Hlavní město na evropské dotace většinou nemá nárok, protože patří mezi bohaté regiony. Nyní se ale nabízí možnost „rozdat“ více než půl miliardy korun na posílení zaměstnanosti a zvýšení kvalifikace i v metropoli. Na venkov zase míří další peníze z národních grantových programů.
Autor: Martin Siebert
Bohaté regiony, jako třeba Praha, mají podle dosud nastavených pravidel velmi obtížný, někdy dokonce nemožný přístup k evropským dotacím. Logika dotačního systému je totiž založena na ideji, že poskytované peníze by měly stírat rozdíly mezi jednotlivými regiony i zeměmi. V určitých případech ale i metropole na část eurodotací dosáhne.
Metropole vyhlásila druhou výzvu k předkládání projektů do Operačního programu Praha – Adaptabilita. Žadatelům je k dispozici 680 milionů korun, které mohou použít na přípravu kurzů pro své zaměstnance, modernizaci výukových programů ve školách nebo opatření na podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce. Také podporuje neinvestiční projekty zaměřené třeba na podporu sociálně znevýhodněných a handicapovaných osob na trhu práce nebo modernizaci středoškolské a vysokoškolské výuky.
„Ve druhé výzvě, která potrvá do 15. července, byly nově přehledněji rozčleněni žadatelé podle podporovaných aktivit. To znamená, že například střední škola už nebude muset soutěžit o dotaci s vysokou školou, protože každá má přesně vymezenu skupinu podporovaných aktivit,“ vysvětluje náměstkyně primátora Markéta Reedová, která má evropské fondy na starosti.
Největší zájem se očekává o první oblast podpory, v níž mohou žadatelé získat dotaci na organizaci zaměstnaneckých kurzů a školení nebo vzdělávání pracovníků ve výzkumu a vývoji. Praha má pro tuto oblast připravenu nejvyšší částku, celkem 310 milionů korun. Mezi úspěšnými žadateli v první výzvě byla například Barrandovská filmová studia, jejichž dlouholetí zaměstnanci se budou školit v oblasti manažerské práce a zacházení s výpočetní technikou.
Oproti minulé výzvě zde však došlo ke změně ve financování projektů. „V rámci druhé výzvy bylo nyní v první oblasti podpory zavedeno spolufinancování realizátora projektu. Díky tomu, že se žadatelé vyjma veřejných institucí budou muset v menší míře podílet na rozpočtu, očekáváme z jejich strany větší motivaci ke zvýšení kvality a lepší propracovanosti podávaných projektů,“ říká náměstkyně.
Finance mohou jít i na firemní školky Podmínky financování naopak zůstávají nezměněny v dalších oblastech. Pro žadatele, jejichž projekt je zaměřen na vznik tréninkových pracovních míst nebo podporu pracovního prostředí vstřícného k rodinám, je připraveno 150 milionů korun. V minulé výzvě uspěl například program kavárny Rozmar obecně prospěšné společnosti Rozmarýna, která nabídne první pracovní příležitost mladým lidem po odchodu z dětského domova. „Podniky mohou získat finance také na zřízení firemních mateřských školek. Ty jsou v dnešní době stále populárnější, protože umožňují ženám vrátit se rychleji do zaměstnání, aniž by musely opouštět své dítě,“ dodává Reedová. DOTACE PRO PRAHU Operační program Praha –Konkurenceschopnost podporuje investiční projekty zaměřené především na zkvalitnění dopravní infrastruktury, životního prostředí, vědy a výzkumu a podnikání v Praze – například rozšiřování tramvajových tratí, revitalizaci bývalých průmyslových areálů či výstavbu podnikatelských inkubátorů. Operační program Praha – Adaptabilita se orientuje na počáteční i další vzdělávání a sociální projekty. Financuje se zavádění moderních metod výuky do škol, které by motivovaly mladé lidi ke studiu. Dotuje se také rozšiřování kvalifikace zaměstnanců. Tento program pomáhá i ekonomicky, sociálně či zdravotně znevýhodněným lidem při hledání práce. Na projekty zaměřené na popularizaci vědecko-technických oborů na středních a vysokých školách nebo rozvoj distančních a kombinovaných forem studia vyhradila Praha celkově 220 milionů korun. V první výzvě podporu získal mimo jiné projekt Cesta k vědě pražského Gymnázia Jaroslava Seiferta, zaměřený na popularizaci matematiky a fyziky mezi studenty. Do 30. června mohou také žadatelé navštívit odborné konzultace k projektům, přičemž během poslední výzvy tuto možnost využilo 748 žadatelů. O úspěšných projektech se rozhodne koncem letošního roku. Venkov se má stát atraktivnější pro mladé**
Kde nestačí evropské dotace, je možné se ucházet o granty z národních zdrojů. Některé vyhlásila těsně před ukončením své činnosti vláda Mirka Topolánka. Třeba bývalý ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda stihl schválit dotace pro 625 projektů malých obcí z oblasti rozvoje venkova. Podpora směřuje především na obnovu i výstavbu zařízení a objektů pro práci s dětmi a obnovu drobných sakrálních staveb na venkově.
Na výzvu k podání žádosti o podporu z tohoto programu obdrželo ministerstvo celkem 1061 žádostí s celkovou výší požadované dotace 276 milionů korun. Po formální a věcné kontrole všech žádostí bylo vybráno 625 projektů v celkové výši dotace 167 milionů, čímž byly vyčerpány veškeré zdroje určené pro financování programu. „Program přispívá ke zvýšení atraktivity malých obcí pro mladé rodiny a zlepšování kvality života na venkově,“ zdůraznil při odchodu z funkce Svoboda.
Vláda navíc novelizovala program Panel. Nově tak bude rozšířena státní podpora i na nepanelové domy a rozdělena míra podpory v podobě dotací na úroky do tří skupin podle rozsahu opravy. Více je podporováno dosažení energetických úspor.
Podpora je realizována Státním fondem rozvoje bydlení ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a je schválena Evropskou komisí. Doposud pomohla opravit přibližně čtvrt milionu bytů. Ambicí programu je během pěti let opravit dalších 600 tisíc bytů a tím snížit emise oxidu uhličitého v rozsahu produkce dvou hnědouhelných tepelných elektráren. I tato podpora je poskytována z národních zdrojů.
