Jednoduché pravdy v krátkých větách jsou ty, které zaujmou nejvíc. Věděl to jistý Joseph G. A ví to i Lukáš Kohout, nyní Muž-Který-Bojuje-Proti-Bezpráví. Nedávno podvodník.
Foto: Profimedia.cz
Situace na severu Čech je neutěšená. Vysoká nezaměstnanost v kombinaci se sestěhovavšími se zoufalci (což můžou být černí stejně jako bílí) dělají svoje. Poválečné pohraničí má smůlu, jako vždycky. Příběhy vyhánění, rabování a zlatokopectví se hraničními hvozdy táhnou dlouhý čas. Od chvíle, kdy nastal dějinný klid a žijí tam jen ti, kteří tam žít chtějí, se bohatší střed republiky zbavuje svých chudých tím, že je odsune. Na okraj. Republiky.
Řešení nikdo nemá, stálo by víc než několik set policistů či vojáků. A vlastně ani nikoho nezajímá, protože před Strakovou akademií žádní chudí nejsou. Prozatím. Romové svou politickou stranu nevybudují a „bílí“ je volit nebudou. Romské elity romskou etnicitu vytěsňují. Média to sledují a výsledkem je, že se skoro nikdo těm „slušným“ bílým nediví. Protože problém je jednoduchý. Protože podvodník Lukáš Kohout se stal lidovým hrdinou.
Všechno je mediálně jasné. Romové do práce, zní z obrazovek. Práce není. Takže se brzo objeví někdo, kdo řekne, že v Německu, pardon, v Česku, již nezaměstnaných nebude. Bude chodit do televizních diskuzí a za dva roky z něj máme premiéra. Buďme rádi, že zatím je to „jen“ Lukáš Kohout, protože po něm by mohl přijít někdo, kdo se nezakecá
a bude mít řešení na všechno. Všechny složité problémy včetně nešťastné věty Petra Nečase o tom, že na sever nejel, aby si někdo nemyslel, že na tom sbírá politické body, pak budou zapomenuty. Mysl lidí ovládnou jednoduchá řešení. Těch, kteří si na tom politické body nasbírají. Protože je to tak jednoduché. Nějaká Leni Riefenstahlová se jistě taky zjeví
a pravda zvítězí. Otázka je, čí pravda.
