V posledních letech vyrostla řada budov vlastněných zahraničními fondy, které na ekologii trvají, říká šéf firmy Strabag PFS
Oblast facility managementu je mimořádně zajímavá z hlediska veřejných úspor i racionalizace soukromého bydlení, říká předseda představenstva společnosti Strabag PFS Zdeněk Švanda.
* Jak se ve vašem oboru projevuje ekonomická krize? Proslýchá se, že když už pronajímatelé soutěží o nedostatkové nájemníky cenou nájemného, snaží se zisk dohnat alespoň na poplatcích za služby…
Samozřejmě je v poslední době patrný výrazný tlak na cenu podpůrných služeb. Nejnižší cena jako jediné hodnoticí kritérium však není vždy tím nejlepším řešením. Řada zadavatelů výběrových řízení toho po následných problémech s takto vysoutěženým dodavatelem lituje. Nabídková cena je totiž často podhodnocena na úkor kvality služeb. Pro nás existuje určitá hranice, kdy už nejsme schopni nabídnout nižší částku bez současného snížení našich standardů. A tuto hranici my v žádném případě nechceme překračovat a ani to neděláme.
* V souvislosti s energiemi se v současné době hodně mluví o modelu EPC, tedy úpravě energetického systému. Typického například pro rekonstrukce kotelen tak, aby se investice splácela poskytovateli z úspor energie. Co si o tomto modelu myslíte?
Modelu EPC se dlouhodobě věnujeme a máme v tomto odvětví vlastní specialisty. Je to zajímavá metoda, výhodná a často praktikovaná zejména ve spolupráci s veřejným sektorem. Nutností je však kvalitní projekt, který postihne poctivě všechny faktory, jež do modelu EPC vstupují. Jinak toto řešení ztrácí smysl pro zadavatele i dodavatele.
* Myslí investoři či samotní nájemníci už při projektování komerčních budov a jejich výběru na to, že provoz budovy něco stojí a je dobré s tím předem počítat?
Výrazným trendem poslední doby je výstavba takzvaných zelených budov, tedy objektů, které jsou už od architektů navrhovány tak, aby se vůči přírodě chovaly pokud možno co nejekologičtěji. Pro označení zelené musí budovy splňovat mnoho parametrů od technického řešení stavby, energetické úspornosti až po maximální bezpečnost samotných nájemníků objektů. Každá budova, která se chce honosit označením zelená, musí být precertifikována nebo rovnou certifikována jedním z certifikačních systémů. Ať už se jedná o americký LEED, britský BREEAM nebo Green Building z dílny EU. Zajímavostí je, že Praha v tomto ohledu patří dokonce mezi nejzelenější evropská města. Česká metropole má nejvyšší počet administrativních budov s označením zelená oproti evropským městům, kde bychom zelený přístup očekávali více. Je to ovlivněno tím, že v Praze v posledních letech vyrostlo velké množství nových a moderních objektů, které jsou vlastněny zahraničními investičními fondy, a ty označení zelený dům požadují. Problém certifikace v praxi je nevyrovnanost jednotlivých certifikačních systémů z hlediska úplnosti hodnocení. V některých případech se tak může zdát, že se jedná spíše o marketing než o fungující nástroj k optimalizaci následného provozu.
* Hovoří se o tom, že by stát začal outsourcovat služby facility managementu. Není to zase jen malá domů pro vybrané firmy?
S tímto přístupem by mohla být a priori podezřelá každá veřejná zakázka bez ohledu na konkrétní odvětví. Outsourcing facility managementu má smysl a je pro stát výhodný. Zakázka ale musí být od počátku precizně uchopena. To vyžaduje ujasnit si záměr a určit si přesný cíl outsourcingu, shromáždit kvalitní vstupní data a podklady, detailně a transparentně zpracovat zadávací dokumentaci. Pak také zvolit vhodný poměr hodnoticích kritérií, přičemž každý ze zmíněných kroků je zásadní a jeho opomenutí může celý proces zhatit. Takto vystavěná a vypsaná veřejná zakázka má velký potenciál úspor. A konkrétně v oblasti správy nemovitostí ve veřejném sektoru pro ně existuje poměrně velký prostor.
