Nový insolvenční zákon Zrychlit a zefektivnit konkurzní řízení a současně posílit postavení věřitelů – to jsou hlavní cíle nového insolvenčního zákona.
Vloni schválený nový insolvenční zákon (č. 182/ 2006 Sb.), měl nabýt účinnosti již k 1. červenci letošního roku. Avšak vzhledem k tomu, že kvůli změně vlády nebylo připraveno řádné fungování elektronického insolvenčního rejstříku a prováděcí předpisy, odložila sněmovna účinnost zákona na 1. ledna 2008.
Od stejného data zároveň dojde ke zrušení dosavadního zákona o konkurzu a vyrovnání (č. 328/1991 Sb.).
Hlavní zásady
Jedním z cílů nového zákona je zrychlit a zefektivnit konkurzní řízení. Současně má posílit postavení věřitelů tak, aby věřitelé získali více práv v průběhu konkurzního řízení, vymezilo se jejich postavení vůči správci konkurzní podstaty a zamezilo se neoprávněnému zvýhodňování některých věřitelů.
Nový insolvenční zákon deklaruje, že úpadek dlužníka by měl být řešen tak, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Přitom má být zamezeno tomu, aby nikdo nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn. Věřitelům je zásadně zakázáno činit úkony směřující k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení. Následně se tyto obecné zásady promítají do jednotlivých konkrétních ustanovení zákona.
Zajištění a nezajištění
Také nový zákon rozlišuje věřitele na zajištěné a nezajištěné. Rozšiřuje vymezení zajištěných věřitelů – jsou jimi ti, jejichž pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.
Nově se zajištění věřitelé uspokojují v rozsahu zajištění z celého výtěžku ze zpeněžení věci, práva, pohledávky či jiné hodnoty, kterými byla pohledávka zajištěna. Dosud platila hranice do 70 procent výtěžku.
Je-li však podle posudku znalce vypracovaného po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, je tento rozdíl považován za nezajištěnou pohledávku.
Zákon mimo jiné zavádí novou kategorii takzvaných podřízených pohledávek. Jde o takové, které na základě smlouvy věřitele s dlužníkem mají být uspokojeny až po uspokojení ostatních pohledávek.
Schůze věřitelů
Věřitelskými orgány i nadále zůstávají schůze věřitelů a věřitelský výbor, respektive zástupce věřitelů. Základním orgánem je schůze věřitelů, která volí členy věřitelského výboru a může si též převzít jeho pravomoci.
Nově je soud povinen svolat schůzi věřitelů, zažádá-li o její svolání správce, věřitelský výbor nebo nejméně dva věřitelé, je-
jichž pohledávky činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Soud tak musí učinit do 30 dnů poté, co byl o to požádán.
Mezi nová významná oprávnění schůze věřitelů patří to, že v zákonem stanovených případech závazně rozhoduje o formě řešení úpadku (například zda bude řešen konkurzem, reorganizací či oddlužením).
Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že soudem ustanoveného správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového. Později (na dalších schůzích) může věřitelský orgán už „jen“ dát soudu návrh, aby správce z jeho funkce odvolal.
Novinkou též je, že soud může zrušit usnesení schůze věřitelů, pokud odporuje společnému zájmu věřitelů. Tím by mělo být zabráněno prosazování zájmů některých věřitelů na úkor ostatních.
Stejně jako dosud se věřitelský výbor ustanovuje v případech, je-li přihlášených věřitelů více než padesát. Nově však ve věřitelském výboru musí být zastoupeny všechny skupiny věřitelů. Členů věřitelského výboru navržených takzvanými nezajištěnými věřiteli musí být vždy nejméně tolik, jako členů navržených zajištěnými věřiteli.
Věřitelský výbor nově rozhoduje o poskytnutí zálohy správci na jeho výdaje. Musí předem schválit výdaje správce související s využitím právních, ekonomických a jiných služeb.
Odpovědnost věřitelů
Společně s posílením práv věřitelů však nový zákon přináší také posílení jejich odpovědnosti za to, jakým způsobem a zda budou uplatňovat svá práva.
Například věřitel, který podá opakovaně bezdůvodný návrh na svolání schůze věřitelů, je povinen uhradit ostatním věřitelům náklady tím vzniklé. Soud dále může tomuto věřiteli uložit k úhradě náklady, které vznikly se svoláním příslušné schůze soudu.
Zákon dále postihuje případy, kdy věřitel přihlásí pohledávku, jejíž skutečná výše bude činit méně než 50 procent přihlášené částky. K této pohledávce se vůbec přihlížet nebude a věřitel bude povinen částku, o kterou neoprávněně přihlásil více, uhradit do majetkové podstaty. Totéž bude platit v případě, kdy se přihlášené právo na uspokojení ze zajištění následně ukáže nižší, než je ve skutečnosti. Osoby, které takovou přihlášku podepíšou, budou ručit za splnění závazku přihlašovatele pohledávky společně a nerozdílně.
Zákon výslovně též stanoví, že členové věřitelského výboru jsou povinni postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením svých povinností. Zároveň jsou při výkonu své funkce povinni dát přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními i zájmy jiných osob. Nabývat majetek z podstaty budou moci jen se souhlasem schůze věřitelů.
Mgr. Ing. Markéta Pravdová Dr. Stephan Heidenhain
advokáti, bnt - pravda & partner, v.o.s.
