Soudy se musejí již čtyři roky zabývat stanovami politických stran. Hlavně sociální demokraté se tak domáhají návratu do partaje
Městský soud v Praze rozhodl právě před týdnem pozoruhodný a zatím málo vídaný spor. Šlo v něm o rozepři dvou znesvářených skupinek rokycanských sociálních demokratů, vyhazov ze strany a žalobu na ČSSD. O samotný výsledek sporu (viz box) vlastně až tolik nejde, důležitá je forma, respektive způsob, jakým soudy zasahují do vnitřních pořádků politických stran.
Ještě nedávno bylo něco takového nepředstavitelné, pak ale – v prosinci 2011 – Ústavní soud podobné žaloby umožnil. Jestliže „prvotním slovem“ byl nález Ústavního soudu, pak prorokem politického souzení se stal Pavel Němec, mohelnický advokát a někdejší poslanec ČSSD, kterého jeho „přátelé“ (interní oslovení mezi sociálními demokraty) v roce 2013 ze strany vyhodili.
Právě Němec stojí podle svých slov za zhruba 15 žalobami – včetně svého vlastního a rokycanského případu – nespokojených (a často bývalých) sociálních demokratů na mateřskou stranu. Nejde mu prý o peníze, ale o spravedlnost. „Všechny tyto klienty zastupuji zadarmo,“ tvrdí. Zatím se omezuje na ČSSD, nemusí to tak ale být navždy.
„Ozvala se mi například jedna paní, členka lidové strany, odněkud z Hodonínska, ale nakonec jsem ji nezastupoval, protože se její věc nějakým způsobem vyřešila. Pozorně také sleduji situaci v hnutí ANO,“ tvrdí mnohoslibně.
Ministr vnitra a místopředseda ČSSD Milan Chovanec říká, že takové žaloby jsou možné, je však prý podle něj otázka, jestli některé z nich už nemají šikanózní charakter: „Pan Němec se vydal na křížovou výpravu s tím, že někdy uspěje a někdy ne. Ti, kteří neuspějí, musejí počítat s tím, že prohraná žaloba něco stojí.“
Jančíkův „precedens“
Zmíněný iniciační nález Ústavního soudu se týkal čachrů z dob, kdy na radnici Prahy 5 vládl Milan Jančík z ODS. Konkrétně šlo o to, že oblastní sněm strany za podezřelých okolností odvolal v květnu 2007 kompletní oblastní radu ODS a dosadil do ní lidi blízké Jančíkovi. Dva z postižených podali žalobu, ale pražský městský soud věc smetl ze stolu s tím, že soudy nemohou přezkoumávat činnost orgánů stran. Jenže Ústavní soud (senát vedený Eliškou Wagnerovou) to viděl jinak.
Zmínil potřebu vnitrostranické demokracie, a to zvlášť v době krize politických stran sužovaných kartelizací, oligarchizací či „neustálým prohlubováním klientelistických vazeb“, a rozhodl, že „kontrola těch nejintenzivnějších zásahů do základních práv a svobod jednotlivců nezávislým a nestranným soudem“ je přípustná, a dokonce žádoucí.
A pak už nastal čas žalob „proroka“ Němce, které po technické stránce většinou argumentují tím, že byl někdo z ČSSD vyloučen v rozporu se stranickými stanovami, případně že toto vyloučení strana řádně neodůvodnila. Jeho vlastní žaloba proti vyloučení ze strany byla až druhá v pořadí. Ještě předtím se Němec v létě roku 2013 podílel na žalobě někdejšího místostarosty Ostravy-Jih Radima Lauka, vyloučeného z ČSSD kvůli podezření z machinací s členskými příspěvky. Obě tyto žaloby byly sice první, na pravomocné rozsouzení ale zatím stále čekají.
Někteří jiní se už ale pravomocných rozsudků dočkali. Jde například o ostravské členy ČSSD Richarda Bednaříka a Kateřinu Kadlčíkovou, jejichž vyloučení soudy podle deníku Dnes označily za protiprávní. Úspěch zaznamenala rovněž skupina stěžovatelů ze zrušené organizace Ostrava-Vyškovice. V této souvislosti Němec tvrdí, že ČSSD dosud neuposlechla nařízení soudu a stranickou buňku neobnovila, což by podle něj mohlo vést až k žádosti vládě či prezidentovi, aby iniciovali pozastavení činnosti strany.
Jiný – a pro ČSSD snad ještě nepříjemnější – postup vyzkoušel Němec v domovské Mohelnici a nezávisle na něm někdejší ostravský primátor Petr Kajnar (zastupoval ho advokát Tomáš Sokol), když žádali soud o vydání předběžného opatření, které by těsně před volbami zabránilo přijetí místní stranické kandidátky.
Ačkoli jsou politické žaloby zatím doménou ČSSD, budou se nepochybně šířit dál. Dosáhnout zrušení svého vyloučení se už například u mosteckého soudu povedlo Haně Jeníčkové z hnutí Severočeši.cz.
Co všechno lze žalovat
V případě na úvod zmíněné rokycanské žaloby zvítězila na celé čáře ČSSD. Tento případ je navíc pozoruhodný tím, že žalobu nepodali lidé vyhození ze strany, ale naopak ti, kteří ze strany vylučovali a později se domáhali toho, aby soud jejich rozhodnutí – v mezidobí zrušené ústředním výkonným výborem strany – potvrdil.
To je úplně nová kvalita stranického souzení, která vybočuje z principu ochrany vnitrostranické demokracie, jak ji měla na mysli ústavní soudkyně Wagnerová. Městský soud v Praze také žalobu zamítl s jednoduchým zdůvodněním, že „nebyla poškozena práva a v žádném případě základní práva žalobců“. Němec se ale nevzdává: „Zvážíme s klienty dovolání k Nejvyššímu soudu a řeknu to otevřeně – nikdy jsem si nemyslel, že by věc měla skončit už na odvolacím stupni.“ Pokud by nakonec uspěl, umožnilo by to v budoucnu žalovat prakticky jakékoli rozhodnutí stranických orgánů.
Ačkoli jsou politické žaloby zatím doménou ČSSD, budou se nepochybně šířit dál. Dosáhnout zrušení svého vyloučení se už například u mosteckého soudu povedlo Haně Jeníčkové z hnutí Severočeši.cz. Socanská historka okresního formátu Rokycanští socialisté se pohádali kvůli okresní konferenci strany z roku 2010. Sedm kritiků včetně tehdejšího starosty Rokycan Vladimíra Šmolíka či někdejšího místopředsedy sněmovny a Pozemkového fondu Františka Brožíka tehdy sepsalo dopis, ve kterém svým oponentům v čele s okresním šéfem ČSSD Josefem Baumem a krajským radním Václavem Koubíkem vytýkalo různé nepravosti včetně nabírání „mrtvých duší“. V červenci 2012 kvůli tomu okresní konference ČSSD kritiky ze strany vyloučila. „Hanobili nás, že jsme úplatní. A není to jen ten dopis, sprostých nařčení jsme zažili spoustu. Kolegyně dostala e-mail, kde se mluví o SS a Hitlerjugend, a třeba docela nedávno padl výraz o sviních,“ vysvětlil v té době Právu Koubík. Jenže vyhození se nedali a za pravdu jim v srpnu 2013 dal Ústřední výkonný výbor (ÚVV) ČSSD, který jejich vyloučení zrušil. Osm „vyhazovačů“ se potom obrátilo na soud, s tím, že ÚVV nepostupoval v souladu se stanovami strany, a vyloučení je tudíž platné. Městský soud v Praze minulé pondělí jejich žalobu pravomocně zamítl.
O autorovi| Václav Drchal • drchal@mf.cz
