Nejprve covid, pak válka na Ukrajině. Ačkoli tomu tak není, mohlo by se zdát, že se ze světa vytratily všechny pozitivní události. Tento pocit může být ještě silnější, pokud holdujete doomcrollingu, tedy nadměrnému vyhledávání negativních informací. To může být nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Podporuje totiž rozvoj celé řady psychických problémů.
Je to podobné jako s filmy. „Zamyslete se nad tím, jak smutně a vyčerpaně se můžete cítit při sledování dramatu s tragickými událostmi a smutnou hudbou v pozadí. Naproti tomu, pokud sledujete zábavný film nebo romantickou komedii s živou hudbou, můžete se cítit optimisticky a plni energie,“ popisuje pro The Conversation spolu s dalšími vědci Barbara Jacquelyn Sahakiaová, profesorka klinické neuropsychologie na Univerzitě v Cambridgi.
Od černých myšlenek až k depresi
Negativní reakce na probíhající události jsou způsobeny dvěma psychologickými jevy – navozením nálady a následnou empatií, jejíž míra se u každého člověka liší. Nevýhodu v tomto směru mají zejména výrazně empatičtí jedinci, u nichž může mít sledování špatných zpráv dopad na duševní zdraví. Neustálé přemýšlení o negativních událostech pak může vést až k depresi a úzkosti. „Takové stavy mohou mít časem velký vliv na mysl jako takovou a vést ke skutečným kognitivním poruchám, jako je snížená pozornost nebo problémy s pamětí a uvažováním,“ informuje skupina vědců.
Podstatnou roli při doomscrollingu hraje také serotonin. Jedná se o důležitou chemickou látku v mozku, jež má během chronického stresu tendenci klesat, a tím způsobovat změny nálad, podrážděnost, ale i depresi a poruchy spánku. Stejný vliv má na hladinu serotoninu právě i dlouhodobé čtení špatných zpráv. U některých lidí lze jeho účinky zhoršit i poslechem smutné hudby.
Pokud negativní informace unášejí něčí pozornost a paměť, odčerpávají kognitivní sílu, kterou by dotyčný mohl využít ke zcela jiným činnostem. Neustálé zaznamenávání špatných zpráv a přehrávání negativních vzpomínek pak navíc způsobí, že se člověk cítí ještě více na dně, čímž se dostává do začarovaného kruhu.
„Čím déle jsme zaseknutí ve špatné náladě, tím je pro nás těžší pružně myslet a snadno přepínat mezi různými perspektivami,“ uvádí odborníci. Tímto způsobem se pak lidé snadno zaseknou u myšlenek typu ,tohle nikdy neskončí‘ nebo ,nic dobrého se kolem nás neděje‘, což následně vede k intenzivním pocitům bezmoci a bezradnosti.
Pomůže relax i charitativní činnost
Co s tím můžeme dělat? Základem je podle odborníků vyhnout se doomscrollingu na obsedantní úrovni a místo toho se nad situací pokusit získat kontrolu. K tomu je zapotřebí zařadit do běžného dne několik pozitivních chvil, během kterých si člověk dopřeje oddych. „Zkuste si denně naplánovat něco, co vás baví a co vás uvolní a zbaví stresu, například četbu dobré knihy, sledování zábavného filmu, návštěvu přátel a rodiny nebo trénink všímavosti,“ doporučuje Sahakiaová s kolegy.
Vhodné podle ní může být také cvičení nebo učení se něčemu novému, například jinému jazyku nebo hře na hudební nástroj. Dalším způsobem, jak nad současnou situací alespoň částečně převzít kontrolu, je připojit se například k charitativní organizaci, která se pomocí na Ukrajině zabývá, anebo ji alespoň podpořit. Laskavým činem totiž doje k aktivaci systému odměn v mozku, čímž nad svými pocity člověk získá určitou moc. Pokud výše uvedené rady nezabírají a doomscrolling vás i nadále ruší, pomoci může klinický psycholog a aplikace kognitivně-behaviorální terapie.
Aby se člověk v dnešním moderním globalizovaném světě plném technologií a nekonečného množství informací cítil dobře, je podle Sahakiaové důležité určit si své cíle a vypracovat strategii, jak jich bez rozptýlení dosáhnout. Toho docílí jen za předpokladu, že zůstane pozitivní a odolný. „Koneckonců, k čemu nám bude pomáhat řešit obtížné globální výzvy, jako jsou konflikty a změna klimatu, když budeme tak deprimovaní a kognitivně vyčerpaní, že nebudeme schopni přemýšlet o nejlepších krocích, které je třeba podniknout?“ ptá se řečnicky na závěr.
