Ideály médií se dostaly do rozporu s byznysem
Rozhodnutí společnosti Time předat poznámky reportéra Matthewa Coopera federální velké porotě za účelem zkoumání důvěrného zdroje brutálně odhaluje propast mezi novinářským řemeslem a mediálním byznysem. To, co je špatné pro žurnalistiku, není nutně špatné pro firmy, které ji produkují. Prozrazení zdroje časopisu Time se zpronevěřuje neporušitelnosti novinářského slibu o zachovávání anonymity zdrojů. Vysoce postavení činitelé a právníci médií varují, že by tento krok mohl povzbudit nepřátelské korporace nebo vládní orgány, jež pátrají po důvěrných zdrojích v rámci vyšetřování. (Na naléhání Cooper přistoupil na to, že se souhlasem svého zdroje bude svědčit. Judith Millerová z listu New York Times to odmítla a byla uvězněna.)
Další novinářskou realitou je ovšem to, že prakticky všechna renomovaná média jsou v rukou konsorcií, jež se musejí vypořádávat s podnikatelskými a právními složitostmi. Někteří právní experti tvrdí, že kdyby se společnost Time bývala nedala zviklat a byla obeslána za pohrdání soudem, byla by musela čelit komplikacím při jakémkoli z nesčetných jednání skupiny Time Warner s vládními a regulačními orgány. Společnost by mohla vydat členy představenstva všanc žalobám akcionářů. „Je to zapeklitá věc,“ tvrdí Charles Elson, ředitel Centra Johna L. Weinberga pro podnikové řízení na Delawarské univerzitě, „je však nutné se držet zákona.“ Společnost New York Times, která Millerovou podpořila, nebyla předvolána za pohrdání, kdežto Time ano.
Velmi deprimující – přinejmenším pro žurnalistu – je poznání, jak svízelné je překonat tyto spory a podřídit ekonomickou hodnotu společenskému významu dobré investigativní žurnalistiky. To, co přináší Pulitzerovy ceny a závist kolegů, není nutně zdrojem obrovských prodejů nebo zvýšení obchodní hodnoty. (To, proč je New York Times hodnotnější než New York Post, je dáno jeho postavením na trhu, a nikoli skandálními odhaleními na titulní stránce.) Jak dokazuje časopis Cosmopolitan a seriál Dancing with the Stars, existují snazší cesty k tomu, aby šly výtisky na odbyt a dosahovalo se ohlasu. A zeptejte se majitelů publikací, jako je Atlantic Monthly či New Yorker, jak výnosné bylo budovat si živnost v oblasti seriózní žurnalistiky takzvaných dlouhých forem.
ŠÉFREDAKTOR ČASOPISU TIME NORMAN PEARLSTINE, který se rozhodl Cooperovy poznámky předat porotě, je jedním z těch, kterým působí starosti potenciální mrazivý účinek na žurnalistiku. Takový účinek se však obtížně převádí na obavy o zisk. Obrovská společenská cena se platí za to, když řekněme zdroj, který má průkazné doklady o tom, že nějaký podnik znečišťuje zásoby vody, dojde k názoru, že bude mlčet, protože nelze zaručit jeho anonymitu. Když se o této věci nikdy nic nenapíše, mediální společnosti to nic nestojí.
Ovšem odhodlaní nepřátelé mohou vyhnat vzhůru náklady na reportáže, které se skutečně napíšou. Jak uvádí vedoucí pracovník obeznámený s případem, časopis Time vynaložil v minulém desetiletí téměř deset milionů dolarů, aby vyhrál vleklou právní bitvu se scientologickou církví o skvěle napsané (a nakonec bezúhonné) reportáži. V dnešním ošemetném mediálním podnikání by potenciální cena několika milionů dolarů za průraznou investigativní práci – byť by byla sebepečlivější – znamenala téměř pro jakéhokoli majitele, že by se musel odmlčet. „Reportér a vydavatelská společnost mají často rozdílné zájmy,“ uvádí David A. Anderson, který přednáší o mediálním zákonodárství na Texaské univerzitě v Austinu. Společnost Time udělala jen to, že „tuto záležitost postavila do trochu ostřejšího světla“.
Phil Bronstein, šéfredaktor listu San Francisco Chronicle, patřícího korporaci Hearst Newspapers, naznačuje, že je-li produkce nějakých novin přínosem, pak „tento přínos je ohrožen“, pokud je ohrožena jeho důvěryhodnost v očích zdrojů. Je možné, že samotný Chronicle dostane předvolání k soudu za reportáže o používání steroidů v baseballu. Bronstein tvrdí, že jej firma Hearst ujistila, že jeho reportéry ochrání. Společnost Time však kdysi udělala totéž. Její poslední krok je připomínkou, že ideály médií se rozešly s podnikatelskou realitou. Pokud je možné uvést všechny nenapadnutelné obchodní důkazy, proč by tyto ideály měly trumfovat nade vším ostatním, nikdo to ještě neudělal.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl
