vysvětluje Dan Jiránek, předseda Komory statutárních měst. „Nejedná se v žádném případě o závratné sumy, ale v současné době, kdy na obce doléhá finanční krize a obecní rozpočty budou nově zatíženy i starostí o úklid chodníků, je každý příjem navíc vítaný,“ dodává. „Chodníková“ novela přitom i přes velký odpor samospráv už platí. V minulých dnech ji totiž podepsal prezident Václav Klaus. „Chápeme logiku předkladatelů novely, která vychází z předpokladu, že za majetek má být vždy odpovědný jeho vlastník. Považujeme však za důležité zdůraznit, že předkladatel zároveň odpovědně nedomyslel, z jakých zdrojů mají obce hradit razantní zvýšení nákladů, které nová úprava přináší. Bez nadsázky jde o největší zásah do rozpočtů místních samospráv v novodobé historii České republiky,“ tvrdí Jech. Obce totiž podle jeho slov nemají možnost včas reagovat na nově vzniklou situaci. „Hlavním argumentem předkladatelů novely je tvrzení, že obce přece mohou kompenzovat růst nákladů na úklid chodníků zvýšením daně z nemovitosti,“ říká Jech. Pokud obce zvolí toto řešení, mohou tak učinit s účinností nejdříve k prvnímu lednu příštího roku, což je zbavuje možnosti připravit se efektivně na následující zimu. Obecní vyhláška přitom musí nabýt platnosti nejpozději 1. srpna předchozího zdaňovacího období, tedy nikoliv okamžitě po schválení novely, která nabyla účinnosti už dnem vyhlášení. Vstupní náklady na úklid chodníků tak budou muset obce řešit z jiných zdrojů. „Z těchto důvodů jsme alespoň požadovali posunutí platnosti novely o tři až pět let tak, aby města a obce měly možnost své obyvatele na nutné změny připravit,“ vysvětluje Jech. Praha? Je jako divoká karta**
Přesto práci na Analýze financování samospráv hodnotí Svaz měst a obcí pozitivně. Do budoucna by ale rád prosadil i další kritéria, která by mohla ovlivnit výši příchozích daní ze státního rozpočtu. „Města musí ze zákona dělat opatrovníka při péči o osamělé seniory, což je velká zátěž hlavně pro malé obce,“ připomíná jeden z problémů Jiránek. Dříve tyto náklady nesl přímo stát.
Extrémem je navíc vliv hlavního města při rozdělování daní i dotací. „Jako město je dnes Praha přefinancovaná, jako kraj ale naopak podfinancovaná,“ upozorňuje na tento paradox Jiránek. Při dělení daní tak metropole ostatním městům ze společného koláče ukrajuje, z hlediska krajských potřeb zase zůstává popelkou. „Vyřešilo by to, kdyby byla Praha z tohoto systému vyčleněna a její financování by řešil samostatný zákon,“ domnívá se Jiránek. Podle jeho slov je totiž třeba téměř nemožné rozlišit potřeby města jako municipality pro vlastní obyvatele, a jako dopravního uzlu kraje i celé republiky.
