Kdo chce bojovat za svou pravdu, musí pro ni žít, smrtí ničeho nedosáhne. V souvislosti s 50. výročím upálení Jana Palacha to řekl prezident Miloš Zeman. Palachův čin ale podle něj přesto měl efekt, protože pomohl v roce 1989 ke svržení komunistického režimu. V současnosti ale podle Zemana lidé mají nespokojenost s režimem vyjádřit hlasováním ve volbách. Zeman také řekl, že neudělí státní vyznamenání Evženu Plockovi, který se po vzoru Palacha upálil v dubnu 1969.
„Když chce někdo bojovat za svoji pravdu, tak pro ni musí žít. Když se zabije, tak jeho život ztratil smysl a zpravidla nevyvolá ty pozitivní efekty, které se očekávaly,“ řekl v rozhovoru pro Blesk Zeman. Podle něj je ale Palachův čin výjimečný, protože demonstrace u 20. výročí jeho smrti vedly k pádu komunistického režimu v Československu.
Prezident také podotkl, že v době začínající normalizace Palachova smrt lidi z letargie nevytrhla, jak si sám Palach přál. „Přál bych si, aby Jan Palach žil. Myslím si, že mohl udělat, vzhledem k tomu, jaký byl, mnoho a mnoho užitečného,“ řekl.
V současnosti by podobný typ protestu, jaký zvolil Palach, Zeman nepovažoval za vhodný. „Za komunistů svobodné volby nebyly, teď jsou. Pokud se vám něco nelíbí, jděte k volbám,“ řekl. Nechtěl se ani vyjadřovat ke dvěma letošním případům pokusu o upálení, které se staly na pražském Václavském náměstí tento týden. Řekl, že nemá k věci dost informací.
Zeman se letos osobně nezúčastnil pietních akcí u příležitosti výročí Palachovy smrti, poslal věnce na Olšanské hřbitovy a k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V rozhovoru to zdůvodnil tím, že se nechtěl setkat se svými odpůrci. „Můj postoj je výrazem pohrdání, dokonce hlubokého pohrdání (odpůrci),“ řekl. Palachovi prý vyjádřil dostatečnou úctu zasláním věnců.
Prezident také oznámil, že nevyhoví žádostem o udělení státního vyznamenání Plockovi, stejně jako jim nevyhověl v minulosti. „Mohu pouze poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha, Jana Zajíce i dalších, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci,“ řekl s poukazem na historické posudky, které si nechal zpracovat.
Čtěte také:
Výročí sebeupálení Jana Palacha: Univerzita Karlova odhalila pamětní dlaždici
Zeman dnes také řekl, že ani v budoucnu nehodlá vyznamenat přeživšího vězně z koncentračního tábora v Osvětimi Jiřího Bradyho, který minulý týden zemřel. Brady byl navržen na státní vyznamenání v letech 2013, 2014 a 2016, Zeman tehdy návrhu nevyhověl. Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a Bradyho synovec v roce 2016 řekl, že Zeman zrušil rozhodnutí o vyznamenání poté, co se on sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
Zeman dnes prohlásil, že Bradyho nevyznamenal proto, že by musel podobně vyznamenat všechny ostatní přeživší z Osvětimi, kterých jsou stovky. Připomněl, že v roce 2017 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Petru Beckovi, který přežil Osvětim, utekl a zapojil se do bojů druhé světové války v řadách Rudé armády. „To, že jdete bojovat za svoji vlast, za to dostáváte medaili za zásluhy. Utrpení není zásluha,“ řekl.
Senát a Sněmovna, které Bradyho na státní vyznamenání opakovaně navrhovaly, ho ve svém návrhu nechtěly vyznamenat kvůli tomu, že přežil holokaust, ale kvůli jeho osvětové činnosti. Brady přednášel o svých zkušenostech z koncentračního tábora po celém světě, podílel se i na anglickém vydání českých knih o terezínském ghettu.
