Pravda: Změna a la Zeman

29. 1. 2013

Autor: ČTK

Vítězství Miloše Zemana nad místopředsedou Nečasovy vlády lze interpretovat jako většinové vyjádření touhy českých voličů po změně. Problém se Zemanem je jen ten, že nikdo přesně neví, jakými směry se tato změna může ubírat. Z našeho pohledu se zdá být vše v pořádku.

První ohlasy evropských médií oceňují hlavně Zemanovu vstřícnost k evropské integraci. Dá se očekávat, že v Zemanovi na evropském poli získá v mnohých věcech významného spojence i slovenská diplomacie. Na české domácí scéně se žádná idylka očekávat nedá. Zemanův pochopitelný konflikt s pravicovou vládou však nemusí být to jediné, čím bude nový český prezident ovlivňovat domácí politiku.

Česká sociální demokracie je od jeho odchodu z předsednické funkce ve stadiu rozhodování o své budoucnosti. Kdyby nový prezident využil svůj vliv ke „zúčtování“ s lidmi, kteří se zasloužili o jeho odchod do (dočasné) politické výslužby, ČSSD čekají krušné časy.

Financial Times: Křehká naděje v Davosu

Do Davosu se vrací trochu chuti do života. Po letech, kdy banky i firmy škrtaly výdaje, hromadily peníze a hledaly úkryty před recesemi a krizemi, vypadala letos skupina vrcholných manažerů, kteří jezdí každý rok do Švýcarska, o něco veseleji.

Na loňském setkání Světového ekonomického fóra mnozí očekávali rozpad eurozóny. Nejhorší obavy se nicméně nenaplnily. Vlády mají stále co dělat, aby nastavily podmínky pro udržitelný růst investic a pracovních míst. Jakkoli se nálada zlepšila, je stále velmi křehká. Obchodní napětí, měnové války, nekoordinované regulace, to vše může škodit.

Růst nelze obnovit bez soukromých investic – to je výzva pro podnikatele. Ale i role vlád je důležitá. Jednou z obav bankovních sektoru je, že dlouhodobé úrokové sazby, centrálními bankami sražené téměř k nule, se mohou rychle zvednout, pokud příliš rychle ubude likvidity. To by firmám zablokovalo cesty k úvěrům.

Süddeutsche Zeitung: Egypťané berou spravedlnost do svých rukou

Fotbaloví radikálové brání mosty, vesničané blokují koleje a silnice, dělníci stávkují, státní úředníci bojkotují vládní kroky, odsouzenci mají být osvobozeni z věznic příbuznými. Egypťané berou spravedlnost do svých rukou. Dva roky od pádu Mubaraka a půl roku od volebního vítězství islamistů stát eroduje.

Sotvakdo přisuzuje vládě její obvyklou roli. Každý vznáší často oprávněně nároky ve snaze urvat, co se dá. A Muslimské bratrstvo s prezidentem Mursím? Těžká defenziva. Mursí kondoloval rodinám usmrcených přes Twitter. Neuvěřitelná absence politického instinktu! Země je v rozkladu.

Tady už dávno nejde o politickou rivalitu, nýbrž o dezintegraci společnosti polarizované v mnoha tématech: islamisté proti sekularistům, venkov proti městu, bohatí proti chudým. Národní rada obrany chce rozhodnout o osudu Egypta. Bude projednávat nové vyhlášení výjimečného stavu. Kéž by prokázala více politického citu než Mursí.

Čtěte také:

Velkolepý comeback Miloše Zemana