ZÁKONÍK PRÁCE Senát v minulém týdnu podle očekávání pravicovými hlasy odmítl nový zákoník práce. O sporné normě tak bude znovu hlasovat sněmovna, kde ČSSD s KSČM disponují potřebnou většinou hlasů. Pouze devět senátorů (zástupců sociální demokracie a komunistů) podpořilo vládní návrh zákoníku práce, který nedávno prošel ve sněmovně kvůli spolupráci ČSSD a KSČM.
ZÁKONÍK PRÁCE Senát v minulém týdnu podle očekávání pravicovými hlasy odmítl nový zákoník práce. O sporné normě tak bude znovu hlasovat sněmovna, kde ČSSD s KSČM disponují potřebnou většinou hlasů.
Pouze devět senátorů (zástupců sociální demokracie a komunistů) podpořilo vládní návrh zákoníku práce, který nedávno prošel ve sněmovně kvůli spolupráci ČSSD a KSČM. Naopak 56 ze 74 přítomných senátorů normu odmítlo. O zákoníku nyní rozhodne sněmovna. Podobně jako při prvním schvalování se předpokládá, že ho levice beze změn protlačí.
„Nový zákoník nesmyslně zdraží lidskou práci, donutí zaměstnavatele přesouvat výrobu do zahraničí nebo obcházet různá ustanovení. Tato norma je zákoníkem na podporu nezaměstnanosti, nikoli zákoníkem práce. Přehnaná ochrana a neodůvodněná moc odborů jde proti zájmu konkrétních zaměstnanců i celé ekonomiky,“ říká stínový ministr zdravotnictví a šéf senátorů ODS Tomáš Julínek.
„Zákon odporuje ustanovením Listiny základních práv a svobod, tím pádem je i protiústavní,“ domnívá se předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Norma podle něj umožňuje zásahy státu a odborů do sféry, která by měla být především otázkou volných vztahů rovnoprávných partnerů - zaměstnavatelů a zaměstnanců. Na nedávném setkání s podnikateli, pořádaném týdeníkem Profit, označil normu za protiústavní také šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek.
MOC ODBORŮ JEŠTĚ VZROSTE Na stránkách Profitu jsme už několikrát informovali, že připravovaný zákoník ještě posílí dosavadní moc odborů. „Ty mohly zastupovat i zaměstnance, kteří nejsou jejich členy, a to i ve zcela individuálních otázkách,“ upozorňuje předsedkyně senátního sociálního výboru Alena Palečková (ODS). „V dnešním globalizovaném světě se stále zvyšující konkurencí, spoléhající se především na iniciativu a svobodu vztahů, působí tento návrh jako relikt z doby dávno minulé,“ domnívá se Sobotka. Podle předsedy ústavní komise Jiřího Stodůlky (KDU-ČSL) je protiústavní pasáž, podle níž by kolektivní smlouvu mohla uzavřít jen největší odborová skupina. Odborová Federace strojvůdců kvůli tomu nedávno i stávkovala. V rozporu s ústavou je podle Stodůlky i ustanovení, podle nějž by odbory měly kontrolovat bezpečnost práce a při ohrožení rozhodovat o zastavení výroby. „Zákoník uvádí, že odborové organizace jsou oprávněny zakázat práci přesčas a v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. To je tak široké ustanovení, že tam lze pojmout téměř všechno. Půjde tedy zastavit práci, pokud se odborářům zrovna bude chtít spát, protože to taky může ohrožovat bezpečnost a zdraví při práci. To je neskutečně gumový paragraf, který jde zneužít opravdu obrovským způsobem a nikdo s tím nic neudělá,“ varoval Stodůlka. Zastavit práci podle něj může jedině majitel firmy, třeba na požádání odborů. KDE JE SLIBOVANÁ LIBERALIZACE? Nový zákoník obhajovali zejména zástupci ČSSD, KSČM a odborů. „Norma vychází z evropských směrnic a potřeb praxe. To, co není zakázáno, je dovoleno,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a senátor ČSSD Milan Štěch. „Cílem vládního návrhu bylo vytvoření moderního a liberálního kodexu, tento záměr však nebyl naplněn,“ domnívá se Drábek. „Návrh neodpovídá požadavkům tržní ekonomiky a slibovanou zásadou (co není zákonem zakázáno, je povoleno) se neřídí. Přijatý návrh se v mnohém velmi podobá dodnes platnému, více než čtyři desítky let starému zákoníku,“ upřesňuje. Podle něho jde o krok zpět a další prodlevu do vytvoření moderního zákoníku, který bude odpovídat současným standardům. „Návrh obsahuje spoustu povinností, které zejména malým a středním firmám přinášejí vážné problémy. Vláda říká, že tam, kde není zákaz, je vše ponecháno na volnosti smluvních vztahů. Podle mých informací 385 z 395 paragrafů dává povinnosti krok po kroku v každém detailu zaměstnavatelům a zbylých patnáct je dává zaměstnancům. Nezbývá ani jeden paragraf na volné smluvní úpravy,“ uvedla během rozpravy Palečková. „Ale to je přece naprosto logické, protože zaměstnavatel je na tom pracovišti pánem a on je nadřízen zaměstnanci. Čili všechno ostatní, co není ošetřeno v zákoníku práce, tak ten zaměstnavatel nařizuje. Zaměstnanec zaměstnavateli nic nařídit nemůže, takže společnost musí prostě nastavit pravidla,“ reagovala na to senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD). PROTI EVROPSKÝM TRENDŮM Podle ministra Zdeňka Škromacha patří Česká republika mezi země, kde je nejliberálnější pracovní právo v Evropské unii. „Česko je hned asi na třetím nebo čtvrtém místě za takovými zeměmi jako je Velká Británie nebo Irsko. Naopak pro zaměstnavatele, kteří působí například v Německu, v Rakousku, je daleko složitější ukončit pracovní poměr a daleko dražší ukončení pracovního poměru,“ podotkl. Pravicoví senátoři však vzápětí Škromacha upozornili, že právě tento zkostnatělý systém je příčinou evropské stagnace. „I staré státy Unie si již uvědomují, že flexibilita pracovního trhu je důležitou podmínkou prosperity země,“ připomněl Julínek. „Takzvaná Lisabonská strategie vyzývá k uvolnění pracovního práva, pohybu pracovních sil a podobně,“ dodal senátor Karel Tejnora. „Tolerantní a liberální přístup, který je všude evidentní evropskou tendencí, je sociálnědemokratickému návrhu bohužel zcela cizí,“ konstatoval Přemysl Sobotka. DALŠÍ PASKVIL „Návrh zákoníku práce je nesmírně komplikovaný. Pakliže přijímáme takto zásadní normu, měla by být zcela jednoduchá a jednoznačná,“ přidává další výhradu senátor Jiří Žák (ODS). „Jako nešvar vidím i politické zadání, aby rychle byly protlačeny nějaké zákony. Přestože jsou velmi podstatné a důležité, dostávají se k nám ze sněmovny s obrovským množstvím chyb. Množství nedostatků a různých problémů v návrhu zákoníku práce jsme popsali na 16 stranách. Neměli bychom ho tedy přijímat za každou cenu a pak ho hned novelami spravovat,“ dodává. Sám Škromach přiznal, že sněmovnou přijatá úprava není v některých bodech ideální, ale je ji možné upravit do doby nabytí účinnosti zákoníku k 1. lednu 2007. CO PŘINÁŠÍ NOVÝ ZÁKONÍK
Paragrafované znění návrhu včetně komentáře jsme přinesli v Profitech č. 50/2005, 1/2006 a 2/2006.
