Pražský magistrát hospodařil v prvním pololetí s přebytkem zhruba 7,2 miliardy korun. Celkem hlavní město vyčerpalo peníze na letošní rok z 39,8 procenta, v případě investic magistrát splnil plány pouze na 15,4 procenta. Se započtením rozpočtů městských částí činí přebytek celkem 7,8 miliardy. Nízkou míru investic kritizuje opozice.
Vyplývá to ze zprávy o plnění rozpočtu, kterou ve čtvrtek schválilo zastupitelstvo. Magistrát chce letos investovat zhruba 18 miliard korun, do poloviny roku však na investiční projekty vydal jen zhruba 2,77 miliardy. Nejvíce peněz šlo na dopravu a školství. Další investice zajišťují městské části. Největším současným projektem Prahy je rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, která by celkem měla stát přes deset miliard korun.
Příjmy Prahy činily 37,47 miliardy korun a výdaje 30,28 miliardy. Podle schváleného dokumentu příjmy proti původním plánům vzrostly, a to zejména o peníze ze státního rozpočtu určené pro školy a peníze získané díky vyšším odvodům daně z přidané hodnoty. Přebytek 7,2 miliardy korun je o asi 483 milionů korun meziročně vyšší.
Rok 2017: Největší položkou v investicích Prahy bude dostavba čistírny
Radnice 57 pražských městských částí dohromady v pololetí skončily v přebytku asi 603 milionů korun. Peníze na investice vyčerpaly na 12,19 procenta. Celkem městské části hospodařily s příjmy 4,95 miliardy a výdaji 4,42 miliardy.
Nízkou míru investic kritizovala na jednání zastupitelstva opozice. „Sami si stanovujete cíle, které poté nejste schopni plnit,“ řekl radním šéf klubu ODS Filip Humplík. Podle vedení města je nízké čerpání dáno mimo jiné upravenými pravidly pro výběrová řízení, která se mohou ve srovnání s předešlými lety protáhnout o několik měsíců.
Podle náměstkyně primátorky pro finance Evy Kislingerové (ANO) také letos schází větší projekty a při přípravě většího množství menších investic je vyšší riziko zdržení. Peníze původně určené na některé plánované investice, které se letos určitě nestihnou, podle náměstkyně půjdou na jiné projekty, které město zvládne uskutečnit.
Metropole v posledních letech zaznamenává velké přebytky každoročně, loni skončilo hospodaření v plusu 12,3 miliardy korun. Loni město z peněz určených na investice vyčerpalo 58 procent, za což kritizovala opozice. Kislingerová tehdy argumentovala, že nízké čerpání bylo dáno legislativními změnami a také započítáním výsledků městských částí. „Chci věřit tomu, že situace v letošním roce bude určitě lepší,“ řekla na červnovém jednání zastupitelstva.
Praha loni část přebytku využila ke splacení dluhu. Šlo o 9,5 miliardy korun, z toho tvořila 8,5 miliardy předčasná úhrada úvěru Evropské investiční bance.
