Podoba významných pražských staveb by do budoucna měla být odvážnější a v souladu s moderní architekturou, rada hlavního města se zavázala, že začne u veřejných staveb vypisovat architektonické soutěže. Začala s městským mobiliářem.
„Pvní vlaštovkou v tomto trendu je i nedávno vypsaná soutěž na městský mobiliář. To je sice drobný městský v uvozovkách nábytek, ale významem srovnatelný s většími investicemi,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Do této chvíle město většinou vypisovalo soutěže zejména na revitalizaci veřejných prostranství jako je například Malostranské náměstí v Praze 1 nebo ostrov Štvanice v Praze 7.
„Podstatné je, aby se kvalita návrhu stala stejně důležitým kritériem jako cena. Architektonické soutěže dále nepřinášejí jen kvalitu, ale rovněž ekonomickou výhodnost při vlastní realizaci,“ uvedla Kolínská. Jedním z mála pozitivních příkladů z minulosti je podle Kolínské soutěž a následná realizace Národní technické knihovny v Dejvicích.
„Připravujeme materiál, který by měl vést k tomu, že rada bude podporovat z městských peněz právě jen takové stavební investice městských částí, jejichž podoba bude transparentně vysoutěžena v architektonické soutěži, zdaleka ne všechny projekty jsou magistrátní,“ uvedla Kolínská.
Pražští radní také v úterý schválili vypsání výtvarné a architektonicko-urbanistické soutěže na podobu stanic trasy metra D. Výtvarná soutěž se má týkat stanic v úseku Pankrác-Písnice, architektonická stanic Náměstí Bratří Synků a Náměstí Míru. „Koalice se zavázala u významných veřejných staveb realizovat architektonické soutěže. To platí pro nové projekty, ale u metra D jsme s ohledem na význam projektu udělali výjimku, a soutěže uděláme, ačkoli dosavadní příprava s tímto postupem nepočítala,“ vysvětlila Kolínská.
Praze se zatím nepodařilo pro trasu metra D vykoupit všechny pozemky a vlastně i díky tomu získalo město podle Kolínské čas navíc pro úpravu architektonické podoby projektu. Urbanistickou a architektonickou soutěž zároveň spolu se stanicemi vypíše dopravní podnik i na řešení veřejného prostoru v okolí Náměstí bratří Synků a ulice Otakarova.
Architektura a výtvarné ztvárnění stanic prvního úseku metra A, práce architekta Jaroslava Otruby a výtvarníka Jiřího Rathouského, jsou dnes podle náměstkyně předmětem zájmu turistů z celého světa. „Praha zatím nedokázala na tento soubor navázat, naopak dochází k jeho postupné degradaci,“ dodala.
