Praha upraví protipovodňovou ochranu Starého Města a Josefova. Měla by pak zvládnout výšku vody z povodně v roce 2002 s třiceticentimetrovou rezervou. Kolik budou úpravy stát, zatím z návrhu, který schválila městská rada, není jasné.
Ochranu centra začalo město budovat v roce 1998. „Původním záměrem bylo území ochránit na povodeň z roku 1890 s bezpečnostní rezervou 40 až 60 centimetrů,“ píše se v dokumentu, který radní schválili. Ochranné prvky byly dokončeny v roce 2000.
O dva roky později Prahu zasáhla zatím největší povodeň s výškou hladiny 782 centimetrů a průtokem 5160 metrů krychlových za vteřinu. Voda v centru prosakovala pod spodními konstrukcemi protipovodňových opatření a nadzvedávala dlažbu, proto musely být použity i pytle s pískem. Voda se téměř přelila přes ně.
Město poté změnilo projekty plánovaných protipovodňových opatření na dalších místech, na Starém Městě a v Josefově je ale neupravilo.
Praha testovala zábrany. Čtěte:
Praha povolala povodeň. Nanečisto
Po povodních v roce 2002 začal magistrát budovat protipovodňová opatření na Vltavě. Další velká povodeň přišla v roce 2013 a mobilní bariéry chránily velkou část města. Kromě nich se na dalších místech využívají třeba i gumové vaky plněné vodou, hráze ze zeminy či protipovodňové stěny ze železobetonu. Jinde ke zmírnění záplavové vlny slouží suché poldry. Některá území jako Lahovice a Lahovičky zůstávají bez ochrany.
Na menších tocích buduje Praha takzvané suché poldry, kam se může vylít voda, a také čistí a prohlubuje koryta přítoků Vltavy. Na nedostatečnou ochranu upozorňují starostové v okolí Rokytky.
