Požadavky na obsah kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) zřejmě dostanou zákonnou úpravu. Obsahuje ji takzvaná změnová norma k návrhu nového zákona o platebním styku, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosavadní znění zrušil loni na podnět skupiny senátorů Ústavní soud, a to s účinností ke konci letošního roku. Změnová předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Soud zrušil ustanovení, jež ponechávalo rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení k DPH na úvaze finanční správy. Požadované údaje, či alespoň jejich základní okruhy, by měl stanovit podle verdiktu přímo právní předpis, nikoliv jen formulář Finanční správy.
Nově by měl plátce DPH v kontrolním hlášení uvést mimo jiné své kontaktní a identifikační údaje, údaje o plnění a platbách nebo identifikační údaje dodavatelů i odběratelů. Úpravu Sněmovna vložila na návrh rozpočtového výboru do zákona o dani z přidané hodnoty.
Zákonná úprava podle daňového odborníka společnosti Apogeo Jiřího Žežulky nerozšiřuje okruh údajů, které musí plátce daně finančnímu úřadu sdělovat. „Technicky se tak pro plátce DPH nic nemění,“ sdělil Žežulka. Přestože ministerstvo financí dříve odmítalo zakotvit požadované údaje do zákona a odvolávalo se na obecnou úpravu obsaženou v daňovém řádu, nakonec správně přikročilo k zakotvení povinných údajů do zákona, dodal Žežulka.
Senátoři se obrátili na Ústavní soud
Na Ústavní soud se nedávno v této věci obrátila opět skupina senátorů, kteří v souvislosti se zrušeným ustanovením podali návrh na zrušení části daňového řádu. Chtějí zabránit tomu, aby Finanční správa mohla od příštího roku vymáhat po podnikatelích kontrolní hlášení na základě ustanovení daňového řádu. Argumentovali tím, že vláda nepředložila návrh legislativní úpravy, který by na zrušené ustanovení reagoval. Ministerstvo financí ale oznámilo, že příslušnou novelu už připravilo a předložilo. Jde právě o součást předlohy, kterou dnes dolní komora schválila.
Nový zákon o platebním styku má zvýšit bezpečnost internetových plateb i práva uživatelů platebních služeb. Zákon posiluje práva uživatelů platebních služeb například tím, že v případě ztráty nebo zneužití karty snižuje uživateli limit odpovědnosti za ztrátu z neautorizované transakce z nynějších 150 na 50 eur, tedy asi 1400 korun. Dále norma umožňuje lidem získat informace ze všech svých platebních účtů prostřednictvím jediné aplikace.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ocenil, že zákon prošel. Mrzí ho ale úspěch pozměňovacího návrhu, který podle něj odporuje usnesení Evropského soudního dvora. Navzdory požadavku soudu totiž bude provozovatel internetového bankovnictví mít možnost informovat o změně smlouvy například jen zprávou v rámci bankovnictví, místo aby musel zaslat alespoň e-mail nebo dopis.
Banky v současnosti podle Pilného postupují ohledně oznamování změn podmínek různými způsoby a předpis jejich praxi nesjednotí. „Jinak ten zákon ale je ve prospěch spotřebitelů, jejich možnosti se rozšiřují. Žijeme v digitální době, takže veškeré ty změny směřují k tomu, aby to internetové bankovnictví bylo co nejjednodušší,“ uvedl Pilný.
Přečtěte si více o výběru daní:
